V roce 1991 byl usnesením vlády České republiky č. 163 vyhlášen na Šumavě národní park. Byl vyhlášen na území, které v minulosti prodělalo jeden z nejtragičtějších lidských exodů v novodobé historii, aby v jiné formě negativního dopadu na život šumavského člověka pokračoval dále. Vysídlení českého obyvatelstva v roce 1938, vyhlášení Sudet, poválečný odsun německého obyvatelstva, likvidace a vymazání z mapy Šumavy desítek vesnic, likvidace škol, kostelů, hřbitovů, likvidace kultury – dílo člověka, které bylo dovršeno nejhrůznější stavbou - železnou oponou.

Níže přikládám Posouzení aktuální situace v oblasti Ptačího potoka v NP Šumava. Vyplývá z něho, že prováděné zásahy (těžba) nemohou zabránit šíření lýkožrouta smrkového v hodnoceném území a ve své podstatě povedou k urychlení úplného rozpadu stromového patra lesů v celé oblasti. Navíc na zasažených plochách dochází k podstatným změnám podmínek prostředí, které způsobí podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů. Tyto změny budou podstatně větší, nežli v případě, že by stromové patro lesů přirozeně odumřelo v důsledku gradace lýkožrouta.

První zpráva o tom, že se v Národním parku Šumava bude zase něco dít, je stará čtrnáct dní. Na webu ministerstva životního prostředí je od té doby nula (slovy nula) tiskových zpráv či vyjádření ministra k situaci. Na tom by až tak nic nebylo. Kuriózním se to stává v okamžiku, kdy se ministerstvo u novinářů doptává na spokojenost s poskytováním informací ze strany úřadu.

Významným nárůstem výdajů souvisejících se změnou klimatu vyjadřuje návrh rozpočtu Evropské komise jednoznačným způsobem závazek přijatý ve prospěch udržitelného růstu a přeměny Evropy na společnost s nízkými emisemi uhlíku.

„Bojujeme za prales (divočinu…) proti zlé dřevařské lobby,“ říká blokádník stojící před lesem, který ještě před dvaceti lety byl opečovávaným hospodářským lesem. Doposud je zelený, souše staletých smrků se „cudně“ jako vždy schovávají v povzdálí. Tyto zelené smrky jsou ale už ve skutečnosti mrtvé, neboť je napadl a zahubil kůrovec. A otázka tedy zní: Chceme, aby se kůrovec, který se v nich vyvíjí, rozšířil do okolí a zahubil další stromy (jeden takto opuštěný strom znamená smrt dalších 5 – 10), nebo ne?

Vážený pane řediteli,
vyzýváme Vás, abyste pro tuto chvíli ukončil lesnické zásahy proti kůrovci v oblasti Ptačího potoka. Vytěžením této lokality poškodíte unikátní ekosystém horského lesa, aniž zabráníte šíření kůrovce do nižších poloh, protože Ptačí potok se nachází za současnou linií šíření kůrovce. Vaše argumenty, že tímto zásahem chráníte lesy jiných vlastníků, které se nacházejí v NP Šumava, nelze od ředitele Správy Národního parku akceptovat.

Dvacet let je v životě lidském poměrně dlouhá doba, u těch šťastnějších jedinců celá čtvrtina života, pro nás většinu skoro třetina. Za dvacet let lze se stát otcem a poté i dědečkem, postavit dům či procestovat svět. Co jsme dělali před dvaceti lety si mnoho z nás už moc podrobně nevzpomíná, pokud to zrovna nebyla svatba či vítězství na olympiádě, že?

Spory vládních stran, ilustrující snahu byznysu proniknout do řízení státu s mnohomluvnými projevy, mimo jiné, jak nejmodernější biopaliva, biopotraviny nebo bioléčiva atd. usnadní denní starosti a zlepší životní prostředí, může občan „dole“ sledovat s nevěřícím vrtěním hlavy, popřípadě si pročítat tisk před spaním s pocitem, že nástup nového tohoto druhu biobyznysu ovlivní stejně účinně jako kosmické lety na Mars. Svůj fatalismus však velice rychle ztratí, jestliže narazí na podobné šarvátky ve svém okolí.

Reakce na článek „Výše mýtného pro autobusy se možná bude řídit jen množstvím emisí“ z 27.6.2011

Vážený pane primátore, vážení radní a zastupitelé města Brna,

Z oficiálních dokumentů je zřejmé, že má dojít k navýšení cen jízdného městské hromadné dopravy v Brně platnému od 1.1.2012. Návrh pracuje se dvěma variantami, přičemž každá z nich znamená u předplatných jízdenek měsíčních zdražení na úroveň hlavního města Prahy. Předpokládaná změna výnosů v roce 2012 oproti roku 2011 je pak 63 mil. Kč.