https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jaroslavn-sebek-kouzelnym-proutkem-na-vsechno-by-mel-byt-zdravy-selsky-rozum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jaroslav Šebek: Kouzelným proutkem na všechno by měl být zdravý selský rozum

5.10.2020
Zdravý selský rozum se stále více vytrácí. Ilustrační snímek.
Zdravý selský rozum se stále více vytrácí. Ilustrační snímek.
Přestože by se měl takový přístup týkat veškeré lidské činnosti v každém oboru, každodenního života a také mezilidských vztahů, týká se často zmiňované úsloví „zdravý selský rozum“ zřejmě nejvíce podnikání v zemědělství, což je ostatně v tomto sloganu přímo obsaženo. Zdravý selský rozum se ale bohužel reálně ze společnosti stále více vytrácí – a kdyby se alespoň částečně navrátil, nebyl by k nápravě mnohých současných a určitě i budoucích problémů nutný ani žádný kouzelný proutek.
 

Podnikání v zemědělství je podnikání v krajině, v interakci s mnoha procesy, které člověk nemůže plně ovlivnit, v měnící se krajině, živé přírodě, která je v každém svém projevu a každé lokalitě jedinečná. Největším problémem oboru je tak snaha státu, jeho úředníků a bohužel i části veřejnosti, regulovat tyto procesy prostřednictvím plošných opatření, kontrol, evidencí a legislativních povinností, a svázat tak do lidských škatulek dění, které nikdy takto svázat nelze, protože nikdy nebudou mít univerzální platnost. Existuje-li nějaký systémový problém zasahující celé spektrum zemědělského podnikání napříč všemi komoditami a regiony, bez ohledu na velikost zemědělských podniků a jejich statutů, pak je to nadměrná, v řadě případů neúčinná a zbytečná byrokracie, která všem ubírá síly a čas nutný k tomu zodpovědně se zemědělským činnostem věnovat.

Nadměrná byrokracie přitom nejvíce dopadá na rodinné farmy, které nemají speciální aparát na to se všem legislativním dopadům věnovat, a musí tak činit po nocích a obecně v době, kdy není bezprostředně nutná jejich přítomnost na poli nebo ve stájích. Paradoxně jsou to přitom právě rodinné farmy podnikající na principu předávání gruntů z generace na generaci, které hospodaří k přírodě blízkým způsobem, tedy „udržitelně“, často bez specifických dotačních titulů, ale zato se znalostí konkrétních lokalit, v nichž hospodaří. Současná legislativa ani sledované statistické jednotky ale bohužel neumožňují tuto skutečnost statisticky dokázat, neboť současné dělení na fyzické a právnické osoby je nedostatečné. Z uvedených důvodů proto také nejsou plně funkční podpory směřující k žádoucím změnám v krajině, a dotace nejsou zaměřeny cíleně, ale obecně, plošně a na principu „rovných podmínek“. Ve skutečnosti ale o rovné podmínky nejde, protože různé typy zemědělských podniků mají odlišné potřeby, a jak už bylo řečeno, prakticky žádné regulace, ale ani dotace, nemají obecnou platnost. Dotační systém v naší zemi je tak třeba změnit, přičemž ke změnám nepochybně dojde i v rámci připravovaných změn ve Společné zemědělské politice EU (SZP), které měly odstartovat již v příštím roce. Jejich součástí má být také, více než v současné době, cílená podpora rodinných farem, což je přístup, který Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) dlouhodobě podporuje. Celé světové zemědělství, včetně evropského zemědělství, stojí na rodinných farmách, v Evropě patří do rodinných farem 19 z 20 zemědělských podniků. U nás ale stále přežívá model předlistopadového velkoplošného průmyslového zemědělství, na který je „ušita“ většina tuzemských dotačních podpor. Navzdory tomu se podíl rodinných farem v ČR jak na ploše obhospodařované půdy, tak na tvorbě zemědělského HDP, tak ale také na produkci lokálních potravin a zaměstnanosti na venkově zvyšuje. Tomu by tedy měla jít logicky vstříc domácí zemědělské politika, což se ovšem v míře, v jaké by to bylo potřebné, neděje.

