Jan Zeman: Tak nám skončila 28. světová klimatická konference COP 28 v Dubaji

„Tak nám skončila 28. světová klimatická konference COP 28 v Dubaji, paní Mullerová, a výsledky nestojí za řeč!“ chce se mi říci v souladu s klasikem. Tedy, paní předsedkyně Evropské komise, francouzský prezident a mnozí další západní politici a novináři pějí na závěry COP 28 chválu. Vyjádření nevládních ekologických organizací, sdružených v klimatické koalici ČR, je nemastné neslané, čemuž se nedivím. Já sahám po svých starších článcích hodnotících předchozí světové klimatické konference COP, za všechny viz 1). Mohu připojit pár otazníků kolem vlastní klimatické teorie v podání expertů IPCC, viz 2), na které se mi od příslušných expertů nedostává odpovědi. Zbytečně se opakovat s ohledem na čtenáře nechci. To by bylo nudné. Podívejme se tedy na hrubé základní závěry právě skončené světové klimatické konference COP 28 v Dubaji.

Ekolist v 3) uvádí zhruba následující:

V dohodě se uvádí, že účastnické země "budou přispívat k ... přechodu od fosilních paliv v energetických systémech, a to spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem ... tak, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality v souladu s vědeckými poznatky".

„Globální emise GHG by měly stoupat maximálně do roku 2025, u některých rozvíjejících se zemí ale může vrchol přijít později, píše se v dokumentu“. … „Mezi rozvojovými zeměmi je ale i Čína, největší znečišťovatel ovzduší na Zemi“ (a další).

„Dohoda také vyzývá ke ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie na celém světě do roku 2030 a urychlení technologií, jako je zachycování a ukládání uhlíku, které mohou pomoci vyčistit průmyslová odvětví.“

Citovaný článek upozorňuje, že „Předchozí konference přijaly pouze mantinely na snížení emisí skleníkových plynů (GHG) bez výslovné zmínky o fosilních palivech, která jsou ale zodpovědná za 2/3 vyprodukovaných emisí. Na konferenci COP26 v Glasgow se zúčastněné země zavázaly k omezení uhlí, na cílech ohledně ropy a zemního plynu se však dosud nikdy nedohodly.“ a „Ropa, plyn a uhlí v současné době zajišťují přibližně 80 % světové energie. Podle vědců jsou fosilní paliva zdaleka největším zdrojem emisí GHG, které způsobují změnu klimatu.“

Klimatický fond?

V článku chybí pasáže o tzv. klimatickém fondu. Pravda, není něčím novým. Má dva základní problémy. Nikdy nebyl naplněn, jak bylo slíbeno. Dárci dali obvykle do 10 % slíbené částky, takže nemohl plnit své předpokládané funkce. Za velký problém ale považuji i jeho samotnou funkci – nemá dotovat opatření k požadovanému snížení emisí GHG, zejména CO2 a metanu, ale hradit vlivem klimatických změn vznikající externality, tj. škody na životním prostředí. Je ale známo, asi 90 % škod způsobených velkými povodněmi vzniká v důsledku neodpovědné výstavby v záplavových územích, následky sucha zásadně zhoršuje špatné hospodaření člověka v krajině, a to nejen špatné hospodaření s vodou, ničivé požáry, ke kterým přispívá vedro a sucho, jsou především funkcí našeho špatného hospodaření a v řadě případů i přímého žhářství, viz 4).

Velká část tzv. klimatických škod je ale způsobena naším špatným hospodařením, resp. hradit tyto škody z klimatického fondu znamená stimulovat jejich další růst. Jinou věcí je, že zatím nevíme, jak moc se člověk, resp. oteplování klimatu, podílí na růstu vichřic včetně tajfunů. I zde ale často spoluúčinkuje neodpovědné hospodaření, viz protržení zchátralé přehrady tajfunem Katrina spojeným s následným zatopením města New Orleans v USA v roce 2005, o následném drancování, vraždění a dalších orgiích v zatopeném městě nemluvě. Tuto neodpovědnou lidskou činnost má dotovat tzv. klimatický fond? Promiňte, ale to je perverze!

Hladina moří stoupá

Na začátku konference COP 28 byli její účastníci seznámeni s novými poznatky expertů IPCC o klimatických změnách. Bylo jich víc. Mě nejvíc zaujala zpráva, že tempo zvyšování hladiny moří již převyšuje 4 milimetry za rok. Kolem roku 1900 činilo asi 1 mm za rok, před deseti lety 3 mm za rok, nedávno se objevili zprávy, že činí 3,3 mm. Zdá se, že trend zvyšování hladiny moří se výrazně zrychluje a s ním i tempo růstu ohrožení obyvatel mořského pobřeží stoupající hladinou moře. Ohroženi jsou zvláště občané bydlící na plochém pobřeží. Na pořad dne přichází rostoucí potřebu evakuace postižených obyvatel. Chápu, že obyvatelstvo korálových ostrovů bude muset být přesídleno, protože stoupající moře tyto ostrovy stále více zatápí. Pouze zde bych si v rámci kompenzace externalit dovedl představit aktivní roli klimatického fondu.

Srovnání s Paříží 2015

Na světové klimatické konferenci v Paříži v roce 2015 byl přijat závazek orientovat se na dosažení nulových antropogenních emisí GHG na Zemi do roku 2050, aby se průměrná teplota na povrchu Země nezvýšila o více než 1,5 stupně Celsia proti předindustriálnímu období, tj. zhruba druhé polovině 19. století. Že se tento logický požadavek neplní, je veřejným tajemstvím. V souvislosti s novou formulací požadavku vzniká otázka, jaký je rozdíl mezi závazkem do roku 2050 snížit antropogenní emise GHG na nulu a závazkem do téže doby vynulovat těžbu a spotřebu fosilních paliv? Mám za to, že nová formulace závazku je obdobná, ale mírně užší. Otázkou je, zda jde o krok vpřed, nebo o krok vzad. Zřejmě mnoho nezmění.

Totiž, hlavním zdrojem emisí oxidu uhličitého CO2 je spalování fosilních paliv. Emise CO2 ale způsobuje také odlesňování (bez ohledu na formu), nárůst pouští, výroba cementu a vápna ad., z přírodních faktorů sopečné výbuchy a jeho probublávání z hlubin Země. Proti CO2 asi 25x silnější skleníkový plyn metan uniká ve velkém zejména při těžbě fosilních paliv, zejména ropy a zemního plynu, dále při těžbě uhlí, z velkochovů dobytka, skládek odpadů, dále se ve velkém uvolňuje z věčně zmrzlé půdy na Sibiři a v Kanadě a z mělčích arktických moří v důsledku oteplování.

Spravedlivý přechod?

Spravedlivý přechod ke klimatické neutralitě je jistě potřebný, praxe je ale křiklavě nespravedlivá, viz velký, převážně fotovoltaický tunel v ČR z let Topolánkovy vlády a Zelená dohoda pro Evropu, která EU uvrhla do hluboké energetické krize, zesílené embargováním Ruska za jeho vojenský útok na Ukrajinu. Je pravda, že ČR je energetickou krizí postiženo v rámci EU nejvíc, protože Fialova pětikoaliční vláda se rozhodla podpořit několik státních i soukromých energetických monopolů na účet ostatní společnosti – domácností i ostatních podnikatelů.

1) Příčiny krachu podpory obnovitelných zdrojů energie z let 2005-10 jsou (pro mě) jednoznačné:

a) EU se v rámci podpory obnovitelných zdrojů paliv a energie (OZE) dala cestou podpory technicko-ekonomicky nezralých a v některých případech i principiálně chybných řešení. Obrovské náklady stála technicko-ekonomická nezralost podporovaných řešení a superzisky solárních a dalších baronů. Protože v ČR nebyly uzákoněny záchranné brzdy a podle všeho na onom finančním tunelu bohatli i někteří politikové, byl po pádu Topolánkovy vlády v březnu 2009 paralyzován i parlament, který v roce 2009 mohl zabránit nejhoršímu. Celkový účet činí, alespoň podle Nejvyššího kontrolního úřadu, viz 5), asi 600 mld. Kč ztrát ve prospěch technicko-ekonomické nezralosti řešení a superzisků baronů. ČR vydává vysoké peníze na podporu OZE, ale činí tak krajně neefektivně. To nevyžaduje komentář. Zbytečně vysoké ceny elektřiny platily její spotřebitelé - obyvatelstvo a podniky – spotřebitelé elektrické energie. Došlo samozřejmě k těžké kompromitaci využívání OZE.
b) Do podpory OZE nikdy neměla být zahrnuta biopaliva, zvláště ta vyrobená z plodin na zemědělské půdě, dřevo a jeho produkty a dovážená biopaliva. Tak se v EU i v ČR pálily a pálí potraviny a dřevo, zatímco část světa hladoví a někde se v zájmu této perverzní politiky i ničí tropické deštné pralesy při měrném růstu emisí CO2 asi 6x, viz olej z plamy olejné na úkor tropického deštného pralesa. Je to v příkrém rozporu s ochranou klimatu i udržitelností. To ale vedení EU nebrání pokračovat v této zlé politice.
c) Do podpory OZE neměly být nikdy zařazeny vodní elektrárny, zvláště ty, v jejichž zájmu je nutné postavit vodní dílo a zničit vodní poměry v zátopovém území. Je tak intenzivně ničena příroda a zvláště vodní poměry, které máme sice chráněny zákonem o vodách již od 1. ledna 1974, ale v praxi se toto rozumné ustanovení zákona o vodách ignoruje a dnes se ničení vodních poměrů opět podporuje i finančně.
d) Do podpory OZE měly být větrné elektrárny značně limitované – jednak výkony, jednak větrností lokalit. Výstavba větrných elektráren v řadě lokalit v ČR je zjevným plýtváním a ničením krajinného rázu.
e) Nutné minimální parametry efektivnosti měly být stanoveny i pro solární energetiku. Fotovoltaické elektrárny z let 2008-10, vyráběné v Číně za cenu vysokých emisí nejsilnějšího skleníkového plynu SF6 (asi 26 000x silnější než CO2), znamenaly v úhrnu kromě obřích finančních ztrát spotřebitelů elektřiny v ČR také zvýšení celkových emisí GHG na Zemi.

