V posledních letech se sucho a problémy související s nedostatkem vody nevyhýbají ani horským oblastem, a to i těm nejdeštivějším u nás, Moravskoslezským Beskydům. Toto pohoří, a hlavně jeho návětrné svahy, patří k srážkově nejbohatším územím v rámci České republiky. Jen v proběhlých pěti letech se však několikrát stalo, že bylo sucho takové, že vysychaly dříve opravdu vydatné prameny a studny byly prázdné. Jedním z opatření, jak se suchu ubránit, je aktuální výstavba veřejných ekologických záchodů na splachování dešťovou vodou na turistické horské chatě Prašivá (706 m n. m.), která se nachází se pod stejnojmenným vrcholem v Moravskoslezských Beskydech.

Z pohledu uhlíkové stopy jsou na tom nejlépe jednoduché doma dělané sendviče se šunkou a sýrem. Podle vědců z Manchesterské univerzity mají doma dělané sendviče o polovinu menší uhlíkovou stopu než sendviče vyráběné průmyslově.

V dnešní zemědělské velkoprodukci na to není kdy. Na paběrkování. Kdo by taky sbíral, co zůstaly po sklizni zůstalo na poli či v sadu jako podměrečné nebo zapomenuté. Lidem z iniciativy Zachraň jídlo ale přišlo škoda nechat tolik potravin nevyužitých a od roku 2015 paběrkují.

Pražský Libeňský most je od čtvrteční noci uzavřen pro tramvajovou a automobilovou dopravu. Kvůli havarijnímu stavu mostu mohou přes řeku jen pěší a cyklisté. Společnost Rekola bikesharing, největší provozovatel bikesharingu v České republice, nabízí své služby.

Řada lidí dnes hledá alternativy k tradičnímu bydlení. Alternativy, které jsou ekonomickým a mnohdy také ekologickým řešením. Jednou z možností, jak bydlet levně a zároveň k přírodě šetrně, je maringotka. Lidé žijící dnes v maringotkách nejsou zdaleka jen kolotočáři. Zjistit, kolik lidí v nich u nás bydlí, je těžké, žádná oficiální evidence není. Vím však zhruba o pěti maringotkách, kde trvale žije jednotlivec, pár či rodina a soudě podle mediálního ohlasu nejsou jediní. Dá se podle mého předpokládat, že lidí žijících v domech na kolech bude poměrně dost.

Žít ohleduplněji k životnímu prostředí je jistě krásné novoroční předsevzetí. A také cestou, jak ušetřit. Jak ale varují výzkumníci z Norské univerzity (NTNU), je zapotřebí také přemýšlet nad tím, jakým způsobem uspořené „zelené peníze“ využijete, abyste vytvořený pozitivní efekt nepřetavili v nová negativa.

Praha zahájila Tříkrálovou sbírku pro Centrum sociálních služeb Praha. To v metropoli různými způsoby pomáhá těm nejpotřebnějším. Lidé mohou ode dneška až do 15. ledna, vždy mezi 13.00 a 15.00, přinést své věci do sbírky do prostor bývalé přepážkové haly Opencard/Lítačka ve Škodově paláci. Informuje o tom pražský tiskový odbor.

Vánoční stromky nepatří do popelnic ani kontejnerů. Vhodné je odstrojené stromky volně odložit vedle veřejně přístupných nádob na směsný odpad nebo ke kontejnerům na tříděný odpad. Uvedl to tiskový mluvčí Pražských služeb Radim Mana. Pražské služby budou stromky odvážet po celý leden a únor. Svozové firmy každý rok odvezou z ulic kolem 300.000 vánočních stromků.

Aplikace pro mobilní telefony spotřebitelům usnadňuje nákup potravin, které neobsahuje palmový olej. Jeho zvýšená spotřeba stojí podle ochránců přírody za drancováním tropických pralesů. O vzniku aplikace informuje Koalice proti palmovému oleji.

Málokdo si dovede představit štědrý večer bez smaženého kapra nebo řízku. Problém nastává ve chvíli rozhodování, kam odložit použitý olej z těchto smažených pokrmů. Na území hlavního města Prahy funguje stabilně dvacet sběrných dvorů. Na každém z nich je možné kromě široké škály odpadů odevzdat i použité potravinářské oleje a tuky. Služba je zdarma, pouze je potřeba oleje zbavit zbytků jídla a přinést na sběrný dvůr v uzavřené PET lahvi nebo jiném plastovém uzavíratelném obalu (nikoliv ve skleněné nádobě). Oleje a tuky rozhodně nevylévejte do záchodu nebo dřezu, ve velké míře totiž zanášejí kanalizaci.