Pražská zvířecí záchranka má v těchto dnech stále plné ruce práce. Jarní sezóna sice skončila, přesto je stále mnoho případů nalezených mláďat. Nejčastěji se jedná o ptáčata, která se učí létat a výjezd odborníků k nim je zbytečný. Přesto přijmou záchranáři průměrně dva pacienty denně. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody.

Plýtvání potravinami je novodobý fenomén, který má nepříznivý dopad nejen na životní prostředí, ale také na naše peněženky. Podle výzkumu Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla, dohromady 1,3 miliardy tun. Více se potravinami plýtvá v industrializovaných zemích než v zemích rozvojových a v obou typech zemí také dochází k plýtvání na jiném stupni výrobního či spotřebního řetězce. V rozvojových zemích jsou ztráty způsobeny právě nerozvinutostí dané země, ke ztrátám dochází především na úrovni výroby a distribuce kvůli nevyhovujícím výrobním, zpracovatelským a skladovacím podmínkám. Naopak v industrializovaných zemích se nejvíce potravin promarní na úrovni obchodů a především samotnými spotřebiteli. Průměrný potravinový odpad v Evropě a Severní Americe je 95-115 kg/osobu/rok, zatímco v subsaharské Africe či jižní a jihovýchodní Asii je to pouze 6-11 kg/rok.

Iniciativa Zachraň jídlo uspořádá v neděli 16. července Jam session. Podobně jako na happeningu Křivá polévka využije tři velké hrnce a uvaří 1000 skleniček džemu z ovoce, které by jinak přišlo vniveč. Džem bude pro příchozí zdarma. Akce začne od 14.00 hodin v Tiskárně na vzduchu v pražské Stromovce.

Chcete mít vlastní med? Zajímá vás život včel? Chápete jejich důležitost v přírodě? Máte hned několik možností, jak včely podpořit. A nemusíte si hned pořizovat vlastní úly. S narůstajícím zájmem spotřebitelů o kvalitní potraviny a zdravý životní styl roste i zájem o český med. Kde si ve vašem okolí můžete koupit med přímo od včelaře, můžete zjistit třeba na stránkách www.najdisivcelare.cz.

Nápad s prodejem balené skutečně vody není z nejnovějších. Uběhlo totiž přinejmenším tisíc let, než se kasta prvních pouličních prodejců, kteří prodávali osvěžující tekutinu v prasečích měších pocestným, překlasifikovala na prodejce vody dávkované, přiměřeně balené. Nebyla to většinou voda ledajaká. Pocházela z nejrůznějších studnic a pramenů, spojených se světci a svatými zjeveními. V roce 1621 byly ve Velké Británii například populární skleněné flakónky s vodou ze Svaté studny v Mavern Hills z francouzských Lurd, a u pověstmi opředených pramenů českých tomu nebylo jinak. Už tehdy také mimochodem platilo, že kvalita této první balené vody nebyla na výši a zdaleka ne pokaždé pocházela z etiketou dedikovaného zdroje. Ale mít někde pro jistotu doma v lahvičce vodu, která je svým složením jiná, lepší, zdravější a kouzelnější, bylo přinejmenším lákavé. A z obchodního hlediska byl prodej takové vody zlatý důl. Vlastně je dodnes.

V programu Nová zelená úsporám bude možné od září žádat o až 150tisícovou dotaci na fotovoltaické systémy s výkonem vyšším než 4000 kWh/rok. Další novinkou bude možnost žádat o rozšíření solárního systému, na nějž již byla použita dotace, změna ale bude muset zvýšit zisk energie minimálně o pětinu. Dnes to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Lidé také budou moci využít peníze z programu v kombinaci s tzv. kotlíkovými dotacemi.

Studánky jako volně přístupný zdroj vody mají na českém území mnohasetletou historii a tradici. Ještě ve druhé polovině minulého století se jejich počet na našem území odhadoval až na deset tisíc. V současnosti jich uvádějí statistiky Národního registru pramenů a studánek (NRPS), který mapuje veřejnosti přístupné zdroje vody, včetně studánek, už jen méně než pět tisíc. Vedle změn klimatu jde podle odborníků také o negativní důsledek civilizačních trendů jako například migrace lidí z příhraničí do měst nebo rozvoj vodovodních sítí. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody, který ve spolupráci se společností Toma včera spustil projekt Živé studánky. Veřejnost může hlasováním vybrat studánku, o jejichž opravu se ochránci a firma postarají.

Pokud jste žili v představě, že se z PET láhví od různých nápojů díky recyklaci plastů znovu stanou nápojové obaly, mýlili jste se. Jak ukazují závěry zprávy organizace Greenpeace, pochází vlastně jen nepatrná část plastových lahví z recyklovaných plastů. Výroba lahví z nerecyklovaných surovin je totiž vyjde levněji. O tématu informuje server CNBC.

Město Jihlava chce svým občanům usnadnit nevytváření odpadů. Začala proto prodávat bavlněné nákupní tašky, které nejen pro občany Jihlavy mohou být náhradou plastových nákupních tašek. "Navíc pobaví dvěma druhy vtipných potisků s ježky ze znaku města a s jelenem," říká Jiří Tulis, tiskový mluvčí města Jihlavy.

Dřív byla tráva zelenější, voda mokřejší a rajčata chutnala mnohem lépe. Že to zní jako stížnosti nespokojeného důchodce? Minimálně u rajčat to platí. Potvrzuje to i studie, uveřejněná v prestižním žurnálu Science. Vztažena je sice primárně k čínskému a americkému trhu, ale její poselství je jasným signálem i pro Evropu.