Velkou výzvou je lesnictví a myslivost. Ilustrační snímek.
Velkou výzvou je lesnictví a myslivost. Ilustrační snímek.

Velkou výzvou a námětem pro hypotetický kouzelný proutek je také celá oblast našeho lesního hospodářství a s ním souvisejících zákonů, včetně zákona o myslivosti. Také v tomto případě by se měl více uplatnit zdravý selský rozum, například zvýšení kompetencí vlastníků honebních pozemků a na nich hospodařících zemědělců vůči uživatelům honiteb. Je totiž logické, že vlastník nebo uživatel takových pozemků má zájem na snížení škod, které působí přemnožená zvěř, ale zároveň také na tom, aby zvěř, včetně drobné zvěře, nebyla vyhlazena. Proto by měli mít vlastníci honiteb právo se na regulaci zvěře aktivně podílet a tím také přispívat k žádoucímu zvýšení biodiverzity, a tím i zvýšení prevence rizik z extrémních projevů počasí i prevenci rizik v přemnožení polních i lesních škůdců.

Přestože se na všech úrovních pracuje s on-line internetovými daty, v oblasti lesnictví a myslivosti se současné moderní technologie prakticky nepoužívají. ASZ ČR proto také vidí jako jednu z cest ke snížení škod působených zvěří vytvoření on-line aktualizované a veřejně dostupné databáze honebních společenstev, což je požadavek předjednaný Antibyrokratickou komisí (ABK) ministerstva zemědělství s náměstkem ministra pro lesní hospodářství Patrikem Mlynářem, a elektronickou evidenci škod zvěří s možností vyjádřit se ke škodám jak pozice honebního společenstva, tak ale také z hlediska vlastníka pozemku. Obojí by podle názoru ASZ ČR přispělo k vyšší transparentnosti i vymahatelnosti škod.

Zmínkou o ABK se tak trochu obloukem vracíme na začátek – k nekončícímu souboji s byrokratickou mašinérií, které generuje nekonečné množství rozhodnutí, nad nimiž zůstává rozum (nejen ten selský) stát. Uvedené komise řeší desítky konkrétních příkladů ročně, a to jde pouze o případy, o nich se komise dozví, nebo o nesmyslnosti v zákonech nebo rozhodnutí úředníků, z nichž je zřejmé, že ví pramálo o skutečné realitě v zemědělském a selském podnikání. Nehledě na skutečnost, že množství požadavků vzniká pouze na úrovni naší země, nad rámec povinností vyžadovaných ze strany EU a SZP, což hospodařící zemědělce v naší zemi často znevýhodňuje vůči zahraniční konkurenci, přičemž veřejnost a politici řeší potřebu zvýšení soběstačnosti ČR v produkci zemědělských surovin a potravin z nich vyrobených. Nemalá část takového požadavku by přitom byla splněna lepším nastavením dotací, menší byrokracií a zmiňovanou cílenou podporou rodinných farem.

Nebylo by proto od věci, aby potenciální kouzelný proutek přenesl alespoň na několik dní do selské reality všechny, kteří se jí snaží přizpůsobit obrazu svému, bohužel často pouze městskému, emotivnímu a marketingovému. Byla by to jistá šance k většímu porozumění velkého potenciálu a přínosu rodinných farem nejen pro celý český venkov, což by bylo opravdu potřeba.

Představte si, že jste se na malou chvilku stal ministrem zemědělství a můžete mávnutím kouzelného proutku napravit tři největší environmentální problémy tohoto rezortu. Jaké změny byste vykouzlil a proč?

Přesně s takovým zadáním se Ekolist.cz obrátil na několik vybraných osobností s žádostí o komentář. Výzvu přijali:

Tomáš Kvítek (Jak jsem se na malou chvilku stal ministrem zemědělství s kouzelným proutkem)

Daniel Pitek (Co všechno bych změnil, kdybych byl ministrem zemědělství s kouzelným proutkem?)

