Je nakupování na farmářských tržištích „ekologičtější“ než nakupování v supermarketech? Samozřejmě, že ano.

Trhy mají výhodu, že nabízejí něco navíc, něco co nenajdeme v klasickém obchodě – nostalgie po tom mít hrušky ze strejdovy zahrady, čerstvé mléko od tety Blanky, je v tom touha po tom ochutnat jídlo, které nám něco připomíná a vrátit se do dětství. Potraviny jako pohlazení na duši – to je nákup na trhu. Trhy jsou bezesporu dobrá věc, ale nemůžou nahradit nabídku supermarketů nejen co se týče šíře sortimentu, ale i co do bezpečnosti. Vítáme, že trhy tady jsou, absolutně je nevnímáme jako konkurenci, naopak, umožní lidem si uvědomit, že potřebuji dalších “pár“ věci, které seženou pravé v tom leckdy odsuzovaném supermarketu a třeba v neděli večer.

Je nakupování na farmářských trzích ekologičtější, než nakupování v supermarketech?

Představují klimatické změny nějaké bezpečnostní riziko pro Českou republiku?

Přibývání skleníkových plynů v atmosféře patrně zhoršuje bezpečnost naší země. Ale to je (skoro) jedno. Protože Česká republika bude bezpečnější, snížíme-li naši závislost na fosilních palivech, i kdyby žádných skleníkových plynů nebylo. Ale popořádku.

Jako klimatolog nejsem schopen posoudit tuto problematiku ze všech možných hledisek, budu se tedy držet pouze hlediska klimatologického.

Máme sklon vnímat změnu klimatu především prostřednictvím obrazů vyprahlých pouští, vysychajících studní, tajících ledovců a pobřeží bičujících hurikánů. Tedy obrazů exotických, vzdálených, a tedy až televizním způsobem nereálných. Je to zcela pochopitelné, protože nárůst teploty o 1,2 °C nebo posun rozložení srážek o několik procent si prostě moc představit nedokážeme.

Změny teplotního a srážkového režimu, které pravděpodobně ve výraznější míře než kdykoliv před tím na naší planetě probíhají, jsou v posledních několika desetiletích bezesporu hlavní příčinou zvýšené proměnlivosti i extremality počasí v různých částech světa. Relativně prudké změny a výkyvy s sebou mnohdy přinášejí i nepříjemné důsledky. Na jedné straně rozsáhlé povodně a záplavy, doprovázené často ničivými sesuvy půd, na druhé straně dlouhá období sucha, kdy na rozlehlých plochách nespadne po celé měsíce ani kapka vody. Když k tomu ještě připočteme intenzivní a ničivé cyklóny (hurikány, tajfúny), silné dlouhotrvající deště či přívalové srážky, pak je zcela zřejmé, že se člověk a příroda s důsledky takových mimořádných situací nevyrovnává vždy jednoduše.

Společný předek primátů a delfínů žil asi před 95 miliony let. Když jsme se s nimi vývojově rozešli, přesunuli se předci delfínů do moře. Buďme rádi, že s nimi nemusíme sdílet souš. Delfíni jsou totiž pěkné svině.

Na přelomu listopadu a prosince se v mexickém Cancúnu uskutečnila již 16. konference stran Rámcové úmluvy OSN o změnách klimatu. Na otázku, zda byla tato konference úspěšná lze odpovědět ano i ne. Abychom však mohli hodnotit úspěch konference, je potřeba nejdříve uvést, jaká vlastně byla očekávání.