Politika podpory OZE je silně pravicová, neboť podporuje různé spekulanty, a hlavně neefektivní. Je tristní, že k žádné sebereflexi v ČR ani v EU v těchto souvislostech nedošlo. Jak vedení EU, tak vedení členských států, tak nevládní ekologické organizace, věnující se energetice a klimatu, se k odpovědnosti nemají. Co horšího, dál prosazují využití jakýchkoliv zdrojů OZE, ať to stojí, co to stojí, a to nejen peněz, ale i za cenu často vysokých škod na přírodě, životním prostředí, klimatu.

Aktuální výzva z Dubaje zvýšit využívání OZE do roku 2030 na trojnásobek svědčí o nekvalifikovanosti delegátů konferencí. Je možné, že zejména delegáti EU zlanařily ostatní delegáty k přijetí tohoto mimořádně kontroverzního závazku, jehož realizace může napáchat víc škod než užitku.

Na místě je jistě výzva ke zvýšení úspor paliv a energie. Jejich zdvojnásobení do roku 2030 je ale s otazníky. Jednak nevím, zda je to reálné. Při stávajících politikách určitě ne. Není též zřejmé, jak se mají úspory počítat. Absolutně, nebo v přepočtu na hrubý domácí produkt? Přepočet na HDP je kontroverzní. Může znamenat, že HDP se zvýší o 4 %, spotřeba paliv a energie o 2 % a energetická náročnost tvorby HDP se sníží o 2 %, přitom ale absolutní spotřeba paliv a energie se o 2 % zvýší. Tak (samozřejmě se procenta různí) se děje dlouhodobě a k ochraně stability klimatu to příliš nepomáhá.

2) Příčiny krachu Zelené dohody pro Evropu z prosince 2019 k dosažení klimatické neutrality států EU jsou podle mého názoru též jednoznačné:

a) Autoři Zelené dohody naivně předpokládali, že EU se svými tehdejšími 9 % emisí GHG dá světu příklad a svět půjde za ní. To se ale nestalo a ani stát nemohlo. Pokud si někdo myslí, že se dají obejít zákonitosti industrializace, kdy s prudkým rozvojem ekonomiky a společnosti také prudce roste spotřeba paliv a energie, což platí i v současných rozvojových státech, je zjevně mimo a neměl by rozhodovat. Také nevím, zda je úspěch pokles podílu EU na emisích GHG z 9 na 8 % při další deindustrializaci EU, jež reálně znamená pouze přesun výrob a tím i emisí do jiných států, např do Číny, Indie, USA. Jak je známo, emise GHG mají oteplovací účinek na Zemi stejný, ať už jsou vypouštěny kdekoliv.
b) Autoři Zelené dohody nevypočítali celkovou energetickou a emisní náročnost získávání paliv a energie z nových, údajně ekologických zdrojů. EU tolik propagovaná vodíková energetika je nejen zoufale neekonomická, ale také zvyšuje celkovou energetickou náročnost a tím i emise včetně emisí GHG. Otazníky jsou nad energetickou a emisní efektivností větrné elektroenergetiky a elektroaut. Byly vůbec provedeny základní výpočty?

