Zatímco SPD zorganizovala ve sněmovně akci CLINTEL pro klimatické dezinformátory, pražský CAMP přivítal uznávaného klimatologa H. J. Schellnhubera. Pro ty, kteří nevědí, Schellnhuber je vzděláním teoretický fyzik, člen IPCC, zakladatel a dlouhodobý ředitel úspěšného PIK - Potsdam Institute for Climate Impact Research a dnes ředitel IIASA. Už v roce 1995 navrhl hranici oteplení 2 stupňů Celsia a je známý též rozpracováním konceptu tipping elements.

Situace, kdy „nesvítí a málo fouká“ nastávat samozřejmě budou. Jsou ale poměrně vzácné - takto vysoká eskalace byla letos poprvé, a to už máme listopad. Ale pár se jich za rok vyskytnout může.

Nemám nic jiného než respekt k lesníkům, kteří již nyní praktikují či propagují přírodě blízké hospodaření zahrnující ochranu lesních stanovišť odpovídající současnímu poznání. Nicméně s hodnocením naší kampaně za omezení kácení v lesních porostech starších 120 let, které napsal ředitel Školního lesního podniku Křtiny Tomáš Vrška, nemohu souhlasit.

Reaguji na článek zastupitelky hl. m. Prahy Lucie Kubesy, který uvádí řadu mylných výkladů a dojmů, neuvádí zdroje, proto bych ho ráda uvedla na pravou míru.

Zavedení cla na automobily vyráběné v Číně je zdůvodňováno několika způsoby. Jedním z těch hlavních je odvolávání se na spravedlivé tržní principy s ohledem na čínské subvence do oblasti elektromobility. Mezi lety 2009 a 2012 jsem v Číně s rodinou žil a pracoval tam pro českou technologickou firmu. Díky tomu vnímám současnou situaci v hlubších souvislostech. V té době jsem se také začal o čisté energie intenzivně zajímat, protože vidět v čínském průmyslovém městě modrou oblohu přes znečištěné ovzduší bylo téměř nemožné.

Středeční bouřlivé jednání Hospodářského výboru k zásadním pozměňovacím návrhům retroaktivně upravujících podporu tisícům zdrojům obnovitelné energie skončilo bez stanoviska a rozhodovat se tak bude až během třetího čtení. Zejména opoziční poslanci, ale i zástupci Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Solární asociace upozornili na řadu faktických nedostatků i na fakt, že pozměňovací návrhy jsou v rozporu s tuzemským i evropským právem. Ministerstvo financí ani Ministerstvo průmyslu a obchodu zjevně nedokázalo poslance a poslankyně z Hospodářského výboru přesvědčit, že navržené škrty jsou v souladu s principy právního státu a bez budoucího rizika pro stát v podobě žalob. Na možné ohrožení investic již reagovali investoři z Německa, Rakouska a Švýcarska oznámením o přípravě žaloby na ochranu investic.

Hlavní město je spolu s Ústeckým krajem na pomyslném chvostu žebříčku mezi kraji v třídění odpadů. Debaty o povinném zálohování nápojových obalů vyvolávají hodně emocí, protože ministr Hladík a jeho příznivci používají argumenty, které jsou nepravdivé. Místo nastavování pravidel pro hospodaření s odpady v České republice, které musíme mít s koncem skládkování v roce 2035 vyřešené, se snaží přihrát kšeft se surovinou nápojářům, a jinak nic. K publikovanému textu Evy Tylové si dovolím jednu poznámku. Stačí si pročíst diskusi pod článkem, a musí být každému jasné, že v České republice není tři čtvrtiny obyvatelstva nakloněno zálohování. Navzdory odkazům, kde všude funguje. O tom v jak brutálním střetu zájmů Eva Tylová je, ponechám rozhodnutí na vedení města a předsedovi Dozorčí rady Pražské služby a.s., protože autorka textu je členkou dozorčí rady městské firmy, a neměla by poškozovat její zájmy. Což podle mého názoru zveřejněným textem činí.

V souvislosti s připravovanou novelou Zákona o myslivosti jsme jakožto ochránci volně žijící zvěře zareagovali vydanou Deklarací zastání se srnčí zvěře. Text Deklarace pomáhali tvořit jak akademici, tak myslivci a ochranáři, protože každý měl k tomuto tématu co říci.

Nedávno zveřejněná investigace mezinárodní organizace Compassion in World Farming (CIWF) odhaluje nesmírné utrpení přibližně 70 milionů králíků, kteří jsou stále vězněni v klecích na farmách po celé Evropě. Znovu se tak potvrzuje naléhavá potřeba, aby Evropská komise splnila svůj slib, že klecové chovy ukončí.

Když jsem si pročítal připomínky státem zřizované Agrární komory (AK) k aktualizaci Strategie Ministerstva zemědělství do roku 2030, skutečně jsem nemohl věřit svým očím. Při čtení dalších řádků je potřeba si uvědomit, že se zde nejedná o nějaký politický veřejný souboj, ale jde o odborné připomínky hlavní zemědělské organizace u nás. Posuďte sami.