Na ročníkovém srazu mi Dana K. potvrdila teorii, že za vymizením vrabčáků je silně stresující (nejen) silvestrovské akustické tsunami. V jejich městě se vrabci domácí začali vracet poté, co úřady zakázaly bouchání petard a slaví se jen na určeném místě profesionálně řízeným ohňostrojem. Nelze vyjádřit než souhlas: tak to má být, tak je to správné!

Odborné stanovisko reaguje na nedávné oživení mediální diskuse o trampingu v české krajině. Tramping je součást našeho kulturního dědictví a umožňuje osobní kontakt s přírodou, který je klíčový pro utváření a kultivaci vztahu vůči přírodě a krajině. Stanovisko propojuje různé obory s cílem přinést informovaný pohled na vztah mezi trampskými aktivitami a zájmy ochrany přírody a krajiny.

Představte si, že by sem kvůli některé české celebritě přiletěl ten nejslavnější módní fotograf. To se jen tak nestane. Ve svém oboru největší fotografická veličina však cestu do Prahy podstoupila, a to z toho důvodu, aby zachytila naši luskouní samičku Šišku.

Podle grafu vývoje globální teploty se za posledních 40 let oteplilo o 0,8 °C a křivka růstu globální teploty nemá tendenci ustávat, spíše zrychluje. Je vědecky dobře podloženo, že nejvýznamnější příčinou / spouštěčem současného globálního oteplování je nárůst koncentrace CO2 v atmosféře, který působí jako skleníkový plyn. Toto vysvětlení sice může mít odpůrce, na druhou stranu neschopnost pochopit určité fyzikální jevy není argumentem proti vědeckým výsledkům. Koncentrace CO2 je navyšována hlavně spalováním fosilních paliv. Jenže naše civilizace se v uplynulých dvou stoletích rozvinula do dnešní podoby hlavně díky využívání fosilních paliv ve fungujícím tržním prostředí. Téměř vše, co kolem sebe dnes vidíme, je spojeno se spalováním fosilních paliv nebo jejich využitím jako chemické suroviny. Pokud potřebujeme výrazně zmírnit či zastavit globální klimatickou změnu, nezbývá než spalování fosilních paliv drasticky omezit a v zemi ponechat zbytek základního kamene naší civilizace. Zmírnění rychlosti současné globální klimatické změny představuje bezprecedentně náročný a nákladný úkol gigantického rozsahu ve složitosti, prostoru i čase.

S pominutím Ivana Breziny, jeho motivací i argumentačního aparátu je vlastně možná dobře, že tuhle kauzu zvedl.

Česko pokračuje v přípravě zásadních strategických dokumentů, které mají popsat cíle a postup v oblasti ochrany klimatu a transformace energetiky. V lednu Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo druhou část veřejné konzultace nového Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NECP, z National energy and climate plan). Ministerstvo průmyslu a obchodu její spuštění dlouho odkládalo. Návrh aktualizace klimaticko-energetického plánu totiž vzala vláda na vědomí už loni v říjnu.

Česká republika je rekordmanem v počtu skladových hal a hypermarketů postavených v polích, a orné půdy ubývá kvůli nim tempem 140 ha ročně – to je 35 Václavských náměstí. Je proto rozumné, že se všechny strany zastoupené v Poslanecké sněmovně zavázaly zlepšit ochranu půdy před trvalými zábory. Novela, která to má zajistit, však čelí ostré kritice.

Před třemi lety jsme na ČHMÚ Brno připravili knižní publikaci Mýty a fakta o počasí, vodě a ovzduší. Knížka měla velký ohlas a vyprodali jsme už téměř i dotisk. Rozhodli jsme se tedy zpřístupnit informace všem a přidat i něco navíc.

Jako sedlák si myslím, že na planetě jsou přemnoženi lidé a příroda se brání. Podobně jako například u hlodavců se po epidemii většinou namnoží predátoři nebo přijdou vlhká období, kdy hlodavce zdecimují různé choroby.

Za pár týdnů to bude rok, kdy jsme se s členy Výboru pro životní prostředí pustili do pokusu, na jehož konci měla být záchrana mokřadu v Městské části Praha – Křeslice.