U elektroaut lecos naznačuje studie italských expertů, viz 6), analyzujících celkový životní cyklus typického benzínového vozidla ICEV, typického elektrohybridu HEV a typického bateriového elektromobilu BEV modelem GREET (vše v roce 2019, průměrné najetí 150 000 km, tj. průměrná ujetá vzdálenost v Evropě 12 529 km za rok, 34 % elektřiny z OZ a 25 % z jaderných zdrojů). Podle této studie dopad BEV na emise GHG činí 60 % ICEV a HEV 85 % dopad. Podobně vychází náročnost na fosilní paliva. Cenou je celkové dvojnásobné okyselení a dvojnásobné tuhé částice u BEV proti ICEV. Bateriové elektromobily ekonomicky potápí zejména těžké lithiové baterie. Jejich nucené výměna po ujetí 160 000 km navíc ničí jakoukoliv environmentální smysluplnost BEV, o vysokém deficitu elektřiny, potřebné pro masovou elektromobilizaci, a těžké závislosti na dovozu baterií z Číny, nemluvě. Skutečností je, že významná část negativ by zůstala v Číně, resp. počítá se s dovozem baterií z Číny. S takovými technologiemi to životné nemůže být. Potvrzuje to nedávné rozhodnutí německých automobilek přestěhovat svou výrobu elektromobilů Číny, protože vysoké ceny paliv a energie v Německu potápí do červených čísel energeticky náročné výroby. Je přitom zřejmé, že efektivnost elektromobility se silně liší podle států, resp. jejich elektroenergetického mixu. V Norsku s 98 % podílem elektřiny z OZE, zejména vodních elektráren, vychází elektromobily příznivě, zatímco v Polsku se 70 % podílem uhlí na výrobě elektřiny a tepla vychází nepříznivě.

c) Autoři Zelené dohody nevypočítali celkovou energetickou a emisní náročnost získávání paliv a energie z jednotlivých druhů fosilních paliv. Prý je to zbytečné, je nutné skoncovat se všemi druhy fosilních paliv. Říkám, ne tak úplně. Totiž, z hlediska emisí CO2 ze spálení je nejhorší uhlí, po té ropa a nejméně špatný je zemní plyn. Přidáme-li ale emise metanu provázející těžbu fosilních paliv (asi 0,5 % u uhlí, 3-6 % u ropy a zemního plynu), z klimatického hlediska vychází uhlí méně špatně než ropa a zemní plyn. Připočteme-li velmi vysokou energetickou náročnost zkapalňování zemního plynu na LNG za účelem jeho přepravy tankery a jeho odpařování i ve zkapalněném stavu při přepravě a jiných manipulacích, má nejvyšší měrné emise GHG. Veřejné rozpočty v EU ale po roce 2010 na infrastrukturu LNG proinvestovaly na 750 miliard eur. Reálně šlo o investice do zvýšení emisí GHG, byť se veřejnosti nalhává a i nadále nalhává opak. Podobně postupovaly USA, byť především soukromými penězi, na rozvoj těžby zemního plynu z břidlic, značka bez kontroly. Emise při této těžbě se nesledují, ale objevují se zprávy o naměření vysokých koncentracích metanu nad regiony těžby břidlicového plynu v USA. Zdá se, že EU jde tvrdě po snížení emisí CO2 a emise metanu klidně ve velkém zvyšuje. V úhrnu tak přitom zvyšuje celkové emise GHG. Nesmíme se pak divit, že koncentrace metanu v ovzduší rostou několikrát rychleji než koncentrace CO2 a oteplování klimatu se dál urychluje, je-li správná základní klimatická teorie expertů IPCC. Vývoj emisí metanu ukazuje graf č. 1:

Graf č. 1 – vývoj průměrných koncentrací metanu v ovzduší Země

d) Zelená dohoda z prosince 2019 žádala jen zákaz uhlí při vynechání ropy, zemního plynu a jaderné energie. Podivné. Později se vedení EU pokouší tyto zdroje energie zakázat. Snaha zakazovat jaderné elektrárny je ale v zásadním rozporu s úsilím o ochranu životního prostředí a stability klimatu. Nepřekvapuje, že v EU vznikl „projaderný“ a „protijaderný“ blok. Dodávám, že velmi zlá je také snaha některých českých ekologů blokovat rozvoj energetického využívání odpadu. Na skládce v Ďáblicích byly v roce 2015 asi 20x vyšší měrné celkové emise GHG než ve spalovně Malešice. A to tehdy ještě nevyráběla kromě tepla také elektřinu.

Nepřekvapuje, že výsledkem diletantského klimatického snažení EU je hluboká energetická a následně sociálně ekonomická krize a výrazné urychlení odchodu EU ze slávy. Problémy nepřekvapivě násobí rozsáhlé angažmá EU na podporu Ukrajiny.

Ukládat uhlík pod zem?

Myšlenka zachycovat emise CO2, ty zkapalňovat a bezpečně ukládat pod zem je spíše chimérou, byť na to EU přijalo směrnici. Předně, zachycovat a následně zkapalňovat CO2 má smysl jen u velkých emitentů CO2, klasicky velkých elektráren a tepláren na fosilní paliva. Jejich provoz se ale EU snaží zrušit. Je ale ekonomicky i energeticky náročné, čímž podstatně snižuje efektivnost příslušných zdrojů elektřiny a tepla. Bezpečné ukládání CO2 je velký problém. Zajistit na sto procent, že se časem neuvolní a neudusí vše živé na povrchu nad úložištěm, je prakticky nereálné. Je možné, že někde na poušti nemusí jít o zásadní problém. Ale samotná nákladnost takového procesu jej prakticky deklasuje od počátku.

Závěr

Příští 29. světová konference o klimatu COP 29 se bude konat v ázerbájdžánském Baku a pít se bude… doplňte sami. Mezitím se bude dále nelítostně válčit, zbrojit, embargovat (zpravidla v rozporu s mezinárodním právem), sdírat chudé z kůže a bohatí budou žít neskutečně rozmařile a produkcí enormních emisí GHG dál citelně zhoršovat klima. Mezinárodní měnový fond bude dál pod praporem vyrovnaných státních rozpočtů tlačit na redukci beztak podvyživeného školství, zdravotnictví atd. mnoha zadlužených států světa, Světová banka bude tlačit na výstavbu dálnic a podporu energeticky, emisně a klimaticky náročné silniční dopravy na úkor šetrné dopravy kolejové, Světová obchodní organizace na maximalizaci přepravních potřeb, značka na následcích nezáleží. Ano, ani na COP 28 žádný stát nenavrhnul zrušit mezinárodní mnohostranné dohody o osvobození mezinárodní veřejné dopravy od placení daně z přidané hodnoty a mezinárodní vodní a letecké dopravy od placení spotřební daně za pohonné hmoty, přestože jsou zjevně perverzní a přispívají k citelnému poškozování přírody, životního prostředí i klimatu. Takový návrh by mohl být malou hodinkou klimatické pravdy. Pokud se budou provádět nějaká opatření na ochranu stability klimatu, budou v nich hrubé chyby, značka podle potřeb vládnoucích finančních oligarchů a na úkor široké veřejnosti. Ekologové dál budou prosazovat zákaz bezemisních jaderných elektráren, u nás i zákaz spaloven odpadů, a také realizaci Zelené dohody pro Evropu, až do úplného zhroucení EU. Zda se z toho podělají v Moskvě, v Pekingu, v Dillí či ve Washingtonu, netuším. Spíše uslyšíme něco ve smyslu: „Eto vaše dělo…“ Totiž, pochybnosti o Zelené dohodě pro Evropu z těchto (a zřejmě i z dalších) metropolí zaznívají už od jejího přijetí evropskou radou.

Literatura:
1) Zeman, J.: COP 27 nepřekvapivě zkrachovala 28.11.2022 Jan Zeman: COP 27 nepřekvapivě zkrachovala - Ekolist.cz.
2) Zeman, J.: Ke sporu o koncepci klimatických změn, 30.9.2023, Jan Zeman: Ke sporu o koncepci klimatických změn - Ekolist.cz.
3) Delegáti klimatické konference se dohodli na odklonu od fosilních paliv, 13.12.2023, Delegáti klimatické konference se dohodli na odklonu od fosilních paliv - Ekolist.cz
4) Zeman. J.: Krajina či lesy hoří, hoří, hoří… 15.8.2023, Jan Zeman: Krajina či lesy hoří, hoří, hoří… - Ekolist.cz
5) Informace z kontrolní akce č. 14/06 Peněžní prostředky určené na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů, NKÚ, 6. 1. 2015, Informace z kontrolní akce NKÚ č. 14/06 - Peněžní prostředky určené na podporu výroby energie z obnovitelných zdrojů (nku.cz)
6) Emiliano Pipitone, Leonardo Occhipinti - Srovnání dopadu tradičních, hybridních a elektrických vozidel na životní prostředí v evropském kontextu, Katedra inženýrství, Univerzita v Palermu, 90128 Palermo, Itálie, 3. říjen 2021.

---

reklama

---