V české debatě o veřejných financích se pravidelně vrací jeden starý reflex: když se hledají úspory, první na ráně jsou „neziskovky“. Ne proto, že by to bylo ekonomicky racionální, ale proto, že jsou snadným terčem. V současné vládní garnituře navíc nejde jen o rozpočtovou opatrnost – škrty v občanské společnosti mají i silný ideový rozměr.

V tomto článku bych rád přiblížil čtenářům, jak vlastně v Česku funguje ekologická (správně environmentální) výchova, vzdělávání a osvěta (dále EVVO). Co jsou ekocentra a jak jsou financovaná. Proč stát ekologickou výchovu podporuje (nebo doposud podporoval) a co z toho má.

Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL) se obrátilo na ministra zemědělství s připomínkami k připravované technické novele zákona o myslivosti. Upozorňuje, že bez odstranění řady praktických a legislativních překážek nebude možné účinně regulovat přemnoženou spárkatou zvěř ani řešit problémy spojené s výskytem invazního jelena siky.

Vážený pane ministře,
se znepokojením jsem zaznamenal informace o zvažovaném omezení finanční podpory organizacím zabývajícím se environmentálním vzděláváním. Domnívám se, že by šlo o krok, který by přinesl pouze marginální rozpočtovou úsporu, avšak současně by oslabil jednu z mála dlouhodobě funkčních infrastruktur, jež přispívají k odolnosti české společnosti.

Pokud se středoevropské lesy nezačnou připravovat na změnu klimatu, ztráty na hektar v nich koncem století budou dosahovat až půl milionu korun. To ukazuje nedávný výzkum v časopise Nature Climate Change. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (nestraník za hnutí SPD) od nově vybraného ředitele Lesů ČR přitom očekává, že zajistí dodávky dřeva na trh za nižší cenu. Nový ředitel tak bude pod tlakem upřednostnit krátkodobé škrty nákladů před dlouhodobou prosperitou podniku.

V současné době nabývá téma odolnosti mimořádného významu. Česká komora architektů jakožto expertní organizace sdružující profesionály v oborech architektura, krajinářská architektura, urbanismus a územní plánování proto vydává teze týkající se odolnosti vystavěného prostředí. Jejich účelem je především pojmenovat nejdůležitější aspekty odolnosti vystavěného prostředí a nabídnout je jako východisko pro odbornou i veřejnou debatu.

Institut světelné hygieny a světelné ekologie, z. s. (ISHSE), je odborná platforma sdružující biology, lékaře, neurovědce, architekty, světelné techniky, astronomy a další specialisty zabývající se vlivem světla na lidské zdraví, biologické rytmy, vidění a ekologii nočního prostředí. Věnuje se výzkumu, vzdělávání a odbornému poradenství v oblasti biologických účinků světla a jeho environmentálních dopadů v České republice i v mezinárodním kontextu.

Návrh vědců ukládat uhlík do Severního ledového oceánu prostřednictvím splavování dřeva ze severské tajgy je krajně problematický. Především proto, že jeho podstatou je sejmout zodpovědnost za klimatickou krizi z průmyslu a dopravy.

Asociace ekologických organizací Zelený kruh varuje před schválením obsáhlého návrhu novely stavebního zákona v podobě předložené skupinou vládních poslanců. Návrh, který mění celkem 42 zákonů, a bez důvodové zprávy čítá 140 stran textu neprošel řádným připomínkovým řízením, není jasné, kdo jej napsal a obsahuje radikální oslabení koncepce ochrany přírody.

Environmentální vzdělávání má přímý a každodenní dopad na děti, rodiny i školy. Omezování jeho podpory by se nejvíce dotklo kvality výuky, pohody a zdravého života dětí a fungování škol v regionech.