Daniel Vondrouš: Napravit zemědělství musí jít i bez kouzel
6.10.2020
V krajině chybí meze a remízky - útočiště zvířat i hmyzu. Ilustrační snímek.
Pokud bych totiž mávnutím proutku uzdravil lesy, pole, louky i řeky, nemusel by výsledek vydržet dlouho. Všechno by totiž nejspíš pokračovalo v zajetých kolejích a dříve či později bychom se znovu sháněli po kouzelném proutku. Bez zásadních změn v uvažování a chování příslušných hospodářů, politiků i běžných občanů to prostě nepůjde.
Pokud bych se stal ministrem zemědělství, ocitl bych se přímo v „jámě lvové“. Právě v budově na Těšnově se dosud soustředil odpor proti pokusům o změny nevhodného lesního, zemědělského i vodního hospodaření. Sám bych s tím ale moc nezmohl, začal bych tedy hledáním spolupracovníků schopných a ochotných se na nápravě krajiny podílet, uvnitř i mimo ministerstvo. Ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí a experty z akademického prostředí bychom pak připravili sadu legislativních opatření - pro posílení ochrany půdy před erozí, zaléváním do betonu, nevhodným užíváním glyfosátu a dalších chemických prostředků. Do zákonů a praxe bychom převedli opatření z Národního lesnického programu, Adaptační strategie a dalších koncepcí, které dosud odpočívaly v šuplících. Podporu by získaly projekty rozsáhlé revitalizace řek, potoků a krajiny. Ministerstvo by naopak vycouvalo z přípravy velkých přehrad či z protěžování biopaliv. Pro ilustraci - hned první projekt podpory bioetanolu u nás neměl vůbec nic společného s Evropskou unií. V roce 1996 jej připravilo právě Ministerstvo zemědělství.
Některé kompetence nezbytné pro udržitelné hospodaření s lesy, půdou a vodami a pro udržitelné územní plánování bychom vrátili na ministerstvo životního prostředí. Právě tento resort dostal totiž původně na starost ohlídat nápravu naší krajiny po její rozsáhlé devastaci za minulého režimu. Jenomže v polovině devadesátých let se část příslušných nástrojů postupně vytratila jinam. