Když jsem se při práci na další knížce „zápisků ředitele zoo“ probíral fotografiemi, dal jsem si stranou snímek, který doprovází dnešní sloupek. Zachycuje krokodýla bahenního zvaného mugger – lupič – a pořídil jsem ho již před mnoha lety na řece Čambal v Indii. Po pravdě jsem však tehdy měl oči jen pro gaviály; muggery jsem si párkrát cvaknul jen tak mimochodem a jinak jsem jim nevěnoval pozornost. Později jsem toho začal trochu litovat.

Změny v legislativě, které postupně vstupují v platnost, mají zlepšit nakládání s odpady v České republice. Jednou z hlavních novinek je povinnost obcí vytřídit do roku 2025 60 % komunálního odpadu, s ambiciózním cílem dosáhnout až 70 % do roku 2035. V kontextu rostoucího objemu elektroodpadů a neustálého tlaku na efektivnější recyklaci se tyto cíle jeví jako nevyhnutelný krok. Otázkou však zůstává, jaké dopady bude tato legislativa mít na sběr a recyklaci odpadních elektrozařízení.

V letošním roce započala a na začátku léta kulminovala ve veřejném prostoru diskuze týkající se navrhované změny českého názvosloví druhů ptáků pramenící z iniciativy Názvoslovné komise České společnosti ornitologické (ČSO). Zmíněný orgán navrhl přejmenování stovek druhů ptáků, z nichž patrně největší kontroverzi způsobily nové české názvy 158 druhů papoušků, tedy zhruba poloviny všech popsaných druhů tohoto řádu.

V těchto dnech vydala početná skupina osobností z českého uměleckého, společenského a podnikatelského prostředí výzvu s názvem Je čas podat pomocnou ruku. Šlo v ní o vyjádření znepokojení nad tím, jak se slovenská vláda – reprezentovaná v tomto případě především vedením Ministerstva kultury SR – chová ke kultuře a jejím představitelům.

Tohle rčení naznačuje jakési dvojí měřítko. Co je dovoleno jedné skupině nebo jedinci, není dovoleno druhým. V našem případě se jedná o morálku nejvyšších státních úředníků, kteří chtějí trestat rádoby poražené, zatímco stejné činy vlastních lidí potrestány nejsou.

Žně letos skončily mnohem rychleji než loni a ve druhé polovině srpna byly hlavní obiloviny a olejniny prakticky z celého území republiky takzvaně pod střechou. Jejich průběh ale nebyl pro pěstitele vůbec jednoduchý, potrápilo je vrtošivé počasí.

Asi rok staré gorilí mládě, které se vyděšeně krčí v malé, z prken stlučené kleci. Ta fotografie vhání slzy do očí. A to ještě není nejhorší z těch, které nám od středečního odpoledne přicházejí…

Je skvělé, že lidi chodí do přírody. Její návštěvnost stoupá každým rokem. Krkonoše navštívilo za první tři čtvrtletí 2023 zhruba stejný počet lidí, jako za celý rok 2017. Za posledních 30 let stoupá i počet lidí, kteří v přírodě na horách nocují. Nezanedbatelný podíl na tomto trendu má vývoj outdoorových technologií – voděodolných paropropustných membrán, čelovek vybavených LED diodami, do kterých dáte baterie jednou za půl roku, i nepřeberné množství kvalitního funkčního prádla, spacáků obuvi atd. Milovníků přírody je hodně a jít spát ven je tak jednoduché!

Úvodem bych se chtěl omluvit za přílišnou délku mého nedávného příspěvku na Ekolistu. Chápu, že Miroslav Bobek coby ředitel Zoo Praha a navíc ještě na výpravě do Afriky neměl čas si jej celý přečíst, proto bych mu rád připomenul některé pasáže, které evidentně přehlédl.

Každá společnost (komunita) lidí, žijící na určitém geograficky vymezeném prostoru a sdílející společné hodnoty, potřebuje mít v čele lídra - osobnost s přirozenou autoritou a vůdčí schopností prosazovat společné zájmy v podobě rozvojové vize, uskutečňované se souhlasem a podporou naprosté většiny obyvatel své entity. Z veřejných debat a průzkumů nálad společnosti, zobrazující se ve všech typech sdělovacích médií, nejen u nás, v České republice, ale na celém světě, vyplývá, že osobnosti velkého formátu chybějí jak ve světové politice, tak ve veřejném životě obecně. Lidé na celém světě jsou, v setrvalém trendu, více bohatí, zdravější a vzdělanější. Proč jsou ale, paradoxně, také nervóznější a nespokojenější?