Stromy u silnic sice nejsou bezprostřední hrozbou (neexistují stromy skákající před automobily, jak se v médiích často vtipně připomíná), v případě sjetí vozidla z vozovky však znamenají několikanásobné zvýšení následků nehod. Přitom nelze vycházet z primitivního předpokladu, „kdo je hloupý, nechť se zabije“, protože člověk je tvor potenciálně chybující, nehody nikdy nelze zcela vyloučit a požadavek na tzv. „odpouštějící komunikaci“, která dokáže zmírnit následky případné nehody, je moderní a evropský (popularizován pod heslem „forgiving road“).

Motto: Dostal jsem za úkol reagovat na tvrzení „Podél silnic v ČR ubývá stále více stromů, důvodem je bezpečnost motoristů. Je skutečně řešením zvyšujícím bezpečnost vykácení stromů, nebo by bylo vhodnější zvážit jiné možnosti?“ Jako dopravní inženýr, zabývající se dlouhodobě bezpečností silnic, se snažím alespoň o vyvážený či chápající pohled na tuto problematiku.

Je třeba si uvědomit, že silniční zeleň je specifická součást silniční komunkace. Platí zde jiná pravidla než např. v sadech, lesních porostech, zahradách a jinak ozeleněných plochách.

S příchodem zimy nastává zároveň období, kdy je podle zákona možné kácet stromy. Již několik let patří mezi nejvíce ohrožené ty, které rostou v alejích podél silnic a podle neustále omílaného mýtu „zabíjejí řidiče“. Jsou však stromy opravdu tak nebezpečné? Zachráníme jejich vykácením lidské životy?

O důležité roli stromů a stromořadí v krajině toho bylo již napsáno mnoho, ale boji za jejich záchranu to však nestačí. Existují zde odborné organizace, jako je např. Arnika nebo servery z nichž uvádím právě Ekolist.cz, kteří milovníkům přírody zajišťují odborný i metodický základ, jak v konkrétních kauzách postupovat.

V úvodu svého příspěvku musím konstatovat, že můj pohled na věc je poněkud zaujatý, ale to je dáno mou pozicí opozičního poslance, a proto upozorňuji čtenáře, aby tento fakt vzali na vědomí.

Rád bych se podělil o svoje názory na minulé a hlavně současné dění kolem Národního parku Šumava. Myslím, že mě k tomu opravňují dvě skutečnosti: Jednak jsem až dosud (s krátkým přerušením) působil 15 let ve vědecké sekci Rady národního parku, v posledních 3 letech i jako člen jejího výkonného výboru. Vyslechl jsem nebo sledoval názory starostů, regionálních i vyšších politiků, odborníků i běžné veřejnosti. Proto si dovolím i některé postřehy na adresu konkrétních osob. Navíc se celou svoji profesní kariéru zabývám změnami ekosystémů v čase, hlavně jejich reakcí na přírodní i člověkem vyvolaná narušení, s řadou vědeckých publikací známých ve vědeckém světě. Zabýval jsem se i se svými studenty rovněž změnami šumavských ekosystémů včetně tzv. kůrovcových smrčin. To píši proto, aby bylo jasné, že nepatřím k zástupům těch, kteří o Šumavě a jejích ekosystémech nic nevědí, ale často halasně hlásají svoje kategorické názory hlavně na „kůrovce“.

Úřadující česká vláda škrtá téměř ve všem, co dává smysl a důstojnost životu, a rozhodla se teď škrtat i v hlukových limitech. Jako v případě jiných škrtů se to snaží udělat rychle, co možná nepozorovaně a na základě čistě ekonomistního, účelově výběrového zdůvodnění. Jakkoli změnu připravuje Ministerstvo zdravotnictví, skutečnost, že tím chystá další poškozování zdravotního stavu obyvatel, vládu nejspíš vůbec nezajímá.

Lavina výstavby fotovoltaických elektráren v ČR byla způsobena mimo jiné tím, že v roce 2009 došlo k výraznému snížení investičních nákladů. To bylo dáno především snížením cen fotovoltaických panelů (ty představují asi 80 % celkových investičních nákladů). Proč fotovoltaické (FV) panely zlevnily?

Extrémní znečištění ovzduší na Ostravsku je v současnosti již relativně známou skutečností. I v médiích se nejednou objevilo spojení Ostravsko - nejznečištěnější oblast Evropy. Kromě toho, že je alarmující znečištění pro obyvatele Ostravska naprosto markantní i smyslově (zejména pak pro obyvatele městského obvodu Radvanice a Bartovice), bylo jednoznačně prokázáno i v odborných pracích Českého hydrometeorologického ústavu a Zdravotního ústavu(1). Jako velmi závažný problém byl stav ovzduší na Ostravsku projednáván na jaře letošního roku také v Poslanecké sněmovně.