V lednu oznámil šéf Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasqual, že chce, aby se všechny plastové obaly z jeho minerálek recyklovaly. A zadal si proto vypracování studie, která mu má dát odpověď na to, jak to zařídit nejlépe. Studie ještě není hotová, podařilo se doposud zmapovat materiálové toky, přes léto se bude hodnotit LCA a cost benefit analýza. „Moje intuice mi ale říká, že nejlepší systém bude formou záloh,“ řekl dnes Alessandro Pasqual na konferenci Zálohujme?, na které byly prezentovány evropské zkušenosti se zálohovými systémy.

Čína letos pěkně zamotala hlavu evropským odpadářům. Zakázala dovoz směsných plastů. Odpadové firmy a města si teď lámou hlavu, jak se svými plastovými odpady naložit. Praha má svou spalovnu komunálních odpadů, a nabízí se otázka, zda by nebylo lepší plastové odpady posílat do ní, aby pomohly při pálení směsného odpadu. Má tedy v Praze smysl třídit plasty?

Příbram radnice získala dotaci z Evropské unie na pořízení domácích kompostérů. Téměř 830 plastových nádob na bioodpad v létě rozdá lidem, kteří o ně požádali v dotazníkovém průzkumu. Náklady jsou přes tři miliony korun, většinu pokryje dotace z Operačního programu Životní prostředí, sdělila mluvčí radnice Pavlína Svobodová.

V prodejnách BILLA se v roce 2017 vybralo celkem 7.385 kg použitých baterií. Recyklací z nich bylo získáno 4.800 kg kovonosných druhotných surovin, které budou opětovně využity při výrobě nových produktů. Zákazníci nosí baterie do prodejen již šestnáctým rokem. Letos bylo množství vybraných baterií nejvyšší. Ze srovnání jednotlivých krajů se nejvýše umístila Praha, kde se vybralo 2.431 kg, tedy více než třetina z celkového objemu baterií. Nejméně se vybralo ve Zlínském kraji, a to jen 110 kg. Informovala o tom Dana Bratánková, manažerka externí komunikace společnosti BILLA Česká republika.

Kde hledat největší kořenovou čistírnu odpadních vod na světě? Poněkud nečekaně na předměstí indické Kalkaty. Zdejší mokřady jsou unikátní z celé řady důvodů: jsou současně čistírnou, protipovodňovou ochranou města, zásadním prvkem řetězce lokální produkce potravin a také světově ceněným mokřadem. Navzdory tomu, že vlastně ve čtyřicátých letech minulého století vznikla jejich čistící funkce vlastně náhodou. Píše o tom žurnál Better India.

Recyklované plasty mohou být docela vážný problém. Mohou v něm být přítomny látky poškozující nervový systém, imunitu a ohrožující plodnost mužů. Škodlivé látky se objevují ve stavebním materiálu, kobercích, nádobí, kadeřnických pomůckách nebo hračkách pro malé děti tím, že zpracovatelé plastů použijí jako surovinu plasty, které tyto škodliviny obsahují kvůli omezení hořlavosti. Recyklaci toxických plastů firmám povoluje současná evropská legislativa. Informuje o tom Arnika. Řešením je podle ní zákaz využívání toxických plastů.

V Žatci začne letos výstavba nového sběrného dvora. Investice za 24,2 milionu korun zajistí lepší podmínky pro likvidaci odpadu bez nutnosti zvedat ho do vysokých kontejnerů. Nový sběrný dvůr bude také prostornější a lépe přístupný autem, uvedl v tiskové zprávě mluvčí žatecké radnice Tomáš Kassal.

Karlovarské minerální vody jsou největším dodavatelem nápojů na českém trhu. Jsou tedy i největším dodavatelem PET obalů. Ty v lepším případě končí ve žlutých kontejnerech na plast, v horším případě pohozené v lese. „Chceme to změnit. Byl bych rád, kdyby se všechny naše obaly recyklovaly. A ne jen 80 % z nich, ale všechny,“ řekl dnes ředitel Karlovarských minerálních vod Alessandro Pasqual. A současně oznámil vznik pracovní skupiny, jejímž úkolem je nalézt takovou obalovou politiku, která bude mít uzavřený materiálový tok. Jak to bude vypadat, se ještě neví, nicméně už teď je víceméně jasné, že se to neobejde bez zálohování PET obalů. Jeho výše se ještě neví, ale podle Pasquala bude muset být taková, aby byla motivační.

Praha bude mít své místo, kam budou lidé moci odkládat věci, které je ještě škoda vyhodit, ale už se jich chtějí zbavit. A jiní lidé si je budou moci za malý poplatek koupit. Takzvané Re-Use centrum má sloužit k předcházení vzniku zbytečných odpadů. Inspiraci si Praha vzala z rakouské Vídně.

Výrobci obalového skla Vetropack Moravia Glass z Kyjova na Hodonínsku komplikuje práci to, že kromě běžného skleněného odpadu končí v jeho tavicích pecích i sklokeramika. Nejen, že způsobuje problémy při výrobě nových lahví a sklenic, ale může být i příčinou havárie či zranění zaměstnanců, řekl ředitel pro řízení jakosti Svatopluk Kudláč. Firma proto spolupracuje s firmou EKO-KOM, která se stará o svoz tříděného odpadu.