Přívalový déšť, zatopené domy, nánosy bahna z okolních polí – v letním období běžný obrázek. Záběry štábů televizních zpravodajství postižených domů a jejich obyvatel, občas doplněné záběry místního zemědělce, kterému voda sebrala kukuřici na přilehlých sto hektarech a zasvěcený komentář redaktora. Další obrázek - zimní krajina, zafoukaná silnice a marný boj mechanizace s přívaly sfukovaného sněhu z okolní krajiny, která zapadaná sněhem připomíná spíš severní pól než českou krajinu.

Minulý měsíc volal do redakce Ekolistu.cz velice rozhořčený pán. Ptal se, proč na Ekolistu.cz zveřejňujeme hovadiny a nesmysly. Z dalšího hovoru vyplynulo, že "blábolem" má na mysli text Rudolfa Kunzmanna, který jsme zveřejnili ve Fóru Ekolistu. Pán konkrétně upozorňoval na "zcela nesmyslný" údaj o množství emisí CO2 spalin, které vznikne spálením benzínu, potažmo nafty.

Jedná se o příspěvek k problematice budování parkovacích kapacit ve větších městech, volně navazující na články Rudolfa Kunzmanna o parkovacích domech, které postupně vycházejí ve Fóru Ekolistu už od roku 2005. (pozn. red.: například zde.)

Letos v červnu zde totiž vichřice vyvrátila jeden ze vzrostlých stromů i s kořeny a ten se zřítil zrovna v místech, kde denně procházejí lidé. Povodí Moravy, na jehož pozemích se alej z velké části nachází, se rozhodlo na popud města část stromů vykácet. Jedná se o alej cca 1 km dlouhou.

“Biopalivá spotrebujú jedlo, ktoré by bolo inak skonzumované ľudmi a zvieratami.” (1) Vytvárajú vzácnosť, ktorá ženie ceny nahore. Podľa odhadov Medzinárodného ištitútu pre výskum potravinárskej politiky (The International Food Policy Research Institute - IFPRI) a Medzinárodného monetárneho fondu (International Monetary Fund - IMF) vysvetľujú biopalivá až 30% rastu cien potravín. Svetová banka odhadla podiel biopalív na cenovej inflácii potravín dokonca dvojnásobne vyšší – 65%.

Revitalizaci potřebuje zhruba 45 tisíc kilometrů řek, říček a potoků, jejichž koryto se v minulosti nevhodným zásahem člověka změnilo. Kolem toků by měly znovu vzniknout nivy zarostlé původními porosty, které budou lépe zadržovat vodu v krajině a brzdit povodňovou vlnu.

Ve středu 22. července pan ministr životního prostředí v senátu při projednávání novely zákona č. 114/1992 sliboval, co bude, když bude novela zákona přijata. A hlavně, jak bude ochrana přírody vstřícná k chovatelům, lesníkům atd. Vybavilo se mi jiné jednání, od kterého uběhlo 8 roků.

Vstupní varování: autor není přírodovědec…

Titulní otázka je, možná i nezáměrně, lstivá. Je totiž možný dvojí výklad: povodně s klimatem nesouvisejí a tudíž o jeho ne/změnách nic nevypovídají, ale změny klimatu třeba i jsou, nebo zde nepominutelná příčinná souvislost je a pak zvýšená četnost povodní dokazuje i změny klimatu. Pokusme se tedy dokázat onu souvislost.

Povodně jsou u nás bezesporu nejvýznamnějším přírodním extrémem souvisejícím s počasím. Jsou výsledkem souhrnného působení meteorologických, fyzicko-geografických a antropogenních faktorů. Časová a prostorová proměnlivost četnosti výskytu povodní, jejich extremita a velikost i rozsah dopadů jsou výrazně ovlivňovány zejména rozložením a intenzitou srážek, topografií terénu a jeho vlastnostmi a dlouhodobými i krátkodobými změnami ve využívání území.

Dnes už snad nikdo nepochybuje o tom, že se klima na celém světě mění. Zažíváme nejteplejší období minimálně za posledních 1000 let a právě zvyšování teploty je nejcharakterističtějším rysem současné globální klimatické změny.