https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vojtechn-kotecky-nasi-krajine-by-pomohlo-vycarovat-tri-priserne-nudne-veci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vojtěch Kotecký: Naší krajině by pomohlo vyčarovat tři příšerně nudné věci

9.10.2020
Většinu krajiny má pod palcem ministr zemědělství. Ilustrační snímek.
Většinu krajiny má pod palcem ministr zemědělství. Ilustrační snímek.
Tři miliony hektarů polí. Dva a půl milionu hektarů lesů. Milion hektarů luk a pastvin. Sto tisíc kilometrů řek, říček a potoků. Čtyřiadvacet tisíc rybníků nebo nádrží. Tady by se dalo kouzelným proutkem mávat a mávat a mávat.
 

Podtrženo a sečteno, ministr zemědělství má v rukou 89 procent Česka. Kromě silnic, budov či dolů, městské zeleně, národních parků a rumišť řídí snad skoro všechno. Ledaskdy je to správa víceméně samovládná. Ministr osobně jmenuje generálního ředitele Lesů České republiky – a generální ředitel osobně šéfuje podniku s pozemky velkými jako polovina Moravy. Jinde směřuje celé sektory svým podpisem, o kterém může rozhodnout prakticky sám. Kolik bude v tuzemsku skřivanů, modrásků nebo půdní fauny určují ponejvíce agrární dotace. Resortní šéf má přitom v návrhu subvenčních podmínek poslední a ponejvíce autokratické slovo. Proto vlastně ani nepotřebuje magické pomůcky. Stačila by rozhodnost a naplněná propiska.

Nepříjemnou stránkou snění s kouzelným proutkem je, že se člověk ráno probudí a strašlivě ho bolí pracka. Proto s dovolením půjdu opatrnější cestou. Namísto rázného proměňování milionů hektarů a tisícovek kilometrů jedním tahem navrhuji vykouzlit tři dílčí předpoklady, které by lepší péči o naši krajinu snad usnadnily.

Kouzlo číslo 1: Poradenství pro zemědělce

Skoro všichni říkají, že to takhle dál nepůjde. Současný model tuzemského zemědělství postupně naráží na své meze: sucho a erozi půdy, proměňující se chutě spotřebitelů i klesající ochotu daňových poplatníků dál platit. Nejenže po změně volají vědci, ekologické organizace, myslivci a postupně i stát. Více a více zemědělců také připomíná, že soudobé farmaření v posledku podkopává především svoji vlastní budoucí prosperitu.

Ale jak lépe chránit půdu, vracet do krajiny rozptýlenou zeleň a mokřady, opylující hmyz nebo ptáky? Nebo jak také do některých velkých podniků na orné půdě zavést ekologické zemědělství? Stručné řešení – "prostě jako v Rakousku" – u nás neposlouží, protože český venkov v Rakousku není a už nikdy nebude. A farmáři mají pravdu, že se po nich chce něco naprosto nevyzkoušeného. Současný model utvářel životní zkušenosti, technologické postupy a ekonomickou orientaci několika generací zemědělců.

Stát přichází s finančními příspěvky na péči o krajinu. Některé z nich nevypadají špatně. Česko nedávno vyšlo jako nejlepší v Evropě, pokud jde o využívání unijních dotací k péči o zbývající květnaté louky. Jiné potřebují posílit rozpočty. Hlavně u podpor na obnovu mokřadů a zeleně v polích patrně i mnohonásobně. A pořád máme fatálně velké díry v podmínkách, které musí zemědělské podniky plnit výměnou za dotace.

Ale i kdyby dříve či později byla státní podpora sebevětší – jak ji použít, aby opravdu přinesla praktický užitek? Patrně by pomohlo, kdyby stát nachystal také velkorysý poradenský program. Mohl by vytvořit hustou síť poradců, kteří zemědělcům pomohou s promýšlením protierozních opatření, rozmístěním a designem přírodních prvků, zaváděním ekologického hospodaření nebo sestavováním takzvaných faremních plánů. A kteří budou mít přehled o specializovaných dotačních programech.

Nemusí to nezbytně být státní zaměstnanci. Farmy by mohly dejme tomu dostat vouchery na nákup služeb od sítě soukromých poradců. Proškolení a metodické vedení poradců by mohly napříč resorty a expertízami společně garantovat třeba Státní zemědělský intervenční fond, Ústav zemědělské ekonomiky a informací s Výzkumným ústavem meliorací a ochrany půdy a Agenturou ochrany přírody a krajiny. Umete se tak pěšina k lepší ochraně půdy, lepšímu zadržování vody a obnově biodiverzity v polní krajině.

Kouzlo číslo 2: Lesy, ve kterých rostou stromky

České lesy potřebují, aby se do nich vrátila rozmanitost druhů, věku i struktury. Pomůže napravit škody po kalamitě tam, kudy už prošla, a snížit je v místech, kam teprve dorazí.

Přirozené obnově porostů ze semenáčků ale brání vysoké stavy trofejní zvěře. Stáda srnců, muflonů nebo jelenů se drží na počtech, jaké česká krajina nedokáže uživit. Proto doslova spásají mladé stromky. Při poslední inventarizaci napočítali poškození na skoro dvou třetinách listnáčů a jedlí. Na čtvrtině území míra překračovala 97 procent. V nových porostech tak nakonec zbydou opět hlavně smrky.

Pomohl by návrat vlků a rysů, kteří by udržovali spárkatou zvěř pod kontrolou? Možná. Někde. Částečně. Časem. Nedá se ale spoléhat, že naši práci za nás udělají velké šelmy. Především se pravidla, jimiž se řídí chov lovné zvěře, musí přizpůsobit lesu.

Loňská nepřímá novela zákona o myslivosti byla možná nikoli ideálním, nicméně prvním krokem k řešení. Ministr by mohl a měl schválit nový systém plánování lovu, jenž se bude výslovně odvozovat od schopnosti lesního ekosystému populaci uživit. Takzvaný saský model je inspirativní příklad, na který můžeme sáhnout hned za hranicemi. Stavy spárkaté zvěře by se pak začaly postupně vracet na únosnou úroveň. Umete se tak pěšinka k pěstování lesů s vyšší biodiverzitou a lépe připravených na měnící se klima.

Kouzlo číslo 3: Udělat z povodí...ehm, povodí

Vodu v krajině mají na starosti státní podniky povodí. Jenomže název klame: podniky povodí totiž povodí vůbec nespravují. Spravují v něm pouze řeky, říčky a nádrže. Jejich pravomoci víceméně končí kousek od břehu.

Přitom voda stéká z polí, luk a lesů. A s ní fosfor, dusík nebo pesticidy. Správci povodí se proto pokoušejí najít alespoň nějaké cesty, jak pohnout také se sousední krajinou. Nicméně mají notně svázané ruce.

Nikdy se je patrně nepodaří úplně rozvázat. Státní podniky při sebelepší snaze nemají a nemohou dostat stejnou moc rozhodovat o hospodaření na soukromých farmách, jakou mají při správě veřejného toku. Ministr by ale mohl hledat kreativní řešení, jak umožnit, aby integrované plány povodí nezůstaly jenom seznamem přání. Britský ekonom Dieter Helm například ve vlivné knize Green and Prosperous Land přišel s konceptem regulátora povodí, který by v aukcích nakupoval opatření.

Podobná řešení by mohla otevřít cestu nejen k lepšímu zadržování vody přímo v polní a lesní krajině, ale také k rozsáhlejším revitalizačním projektům. V Česku se postupně daří obnovovat přirozená koryta některých potoků nebo říček. Během minulých desetiletí vznikly desítky užitečných a chytře připravených záměrů: kilometr po kilometru, meandr po meandru. Ale větší revitalizace na řekách se rodí podstatně pozvolněji. Nejčastější překážkou jsou privátní pozemky v nivách podél regulovaných koryt. Koncepční plánování a rozhodování, kde povodí je skutečně povodím, by možná někdy umetlo pěšinu i tady.

Představte si, že jste se na malou chvilku stal ministrem zemědělství a můžete mávnutím kouzelného proutku napravit tři největší environmentální problémy tohoto rezortu. Jaké změny byste vykouzlil a proč?

Přesně s takovým zadáním se Ekolist.cz obrátil na několik vybraných osobností s žádostí o komentář. Výzvu přijali:

Tomáš Kvítek (Jak jsem se na malou chvilku stal ministrem zemědělství s kouzelným proutkem)

Daniel Pitek (Co všechno bych změnil, kdybych byl ministrem zemědělství s kouzelným proutkem?)