Jaroslav Šebek (Kouzelným proutkem na všechno by měl být zdravý selský rozum).

Daniel Vondrouš (Napravit zemědělství musí jít i bez kouzel)

Vojtěch Kotecký (Naší krajině by pomohlo vyčarovat tři příšerně nudné věci)

Dana Balcarová (Jaké problémy resortu zemědělství bych řešila, kdybych byla ministryní zemědělství?)


reklama

 
foto - Šebek Jaroslav
Jaroslav Šebek
Autor je předseda Asociace soukromého zemědělství ČR.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (14)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

pp

pavel peregrin

5.10.2020 07:15
Budoucí vývoj půjde cestou právě opačnou, zvětšováním zemědělských subjektů. Kdyby si p.Šebek sundal růžové brýle, tak by jasně viděl, že lidí, ochotných pracovat v zemědělství, a i na rodinných farmách, rapidně ubývá, nástupci nebudou a ti, kteří to převezmou, to nevytrhnou. Je to naprosté plýtvání státními prostředky. Je zbytečné plakat nad byrokracií, ta postihuje malé jako velké a pokud je p. Šebek objektivní, musí si přiznat, že v mnoha agenturách pro ty malé soukromníky dělají spoustu věcí nad rámec svých povinností, takže ono to není tak horké. Ale to podstatné, totiž povinnost vést stejné účetnictví, to malí nemají a od toho se jim odvíjejí nemalé výhody, což zase ti velcí nemají, takže celkově bych p.Šebkem byl zticha.
Odpovědět
va

vaber

5.10.2020 08:36
nevím jak hospodaří jiné farmy, ale v naší vesnici jsou dva soukromí zemědělci a jejich hospodaření se podobá velkým kolchozům,
hospodařit jako kdysi, představuje dřinu od rána do večera ,sedm dní v týdnu za malé peníze a kdo to bude dělat?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.10.2020 10:27 Reaguje na vaber
No jistě, protože i soukromý subjekt velikosti okolo 700 ha už hospodaří jak ty velké, se vším, co k tomu náleží, tudíž i s těmi negativy.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.10.2020 09:19
S autorem souhlasím. Pokud by se dnes privatizovalo zemědělství našla by se řada zájemců z řad drobných , kteří by skutečně zájem měli.
Nastavená pravidla v ČR jsou zejména pro ty velké, jejichž političtí zástupci ovládají rezort MZe ČR.
Dotační programy EU pro zemědělství umožňují , aby národní státy braly ohled zejména na péči o krajinu a patřičně ji mohly oceňovat ve vztahu k malým farmářům.
ČR je v EU na prvním místě jak v ploše pronajatých pozemků (úspěšně se KSČ podařilo zlikvidovat sedlácký stav), tak i velikosti půdních bloků a celkem logicky i v míře jejich environmentálního poškození. (eroze,utužení...)

