Na ČZU proběhlo národní kolo Biologické olympiády. Slavnostního předávání cen 25. dubna se zúčastnili představitelé několika univerzit, ministerstev a také jeden z prvních účastníků, odborný garant olympiády a zástupce generálního ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitelů Evropské komise doc. RNDr. Ladislav Miko, Ph.D.

V rozhovoru AOPK vzpomíná bývalý ředitel Správy CHKO Jizerské hory a zakladatel Nadace pro záchranu a obnovu Jizerských hor, František Pelc, na obnovu Jizerských hor po imisní zátěži i ekologicky nevhodnému lesnímu hospodaření.

„Na Šumavu přichází Doba jasných pravidel,“ říká Jiří Mánek, ředitel Správy NP a CHKO Šumava. Skončí zmatky, zkreslené výklady a chaos. Péče o lesy národního parku získá jasná pravidla. Ty už pak nikdo nebude moci svévolně a účelově změnit. Zákon také stanoví velikosti prvních zón, kde platí ta nejpřísnější předpisy ochrany přírody. „První zóna i rozsah bezzásahových území budou de facto největší za dvacet let fungování Národního parku Šumava. Zákon o Šumavě v žádném případě neotevře dveře developerům ani dřevařské lobby,“ uvádí Jiří Mánek v rozhovoru, jehož autorem je tiskové oddělení správy parku Šumava.

Chytrá klimatická politika není o tom, dělat teď „něco“, ale dělat něco, co má smysl. Co má výsledky. Co je udržitelné a co nás v dlouhodobé perspektivě zbaví podstatného množství CO2.

Aby bylo jasno: považuji globální oteplování za skutečný proces a nepochybuji, že je z převážné části opravdu způsobený člověkem. Problém je jinde: bojujeme s ním způsobem, který přináší velmi výrazná – a velmi předvídatelná –selhání.

Záplava slunečních panelů a větrných elektráren rozesetých po celé Evropě nepřinesla žádný efekt. Vlastně jeden ano: zdražila elektřinu a zohyzdila krajinu.

Bjørn Lomborg: „Špatný obchod s teplým vzduchem“

Sobotní Den otevřených dveří měl původně ušlechtilý účel: ukázat výsledky poctivé stavbařské práce. Tak tomu bylo před lety na „novém“ železničním spojení v Praze – Vítkovské tunely. Trpčí příchuť má den otevřených dveří v tunelech jihozápadní části vnějšího okruhu Prahy. Oba tunely jsou dnes, 19 měsíců od jejich zprovoznění, v opravě. O kvalitní stavbařskou práci určitě nešlo. Den otevřených dveří do kontroverzních tunelů pražské Blanky či nového úseku trasy metra A k Motolské nemocnici zavání odváděním pozornosti od hrubě chybných rozhodnutí vládců Prahy. Stavbaři za to ale nemohou.

V článku zveřejněném dne 11. 4. 2013 "Miliardy za Temelín? Pro české firmy" jsou uvedeny zavádějící a nesmyslné informace. Zejména údaj 468 miliard korun které prý v důsledku stavby Temelína "natečou" do české ekonomiky je velmi manipulativní. Jedinou reálnou informací je že vláda jako dvoutřetinový vlastník ČEZu plánuje utratit 160-200 miliard korun za zatím nepotřebnou a pravděpodobně prodělečnou stavbu.

Ako sme už spomenuli v prvej časti nášho článku (Miriam Melišová: Environmentálna výchova vo vzdelávaní na Slovensku, pozn. redakce), spoločnosť sa musí stále viac venovať smerovaniu, ako detí a mládeže, tak aj dospelej populácie, k ochrane životného prostredia, k environmentálnej politike a bezpečnosti.

Milý pane premiére Nečasi,

již dlouhou dobu Vám česká a rakouská antiatomová sdružení (Jihočeské matky, OIŽP, - Občanská iniciativa pro ochranu životního prostředí, Atomstopp_ atomkraftfrei leben, Freistadtské matky proti atomovému nebezpečí, Anti Atom Komitee) pravidelně zasílají dopisy, aby Vás upozornila na aspekty plánované „dostavby“ jaderné elektrárny Temelín.

Dnešná spoločnosť, nielen deti a mládež, ale aj dospelá populácia, sa musí stále viac venovať otázke ochrany životného prostredia. V článku sa snažíme vysvetliť, prečo a ako je dôležité najmä školopovinnú mládež a študentov učiť o problémoch v prírode, o zásadách vedúcich k zlepšeniu a obnove životného prostredia. Chceme jednoznačne popísať potrebu a význam environmentálnej výchovy v osnovách najmä základných a stredných škôl. Približujeme dnešnú legislatívu Slovenska a náplň vyučovacích predmetov, ktoré obsahujúcich náuku o životnom prostredí. Ďalej poukazujeme aj na potrebu formovania a vzdelávania odborníkov v tejto oblasti. Hovoríme, aké je dôležité zahŕňať environmentálnu výchovu aj do osnov na našich univerzitách a vysokých školách.