Milí přátelé ekologie, snad jsem tady mezi vámi správně, abych mohla vyjádřit to, co mne návštěvou Šumavy vyděsilo, rozčílilo i zklamalo zároveň. Aby moje obavy, vztek i pocit bezmocnosti zapadly do úrodné půdy, aby jste se vy, kteří víte, kam tyto a řádky podobné nasměrovat, pomohli mně, ale hlavně Šumavě a jistě našemu celému pohraničí někoho kompetentního konečně probudit!!! Řekněte - co dělat????

Richard Tichý, citovaný v článku "Akce proti PET lahvím a za návrat skla lze údajně zpochybnit" z 18. května 2000 se vyslovuje proti snaze "rádobybojovníků za životní prostředí" omezit užívání PET lahví. Jeho argument zní, že užívání jak PET tak skleněných lahví je spojeno s rizikem znečišťování životního prostředí (v čemž má samozřejmě pravdu). Z jeho tvrzení ovšem také vyplývá, že dosud nejsme z odborného hlediska schopni různé vlivy na životní prostředí seriózně porovnat. To už tak docela pravda není.

1. Globalizace, Evropská Unie a Česká republika

Strana zelených se vyslovila zásadním způsobem proti GLOBALIZACI. Co to je a co znamená toto módní slovo pro obyčejného občana České republiky? Co znamená globalizace pro přírodu, ekonomiku i celou zeměkouli? Jsme pro globalizaci, jsme-li také pro vstup do Evropské unie?

Protože většinu zásadních argumentů proti rozšíření těžby v CHKO Český kras a proti velice mizerné dokumentaci firmy Ekoaudit jsem již napsal ve dvou předchozích příspěvcích, budu reagovat velmi stručně.

Přelom tisíciletí zastihl planetu v narůstajícím napětí rozdílů životních podmínek mezi menší skupinou civilizace, která žije ve "vyspělých zemích" a zbylou populací.Čtvrtina lidí, soustředěná v průmyslových zemích, spotřebovává 4/5 veškeré energie, největší díl ze světových zásob kovů a paliv. Výrazný rozdíl je ve spotřebě potravin, zvláště pokud jde o výrobky náročné na zdroje. Vyspělé komunikační technologie a zkracování vzdáleností staví tyto rozdíly do otevřeného kontrastu. Nedostatek vedoucí až ke katastrofálním existenčním situacím v zrcadle vysokého spotřebního standartu přerůstá až v dojem civilizační arogance.

Nepřesná citace výroků - vybírání části vět zpochybňuje udílení Zelené perly 1999 za antiekologický výrok, které pořádají Děti Země současně s udílením Ropáka.

Jezdíme často vlakem nejen z Ruzyně do centra (na Masarykovo nádraží je to nejrychlejší a nejpříjemnější spojení), ale také z Ruzyně do Kladna. Patříme tedy k těm, kterým rychlodráha v navrhovaném pojetí mnoho nepřinese. Za nejhorší řešení bych považoval variantu, kdy se spojům z letiště dá možnost zajíždět do centra a vlakům od Rakovníka a Kladna se cesta ukončí v Dejvicích! Samozřejmě zásahy do cenných zelených ploch považuji vždy za bezohledné a několik ušetřených minut nenahradí poškození například Libockého rybníka, Stromovky atd...

Vzhledem k tomu, že světová krize v hospodaření s vodou se stále prohlubuje, je cílem haagské konference na vysoké úrovni konečně začít tento problém vážně řešit. Ale chápou vůbec experti a politici, v čem toto řešení spočívá? Náš technologický um není odpovědí - naopak může věci ještě zhoršit. To, co potřebujeme, je vrátit se k přírodě a porozumět souvislostem mezi nedostatkem vody a poškozováním životního prostředí ze strany člověka.

Smršť havárií, jejichž důsledkem bylo katastrofální znečištění mořského pobřeží tří kontinentů ropnými látkami, znovu navodilo otázku, zda dělá ropný průmysl dost pro to, aby zajistil bezpečnost převozu svých produktů, a otázku jak dlouho ještě bude veřejnost tolerovat tento přístup "uklidit a pokračovat dál".

Na problematiku těžby koněpruského ložiska existují dva pohledy. Jeden je dlouhodobý a jaksi filozoficky hlubší a ten říká, že dochází k postupné likvidaci korálového útesu, který vznikal jako světové unikum před čtyřmi sty miliony let a již nikdy ho nikdo a nic nevrátí. Pak je jednoznačné, že co největší zpomalení těžby je cílem, který upřednostníme před sebelepší rekultivací a plánovaný geologický park se nám jeví stejně přirozenou krajinou jako Disneyland.