Názory a komentáře / Politici a ŽPPokud chcete v této rubrice zveřejnit svůj názor, pošlete nám ho na ekolist@ekolist.cz nebo využijte formulář Přidat názor. Vyhrazujeme si právo nezveřejnit názory vulgární, obsahující nepodložené urážky nebo nesrozumitelně formulované. Pokud výslovně neuvedete opak, předpokládáme, že souhlasíte se zveřejněním vašeho názoru v Ekolistu.cz. Všechny zde prezentované příspěvky vyjadřují názory jejich autorů, nikoli redakce Ekolistu.cz.
Iva Tomášková: Víme všechno o zábavní pyrotechnice?8.4.2021
Nejen koncem roku, ale vlastně po celý rok a v Brně po dobu akce Ignis Brunensis, je neustále někde slyšet hluk ohňostrojů či jednotlivě odpálených petard. Teď v době koronavirových omezení sice o hodně méně, ale zastupitelství města Brna se již chystá na Ignis Brunensis. Úklid po ohňostrojích u Brněnské přehrady bude podle "Příkazní smlouvy ze dne 16.02.2021" hrazen z veřejných financí Statutárního města Brna ve výši cca 98.000 Kč. Opravdu to chceme?
Petr Stýblo: Pojďme udělat z 9869 pytláků obětavé ochránce přírody. Stačí nyní změnit zákon o myslivosti!7.4.2021
Národní síť záchranných stanic, kterou koordinuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP), přijala v loňském roce celkem 9869 zvířat považovaných současným zákonem o myslivosti za zvěř. Mezi nimi například 2190 poštolek obecných. Ministerstvo zemědělství (MZe) přitom opakovaně ochránce přírody písemně upozornilo, že taková pomoc je porušením zákona o myslivosti. Obětavec, který odchytí poštolku se zlomeným křídlem a zajistí jí odbornou pomoc záchrannou stanicí, je podle MZe pytlákem. ČSOP nabízí řešení – vyřadit poštolku, která nemá pro myslivost žádný význam – ze seznamu zvěře v zákoně o myslivosti. A vyřadit další druhy, které jsou na tom obdobně. Pytlák se tak rázem stane ochráncem přírody a navíc – úřadům ubude spousta zbytečných byrokratických úkonů!
Ekologické organizace: Přestaňte pojišťovat uhlí a plyn! Otevřený dopis největším českým pojišťovnám7.4.2021
Josef Hájek: Hlasem vlastníka půdy není Českomoravská myslivecká jednota7.4.2021
Českomoravská myslivecká jednota je již 98 let hlasem českých, moravských a slezských myslivců, píše pan Waic ve svém, tradičně ublíženém, shrnutí, proč proboha nikdo jiný než právě ČMMJ nemá co povídat, co se jak bude dít na českých, moravských a slezských honebních pozemcích. A má zde pravdu. ČMMJ je tímto hlasem, reprezentuje názor 55 tisíc členů a snad i 80 % držitelů loveckých lístků. Tečka a poslední pravda pana Waice.
Jindřich Petrlík: Struska ze spaloven do náspů a zasypů – pravda, půl pravdy a lež2.4.2021
Poté, co Arnika zveřejnila kritiku návrhu nové vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady za to, že zmírňuje limity pro použití strusky ze spaloven odpadů v náspech silnic a zásypech pro základy dalších staveb, se strhla vyhrocená debata. Kritizujeme vyhlášku za to, že upouští od dostatečně přísné kontroly toxicity popela a strusky ze spaloven se zavádějícím odůvodněním, že jde o naplnění oběhového hospodářství. Použití spalovnové strusky na stavbách je ale jednosměrná, lineární cesta umožňující vstup toxických látek do životního prostředí a s oběhovým hospodářstvím neboli cirkulární ekonomikou má pramálo společného. V článcích, zveřejněných Ekolistem, nás Ministerstvo životního prostředí a autoři odborných podkladů pro přípravu vyhlášky obvinili ze lži. Pokusím se celý problém rozebrat podrobněji a reagovat také na některá tvrzení zástupců Ministerstva životního prostředí a také pánů Michala Šyce a Jiřího Hykše (Šyc a Hykš 2021), kterým Ekolist zveřejnil poměrně dlouhý komentář.
Radomír Charvát: Proč nemohu podepsat petici za zachování spolkové myslivosti ČMMJ1.4.2021
Jako dlouholetý lesník a myslivec jsem velmi znepokojen současným až nepřátelským vztahem laické veřejnosti k lesnické a myslivecké činnosti, které mají svoji tradici a v kulturní krajině i opodstatnění. Velká část obyvatel ČR dnes žije ve městech obklopena pohodlím dopravy, kultury, ale i teplé vody a vyhřátých bytů a ztratila naprosto vztah s realitou života na venkově včetně hospodaření v přírodě. Lukáš Čížek: O frézování pasek s respektem k faktům31.3.2021
Text Otakara Pražáka k frézování pasek je pěknou ilustrací komunikační strategie Lesů ČR. Ke zjevnému problému se nedokáží postavit čelem, nechají za sebe mluvit generátory polopravd a účelových tvrzení, s nimiž oficiálně nemají nic společného. Krom toho, že přinejmenším některé občas platí. A tak nám jednou ředitel BR Dolní Morava o frézování tvrdí, že „půdní povrch zůstává obvykle netknutý“, teď zase Otakar Pražák v zasvěceném výkladu o polaření srovnává vliv záplav a frézování.
Michal Šyc a Jiří Hykš: Využití strusky ze spalování komunálních odpadů jako ve vyspělé Evropě30.3.2021
Nová vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady stanovuje podmínky pro využití strusky ze spalování ostatních odpadů v definovaných aplikacích stavebního průmyslu, a to jako podkladová vrstva pod pozemní komunikace, parkoviště apod.
|
reklama |