Kvalitní prostředí pro život pokládá za důležitou hodnotu většina voličů. Namísto konkrétních opatření ale obvykle slyší jen vágní hesla. Asociace ekologických organizací Zelený kruh proto požádala strany s významnějšími volebními preferencemi, aby své záměry v oblasti životního prostředí upřesnily. Zároveň jsme se podívali na to, co říkají v médiích. Analýzu volebních programů a veřejná vyjádření politiků z pohledu životního prostředí a občanských práv přehledně shrnuje webová stránka www.chytravolba.cz. Vedle užitečných slibů stran tu najdete také prapodivné nápady, které by spíše snížily kvalitu prostředí, kde žijeme – a ještě bychom je zaplatili z veřejných rozpočtů.

Nedávno vyšly v rámci předvolebního cyklu v Ekolistu odpovědi Petra Stehlíka ze Strany Práv Občanů Zemanovci k ekologickým otázkám i otázkám energetické koncepce. Už Ekolist upozornil na rozpor v otázce dostavby Temelína v předvolebním programovém prohlášení Zemanovců a odpověďmi Petra Stehlíka. Je otázka, zda jde o rozdíly názorů v této straně nebo o snahu neztratit voliče s různými názory na příslušnou problematiku. Pozorně jsem si proto nedávno přečetl článeček Jaroslava Ungermana a Ilony Švihlíkové „Energetika potřebuje národohospodářský pohled“ v Britských listech. Jaroslav Urgeman sice na kandidátce Zemanovců není, ale Ilona Švihlíková je významnou osobnosti na kandidátce této strany a současně je také známou českou levicovou ekonomkou, která je tahákem Zemanovců pro jisté voličské kruhy. Proto mě zajímal její pohled na energetickou koncepci. A hned na začátku musím přiznat, že článek byl svou nekonkrétností pro mě velkým zklamáním.

Nedávno jmenovaný profesor České zemědělské univerzity prof. Dr. Ing. Vilém Pavlů brzy završí třetí dekádu výzkumu travinných ekosystémů. Přitom tento uznávaný ekolog v první třídě v pololetí přinesl domů trojku.

Začátkem podzimu 2010 se mi dostala do rukou velmi zdařilá barevná publikace týkající se řeky Bečvy. Publikace byla vytvořena neziskovkami - Unií pro řeku Moravu a Hnutím Duha. Doporučil bych jako vhodný doplněk školní výuky. Jsou zde zdokumentovány a popsány jak zkušenosti, tak určitá vize týkající se samotné řeky a ochranných opatření pro původní osídlení obyvatelstvem v dosahu řeky při povodních. Zajímavě jsou uvedeny jednotlivé úseky celého biokoridoru Bečvy, přínos a vliv řeky na tvorbu okolní krajiny. Bezpochyby je třeba zmínit vliv na značné množství chráněných živočišných druhů žijících v oblastech kolem řeky. Neničit například břehové části, vhodné a využívané ledňáčkem říčním k zahnízdění, jako se stalo v minulých letech.

Nový dokument Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) přináší nejrozsáhlejší zprávu o příčinách a projevech změny klimatu. Jde o přehled veškeré odborné literatury publikované ve vědeckých časopisech v posledních letech. Od poslední zprávy publikované v roce 2007 přibylo mnoho poznatků týkajících se zejména projevů dopadů změny klimatu a v některých ohledech došlo ke zvýšení jistoty ohledně budoucího vývoje do konce tohoto století. Lze rovněž konstatovat, že v zásadních ohledech nedošlo ke změnám v poznání získaném v posledních letech a desetiletích.

Pro jadernou energetiku představují v budoucnu podstatné riziko samotné důsledky změn podnebí. V roce 2006 zasáhla vlna veder celou Evropu. Vzhledem k úbytku vody pro chlazení byly postiženy především velké centralizované zdroje energie, kam patří také jaderné elektrárny.

Aleje a stromořadí lemující řeku Bečvu v Přerově, na levém i pravém břehu, jsou každý rok vystaveny stálému tlaku na kácení vzrostlých stromů tzv. salámovou metodou. Každá větev, ulomená při bouři a silném větru, slouží k odstartování kampaně za bourání vzrostlých stromů. Dogma (co kdyby ten strom na někoho spadnul) používané pravidelně a kupodivu s posvěcením vybraného dendrologa je víceméně trapné a neprofesionální. Znaky, kdy takový strom z nějakého důvodu chřadne a usychá se nedají přehlédnout, naopak stromy, které jsou každým rokem plně olistěné, si může dovolit prohlásit za nebezpečné a přestárlé pouze ignorant s negativním přístupem ke krajině a přírodě.

V Ekolistu, a nejen v něm, vyšla v poslední době řada příspěvků, které se týkaly radioaktivní vody a jejich úniků ve Fukušimě I. Pro čtenáře, ať už má názor na využívání jaderné energetiky jakýkoliv, by tak mohl být zajímavý přehled faktů a shrnutí toho, co se okolo této problematiky děje.

Opovržení nad tím, že jsem se spojil s Martinem Bursíkem, mě zatím docela baví. Že ho považuju konzistentně už od roku 2006 za jediného skutečně kvalitního politika v SZ, je dlouhodobě známo. Politika ve smyslu, že byl schopnej nakopnout partaj, dovést ji do sněmovny, do vlády a následně tam prosadit alespoň něco zásadního, třeba Zelená úsporám. Současně si uvědomuju několik přešlapů vůči vnitrostranickým předpisům (které má SZ asi nejkomplikovanější na světě – sám jsem toho uměl vy/zneužívat dost dobře).

Vážený pane ministře,

jsme překvapeni Vaším vyjádřením k projektu lanovky se sjezdovkou na vrch Hraničník, který má rozetnout Národní park Šumava a to dokonce v 1. a 2. zóně ochrany přírody. Ačkoliv jste ve čtvrtek místo osobně navštívil, je zjevné, že Vám podřízení připravili nekvalitní informace a přítomní starostové dodali jen jednostranný pohled. Co jste se od nich nedozvěděl?