Jaroslav Šebek (Kouzelným proutkem na všechno by měl být zdravý selský rozum).

Daniel Vondrouš (Napravit zemědělství musí jít i bez kouzel)

Vojtěch Kotecký (Naší krajině by pomohlo vyčarovat tři příšerně nudné věci)

Dana Balcarová (Jaké problémy resortu zemědělství bych řešila, kdybych byla ministryní zemědělství?)


reklama

 
foto - Kotecký Vojtěch
Vojtěch Kotecký
Autor pracuje na Centru pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (30)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

9.10.2020 07:25
Jednoznačně ano.... ale ona chybí ta chuť to změnit....
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 19:03 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, HD zůstala už jen chuť inkasovat státní příspěvky na činnost a za to se bavit pokusy které doposud přinesly jen těžko napravitelné škody, viz vázání se zblblých příznivců hnutí řetězy ke stromům napadeným kůrovcem na Šumavě.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.10.2020 07:26
Nebudu se vyjadřovat k vodě a lesům, pouze k první části. Naprosto odmítám navrhované řešení, hustou síť poradců. Nač mrhat státními prostředky na nesmyslné projekty? Nač platit "poradce", kteří by se povětšinou rekrutovali z čerstvých absolventů škol? Aby poradce mohl skutečně fundovaně poradit, musel by si nejdříve projít tak nejméně deset let provozem a potom by nejspíš poznal, že jeho "rady" nejsou jaksi zapotřebí. A nač potom podniky zaměstnávají agronomy? To je úroveň českých zemědělských škol již natolik ubohá, že bychom se museli snižovat k poradcům? Asi ano, jinak si to nedovedu vysvětlit.
Jestliže bych jako šéf firmy zaměstnával agronoma a měl platit ještě poradce, řešení je jednoduché- agronom v tomto případě nemá v podniku co pohledávat. Neříkám, radu občas potřebuje každý, ale je velký rozdíl jednou za čas zkonzultovat nějaký oříšek a něco jiného jet systémem, jak si autor představuje. V současné době některé podniky poradce využívají, ale s čestnými vyjímkami je jejich úroveň, jemně řečeno, problematická a nedovedu si tudíž představit jejich masovější rozšíření.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.10.2020 08:57 Reaguje na pavel peregrin
Tady nejde pane peregrin asi zas tak moc o nějaké "obyčejné" poradce. Jde spíš o správně ideologicky vyškolené poradce. U těch je potom nějaká praxe spíš na závadu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

9.10.2020 09:33 Reaguje na Jarek Schindler
Myslím, že ve vašem příspěvku jste to pojmenoval naprosto správně.
Odpovědět
va

vaber

9.10.2020 18:03 Reaguje na pavel peregrin
jen bych se zeptal ,kde berou ty správné informace tito poradci ,když obyčejný absolvent zemědělské školy s mnohaletou praxí nestačí, je to nějaká skupina neomylných asi něco jako superhrdinové
zvláštní je, že kdysi hospodařil a zacházel s půdou lépe, každý sedlák a neměl po ruce takové supermany
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.10.2020 08:19 Reaguje na vaber
Správná to otázka.Klíč k vyřešení nespočívá v žádných poradcích, nýbrž v udělání pořádku v celé zvrácené agrární politice Unie.
Odpovědět
JS

Jiří S

13.10.2020 06:59 Reaguje na pavel peregrin
Na to mohu uvést příklad z praxe našeho podniku. Bývalý ministr Jurečka z našeho podniku chtěl vytvořit prototyp dle Izraele. Chtěli nás naučit orat a tak podobně. Byla tu delegace desítek lidí (poradců a ideologů chcete li). Měli jste vidět, když jsme dojeli s traktorem a pluhem. No jaksi se jejich představy nedaly realizovat (osobně zkoušeli, ještě skoro vykotili traktor) a uznali, že to vlastně neděláme tak špatně :D.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.10.2020 07:43
Vojto, podívej se na eagri. V současném registru je 392 registrovaných akreditovaných poradců do zemědělství, lesnictví, i specializovaných na rostlinolékařství či ekologické zemědělství. O moc více se jich v ČR neuživí, už teď si přebírají zakázky. Navíc, když máš v podniku agronoma či zootechnika vysokoškoláka, tak sice poradce zaměstnáváš, ale opravdu jen jako druhého člověka, abys měl s kým konzultovat svoje hospodaření. Platí se buďto podle projektu (transformace, stavba nové stáje, bioplynky) nebo podle obsloužených hektarů (specializovaní poradci pro výživu rostlin, dodavatelé odrůd a osiv, rostlinolékaři).
Lesy jsou díky kůrovci na dobré cestě ke změně, bude to trvat už jen pár desítek let. Ale mohlo by být více stromů v intravilánech, na každém sídlišti chybí pár desítek stromů, aby zlepšovaly klima v blocích mezi paneláky. Ale je třeba se o ně starat, jinak mezi betonem uschnou.
Povodí v současnosti nemají dost vody, údolní nivy bývají v létě dost vyschlé, bohužel prostě neprší. A s tímto opravdu téměř nic nejde dělat, tedy kromě změny našeho přístupu ke konzumu, ke snížení spotřeby a jít cestou adaptace.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 18:39 Reaguje na Katka Pazderů
Ale prší, včera byla u nás dokonce i bouřka s pořádným lijákem. Ale s tím přístupem ke konzumu máte pravdu. Rodiče byli podnikatelé už za první republiky, zeleninu a ovoce si pěstovali na zahradě, zaměstnávali kvůli tomu zahradníka. Po znárodnění delali na zahradě sami, to, co se dnes prodává v hypermarketech, by asi ani nevzali do úst. Ale dnes jsou lidé líní a tak ani na vesnici toho mladí moc nepěstují, ještě tak golfový trávník.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 18:57 Reaguje na Jiří Daneš
Ještě cítím povinnost dodat, že přesto, že nás komunisti vystěhovali z domu se zahradou, rodiče věznili, aniž ti se kdy dozvěděli proč (kromě toho, že byli kapitalisté), tak naší rodině přidělili náhradní pozemek z obecního, ke zřízení zahrady.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.10.2020 08:46
Tak se dívám, že Hnutí Duha potřebuje zaměstnat ty své experty na všechno a přes ně potom přizpůsobovat hospodaření k obrazu svému.. Ten velkorysý poradenský program, s hustou sítí poradců, kteří ani nemusí nezbytně být státními zaměstnanci, se zdá být celkem dobrým vtipem. Tak proč se nesměji pane Kotecký?
„ Farmy by mohly dejme tomu dostat vouchery na nákup služeb od sítě soukromých poradců“. Když to přeložím do srozumitelného jazyka tak HD si bude školit za státní peníze své experty, které si potom budou muset povinně najímat farmy. Ta povinnost i když to zatím asi není zřejmé, by nakonec byla jednou z podmínek přidělení dotací. Přímo ďábelský plán pane Kotecký. Jen doufám, že na to stát neskočí. Že se vámi nenechá oblbnout.
Myslivost a Saský model. Další příklad vaší nekompetentnosti pane Kotecký. Takzvaný saský model není inspirativním příkladem ale pouze snahou likvidovat myslivost prostřednictvím likvidace mysliveckých sdružení, na velké části našeho území Je zajímavé jak se v poslední době začal často skloňovat výraz „ trofejní lov“ .Jde pouze o city a laická veřejnost na tohle volání eko…. prostě bohužel zatím slyší. Co na tom, že ten „trofejní lov je jen špičkou celého lovu a vlastně i odměnou za stovky hodin práce pro myslivost a přírodu. Lov není snad jen o trofeji. Loví se zvěř samičí a mladá u které žádnou „trofej“ nenajdete. Samčí a tedy trofejová zvěř se loví ve všech věkových třídách. Tedy, loví se i ti nejmladší jedinci, U nich se snad o trofeji ani mluvit nedá. Vysoké stavy trofejní zvěře jsou tedy pouhou fabulací, lží, nazvěte to jak chcete. A trofejní lov se dá počítat ne v desítkách procent ale pouze v procentech z celkové výše lovu. . Pokud k tomu přičtu stovky hodin práce pro myslivost a přírodu v rámci jednotlivých honiteb tak snad není co řešit. Myslím si , že ve výsadbě dřevin včetně plodonosných, jsou na tom myslivci podstatně lépe než všechny ostatní eko organizace. K tomu je potřeba přičíst, zakládání a údržba různých krajinných prvků, biopásů, políček pro zvěř, slanisk, napajedel.
V saském modelu by šlo pouze o prodej povolenek (licencí) na lov té samčí „trofejové zvěře. Na lov té samičí by se asi moc lovců nehrnulo. Je to o čase, penězích atd. Lov té „holé“ zvěře by byl tedy hlavně na personálu. Takže místo aby stát vybral na nájmech víc než půl miliardy korun vybere za ten poplatkový lov peníze nanejvýš v řádu desítek milionů korun. Ještě víc ovšem zaplatí za lov holé zvěře těm státním zaměstnancům ve formě „ zástřelného“. Těch je navíc aby byli schopni nahradit počet myslivců lovících v jednotlivých honitbách moc málo. Takže místo aby myslivec dělal myslivost v honitbě se všemi náležitostmi a dával mimo peněz do té honitby i svoji práci, koupí si pouze licenci. To již není myslivost podle našich středoevropských zvyklostí a tradic ale pouhý lov. Ten trofejový lov který se nyní tak odsuzuje.
Doufám, že soukromé farmy si o hospodaření budou i v budoucnosti , samozřejmě při dodržení zákonů, rozhodovat sami a žádné cestičky pro eko….., formou nějakého zeleného zestátňování, se umetat nebudou. Osobně o návrat do totalitní minulosti opravdu nestojím. A nic na tom nezmění ani fakt, že by tato totalita měla být, místo rudé zelená.
Odpovědět
Hu

Hunter

9.10.2020 10:23 Reaguje na Jarek Schindler
Tzv. saský model, tolik glorifikovaný ekologisty, ve skutečnosti nikdy a nikde nefungoval a ani fungovat nebude.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

9.10.2020 11:20 Reaguje na Hunter
Tak já bych čekal, že nás s těmi výhodami toho saského modelu tito pánové seznámí. No a oni to zatím všichni podávají více méně heslovitě. Tady v článku jako inspiratívní příklad který vše vyléčí. Pán Pitek zase jako příležitost pro větší počet myslivců lovit i lukrativních honitbách.
No a mě to přijde jako socialistická myslivost v režijních honitbách Státních lesů. Přitom všichni chtějí myslivost podle zákonů První republiky. Tak teď nevím.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

10.10.2020 11:24 Reaguje na Hunter
Saský model nikdy nefungoval ani v Sasku?
Odpovědět
JO

Jan Olejníček

9.10.2020 09:59
Proč ti, kteří jsou přesvědčeni o tom, že nejlépe ví, jak by mělo zemědělství fungovat ho nedělají a jen by chtěli radit? Pusťte se do toho a přesvědčujte svými výsledky.
Odpovědět
JM

Jiří Malík

9.10.2020 10:01
Výborný článek, ale ne zcela vystihující skutečné řešení. Stačí jedna, již vymyšlená věc. Rozjet naše know-how krajinného plánu ČR, který řeší vše výše popsané. K tomu by se ale musel změnit dotační titul MŽP, aby na
studie proveditelnosti a na nich postavenou projektovou dokumentaci systémových změn krajiny šly finance před stavebním povolením. A MZe musí rozjet dotační titul na ocenění mimoprodukčních funkcí půdy - zejména zádrže vody a ukládání uhlíku. Pak nebudou potřeba ani poradci ani aukce a pojede to jako blesk. A nepotřebujeme vymyslet nic dalšího, protože to řeší sucho, povodně, adaptaci, odchod od konvenčního zemědělství k udržitelnému, tedy agrolesní tví, řeší to erozi, všechno. Více: https://zivavoda.biz/ziva-krajina-zvladneme-se-k-ni-jeste-vratit/
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.10.2020 17:16 Reaguje na Jiří Malík
Naprostý souhlas, ale to by se MZe ČR muselo chtít.
Tak až po volbách kdy staré struktury vypadnou a přijde skutečný ministr zemědělství.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

9.10.2020 20:24 Reaguje na Jiří Malík
Pane Malík, je vidět že jste kovaný zemědělec. Vaše know - how si strčte někam a někdy se zajeďte podívat do zemědělské praxe , je jedno jestli k sedlákovi nebo do zem podniku. Potom zajisté nebudete psát takové nesmysly.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

10.10.2020 17:40 Reaguje na Jiří Malík
Vaše know-how, o tom píšete v každém vašem komentáři. Vy jste vlastně vymyslel takový aspirin. Lék na všechno. Tedy až na to , že lék na vše jaksi neexistuje.
No a finance před stavebním povolením na vaše studie proveditelnosti a projektovou dokumentaci? To je opravdu zajímavé. Jak málo by stačilo aby se z ČR stala zelená oáza v poušti Evropy.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

9.10.2020 17:58
Tady už se asi opravdu všichni zbláznili. Vy si opravdu myslíte že zemědělci a lesníci jsou stádo tupých ovcí , které čeká až jim do hlavy nalejou moudra lidi, kteří sami nikdy v praxi nebyli, kteří dostávají veliké peníze nejen od státu ale i od unie aby blábolili svoje teorie ? Lidi , kteří zakazují na podzim orat, lidi, kteří zakazují podmítky apod. Jak chtějí ekologové a aktivisté podporovat vracení organické hmoty do půdy když jim vadí skot ???? Mrtvým digestátem z bioplinek kde nejsou pomalu ani stopy uhlíku ??? Proč zemědělci vyrábí elektřinu, řepku ???? Ptám se vás ekologůůů ? Protože si myslíte že to vyjde ekologičtěji ???? Ani náhodou. Jednou vás ekology nynějších časů naše ale i vaše děti proklejí - vy jste strůjci monokultur kukuřic a řepek . Kdo chtěl bioplyn, kdo chtěl biosložku do nafty ??? Zemědělec ? Ani náhodou , byli jste to vy ,zelení mozci, jen si nedokážete domyslet dopady svých poblblých nápadů. To vůbec nemluvím o fotovoltaice - za to by jste měli tvrdě pykat.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2020 19:07 Reaguje na Zdeněk Zobač
Pane Zobači, to je jiná, s tím nelze než souhlasit! Ale jak můžete číst výše, kuku a řepka mají své tvrdé zastánce... a soláry na černozemi jsou naše národní chucpátko. Tímto se "strůjci pokroku" sami vyfaulovali, a proto jsou, tam kde po zásluze jsou. To tzv. "bio" zabírá téměř třetinu orné půdy. Kdyby z toho šla třetina ve prospěch ekologických prvků, navýšily se stavy skotu a potažmo pícnin, hned by se to na stavu krajiny, diverzity i vodního režimu projevilo. Není třeba hledat proutek, stačí návrat selského rozumu.
Odpovědět
Z

Zdeněk Zobač

9.10.2020 20:16 Reaguje na Karel Zvářal
Pokud by zemědělci nebyli dohnáni k "ekologickým" bioplynkám , kukuřice by tolik nebylo. Výkupní cena mléka se pohybuje kolem osmi korun již 30 let.Kde je navýšení mezd , energií a PHM ??? Bioplynkám se říká železné krávy - ti co je mají pěstují kukuřici z 50 a více % pro ně, znám "zemědělské podniky" které pěstují plodiny jen pro bioplynky. Na druhou stranu proč by to zemědělci nedělali - je to jistý a zásadní příjem za "ekologicky" čistou energii. To samé platí pro řepku. Za pěstování řepky sice není žádná dotace ale je to nejlukrativnější plodina díky ekobláznům. Biosložka v naftě je jen problém , všichni to vědí ale všichni drží hubu. Řepka je jedna z nejnáročnějších plodin na ochranu rostlin, a z hlediska logistiky dopravy do zpracování i jedna z nenáročnějších plodin na PHM a kamiony jezdí a jezdí a kde jsou ochránci přírody, neziskovky , Duha ???? - TO ALE ASI EKO nevadí .Svět se zbláznil. Dělám v zemědělství celý život, je mi 53 let ale to se děje teď jsem nezažil.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.10.2020 21:23 Reaguje na Zdeněk Zobač
To je právě to, s čím se počítá: donutíme je (trhem). Ale sám dobře chápete, že věcně správně to není. Na jakousi obživu (přežití) to stačí, ale podstaty zemědělství je tam méně než šafránu. Oba dobře víme, že by se to mělo změnit, bohužel, dnešní společnost je v takovém rozkladu, že "traktory ku Praze" nehrozí. Ponadáváme si, ale tím to končí. To ničemu nevadí, taková "revolta" je povolená.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.10.2020 08:25 Reaguje na Zdeněk Zobač
Se vším, co jste tady napsal, bez vyjímky souhlasím a mohu to jen podtrhnout. Snad jen jednu poznámku, ona ta řepka už není tak lukrativní,náklady stoupají každým rokem a výnosy šly spíše dolů. Nelze se divit, protože jsou podniky a i malí soukromníci, a ti spíš, kteří točí řepku ob rok. To samé ale nastává i u cukrovky. Pokud se nezarazí zhovadilá a šílená politika celé Unie, tak to dříve nebo později půjde celé do kopru.
Odpovědět
V

Vladimir Mertan

10.10.2020 13:09 Reaguje na Zdeněk Zobač
Pekne ste to napísal. Je smutné, že ak ozvú ľudia s praxe a so zdravým rozumom, tak ich nikto nepočúva. Je to tak, celý svet sa zbláznil.
Odpovědět

Viktor Šedivý

10.10.2020 09:55
Drzé čelo lepší než poplužní dvůr.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

10.10.2020 21:18
Děkuji pánům z praxe za realistický pohled na ten "kouzelný proutek".
Bohužel někteří ekoaktivisté jsou k podobným argumentům slepí a hluší.
Žijí si ve svém světě teorií a pokusů a myslí, že tím spasí svět, ale
oni ho spíše ZPRASÍ a už to je mnohde vidět. Když vidím ta oplocená
pole solárů a kukuřici na každém kroku, tak bych musel být sprostý na
to, jak to hodnotím. A to jim to ještě nestačí a chtěli by toho ještě
více. Je načase s tím skončit a vrátit zemědělství k pěstování
potravin, pícnin, dobytka a to bude ten kouzelný proutek. V lesích
hospodařit jako naši předci a neposlouchat zastánce divočiny všude
možně. Tu pak pouze v NP a rezervacích, jak tomu bylo v minulosti a
stejně tak i s vlky, aby se nemusely oplocovat pastviny ploty
hodnými kriminálu. A o řekách a vodních tocích? Tam je třeba se
podívat co v nich opravdu teče! Bez nadlepšování průtoku z přehrad
v nich místy tečou průzračné jedovaté splašky. Navrhuji mít pod
každou odpadní stokou malou retenční nádrž s obsádkou pokusných
vodních organizmů a ryb a za vyčištěnou vodu považovat pouze takovou,
ve které ty organizmy a ryby přežijí. Pak by bylo jednoduché zjistit
i ty viníky otravy v Bečvě. Anonymní kanalizace je zhovadilost,
která by neměla mít v dnešní společnosti místo. Takže ještě jednou
díky.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

11.10.2020 18:51 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, ekoaktivisté svět nespasí, ale opravdu sprasí, a to tak, že hodně. Pokud jim v tom normální lidé z praxe nezabrání. Ekoaktivisté jsou ve skutečnosti státem dotovaní cyničtí podvodníci a zemští škůdci, mírně řečeno.
Odpovědět
MM

Milan Milan

14.10.2020 09:18
Mylsím že zemědělci i myslivci mají jasno, ale jacýsi osvícení pseudoodborníci a aktivisté se svými neustálými experimenty jsou v podstatě tím neštěstím pro normální chod procesů. A když do toho vstupí dotace a osvícený ministr neštěstí je hotovo. A protože všchno má svoji dobu setrvačnosti, tak se napáchané škody projeví až po nějaké době, kdy za rozhodnutí již nelze nikoho vinit. Fungovalo to spoustu desetiletí než se někdo rozhodl že bude řídit přírodu a snad by chtěli i celý vesmír. A výsledek péče o krajinu? Ztracené lesy, ztracená půda, přemnožená zvěř, potravinová nesoběstačnost, balená voda místo studánek, znechucení myslivci, zemědělci a zbytek společnosti má blbou náladu........
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist