Název soutěže Miss kompost může vyvolat dojem, že vyhrát může jen pěkně vydesignovaný komerční kompostér. A někdo se třeba bojí, že jeho kompost není dost hezký, vlastně je to úplně obyčejný ošklivý kompost, takže jej do soutěže nepřihlásí. Chyba lávky!

Petr Skala se loni na podzim trápil s tím, co udělat s přebytky ze své zahrady. Do řešení se pustil letos na jaře. Založil web www.sousedovazahrada.cz a nabízí na něm komukoliv možnost nabídnout přebytky ze své zahrady či zahrádky. A samozřejmě také nabízí lidem možnost nakoupit si ve svém okolí lokální potraviny.

Osobně jsem velmi líný zahradník a na pletí plevele, na rozdíl od řady mých sousedů, obvykle nemám dost trpělivosti, času ani nervů. Svou lenost jsem si vždy omlouval oblíbeným citátem filosofa-zemědělce Masanobu Fukuoky (1913 – 2008), autora známé a podle některých průlomové knihy One Straw Revolution - „nezáleží na tom, co děláme, ale na tom, co neděláme.“

Lidé mají zvláštní dojem, že to, co odloží do toaletní mísy, už nikdy v životě nespatří. Není to tak úplně pravda. A nemusí jít jen o případ, že to splachované ucpe trubky a vybublá opět na povrch. V případě spláchnutých jednorázových kontaktních čoček to sice trochu trvá, ale znovu se s nimi můžete setkat, třeba ve své čerstvé zelenině. Píše o tom TreeHugger.com.

V posledních několika letech se účinnost vysavačů dostupných na trhu výrazně zvýšila. Může za to relativně nedávno zavedená povinnost označování vysavačů energetickými štítky. Co je na energetickém štítku vysavače a jak vybrat vysavač tak akorát pro vás?

Známe je všichni. Rostliny, kterým souhrnně říkáme „plevel“, jsou pro téměř každého zahrádkáře a zahradníka noční můrou, ze které se nelze jen tak snadno probudit. Zahrádkářská fóra a internetové skupiny se hemží apokalyptickými popisy zamoření zahrad plevelnými monstry velikosti posvátného dubu a následují obvykle návody na jejich co nejúčinnější zničení, počínaje těmi šetrnějšími (manuální a otravná práce) a konče těmi bestiálně chemickými (glyfosáty či jiné herbicidy, případně se objevují i návody na jejich koktejly). Není třeba psát, že zejména poslední jmenované postupy nejen že nesvědčí plevelům, ale nikomu ze zúčastněných či náhodně kolemjdoucích (kolemrostoucích, kolemletících, kolemplazících atd.)

Víte, jak vypadá bolševník? A máte jasno i v tom, proč je lepší se mu vyhnout? Bezva, teď to ještě vysvětlete svým dětem, a všechno bude v nejlepším pořádku. Nejlepší způsob, jak se vyvarovat případných nepříjemností, je totiž vůbec nepřijít s tímhle prevítem do styku.

V Praze jsou kontejnery na tříděný odpad nepřehlédnutelné – papír, plasty, sklo a nápojové kartony. Každý je potká pár kroků od domova. Ale co třeba olej a jiné tuky z vaření? Nejsnadnější je olej z pánve vylít do kuchyňského dřezu nebo do záchodu a při mytí nádobí přidat o trochu víc jaru. Jenže tuky v odpadu udělají pořádnou neplechu a v trubkách určitě neplatí, že „kdo maže, ten jede“. Tuk se spojuje s ostatními odpady, podivná hmota tvrdne a snižuje průchodnost trubek – od bytové přípojky až po městskou kanalizaci. O nežádoucím vykrmování hlodavců v podzemí nemluvě. Zvyšují se nároky nejen na městský rozpočet, ale i na peněženku každého z nás. Péče o bytovou přípojku odpadu totiž patří mezi běžnou údržbu bytu, kterou si platí i lidé v nájemních bytech.

Rorýsi jsou neobyčejní letci. Létat dokáží nepřetržitě deset měsíců, aniž by usedli. Během letu i spí. Současná vedra a sucho jsou ale vyčerpávající i pro ně. Jak hlásí záchranné stanice pro volně žijící živočichy, během července jich přijaly více než 400. Pokud najdete rorýse na zemi, může být první pomoc vcelku snadná. Rorýs sám nedokáže ze země vzlétnout. Pokud nevypadá, že by byl zraněný, pak jej stačí vzít do ruky a vyhodit do vzduchu. A on už se "chytne".

Český stát nabízí tzv. kotlíkové dotace, díky kterým mohou lidé vyměnit nehospodárný a k životnímu prostředí nešetrný kotel na uhlí za modernější zařízení. Mimo jiné i za kotel na pelety. Pokud tápete, jaký konkrétní kotel si vybrat, poradí vám srovnávač kotlů, který připravil Klastr Česká peleta.