Ve svém okolí neznám jedinou zemědělskou firma, která by za posledních deset let zkrachovala, zato lze pozorovat požírání slabších velkými kolosy a spekulace s pozemky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.10.2020 10:25 Reaguje na Miroslav Vinkler
Ono je to celkem logické. Produktivita práce je u velkého subjektu mnohem vyšší, tudíž nelze se tomu "požírání" až tak moc divit. To, po čem volá Asociace, je jen prosté a jednostranné zvýhodnění. Ale i kdybychom vše pominuli, fakt, že lidí v zemědělství rapidně ubývá, je nezpochybnitelný. Ona i ta malá farma, řekněme okolo 100 ha, se neobejde bez nárazové výpomoci např. o žních a pokud 100 ha jinak obdělávají 2 lidi, tak to vychází 50 ha na jednoho, což se s velkým podnikem nedá vůbec rovnat. Tam vychází na traktoristu běžně okolo 200 ha a ve svém okolí neznám žádného malého zemědělce, který by 200 ha obdělával sám. To jen ve stručnosti k té produktivitě a z ní plynoucí konkurenceschopnosti.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.10.2020 12:12 Reaguje na pavel peregrin
Logické to možná je, ale správné, ve vztahu k zájmu společnosti, to určitě není. A je třeba usilovat o změnu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.10.2020 12:41 Reaguje na Miroslav Vinkler
Jak byste tu změnu zařídil, když nebudete mít za chvíli lidi ochotné to dělat? Velký podnik nerozdrobíte na deset malých a pokud by ten velký převzal hypoteticky jeden do té doby malý zemědělec, logicky se stane velkým a bude to dělat jako ten velký předešlý, protože ani jinak nebude moci.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.10.2020 15:44 Reaguje na pavel peregrin
Ó Vy jeden vševěde. Ono možná bude stačit, aby nějaký sualterní vojáček hmátl vedle, na jiné tlačítko a potom nic jiného, než zabývat se zemědělstvím, případně lovem, těm co přežijí, nezbude. Pokud vůbec nějací přežijí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

6.10.2020 15:45 Reaguje na Jiří Daneš
Oprava : ... subalterní vojáček ...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

7.10.2020 07:09 Reaguje na Jiří Daneš
I to se může stát.
Odpovědět
JS

Jiří S

5.10.2020 12:46 Reaguje na Miroslav Vinkler
K té erozi a utužení. Podívejte se na erozi a utužení a diverzitu dejme tomu hmyzu u sousedů. Budete v šoku, jsme na tom lépe než opěvovaný Rakušák, Němec, Polák, takže zase tak zlé v porovnání to asi nebude.

S tím požíráním se dá souhlasit. Ale na druhou stranu, zemědělský podniky prostě nekrachují a i ti velcí někdy skončili a přebral je třeba ještě někdo větší, nebo si ho rozebrali malí. Nechodí to jako u klasických firem. Takže když je někdo přebrán, dá se to považovat za krach.

Pokud by byla řada zájemců z drobných, po nějakém rozdělení velkých subjektů, tka se nestane vůbec nic nového, protože každý zemědělec bude hrabat co nejvíce hektarů pod sebe, až se stane zase velkým a bude hospodařit tak. Z města odkud pocházím to bylo velice patrné, dva zemědělci začínali něco okolo 50 ha, okousali ZD o skoro už 1000 ha a jak hospodaří? Možná ještě hůře, protože jeden si dokonce pořídil bioplynovou stanici, to samé se stalo i v okolních vesnicích, kde družstva jsou okusována malými zemědělci. Takže myslet si, že malý zemědělci budou mít zájem o půdu a budou ji mít více a nestanou se z nich podobní hospodáři je dost mylná. Samozřejmě, vždy existují výjimky.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

5.10.2020 14:22 Reaguje na Jiří S
Je to dáno i tím, že malý zemědělec disponuje výkonnou technikou, plně srovnatelnou s velkými podniky. Tudíž je schopen absorbovat určitý počet ha navíc a ne každý má dost soudnosti, aby si řekl-dost. Takový případ znám ze svého okolí, přetahovaná s jedním silným subjektem a skončilo to tak, že nyní nemá skoro nic a taktak se vyhnul exekuci.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

5.10.2020 16:23 Reaguje na Jiří S
A můžete mi prosím dát odkazy ,na uváděné státy z pohledu biodiverzity , ze kterých jste čerpal ?
Odpovědět
JS

Jiří S

6.10.2020 13:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
Asi jsem se špatně vyjádřil za to se omlouvám. Samozřejmě obecnou diverzitu a množství hmyzu, včetně motýle a podobně je to v Rakouskou, či Polsku lepší, protože mají menší pole a více remízků a tak podobně. Spíš jsem to myslel v návaznosti na půdní život, který je zcela jistě lepší už z důvodu utužení a eroze, kde jsme na tom lépe než okolní sousedé. Jinak Německo je ve všem horší jak my, na to, že to je vzor.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist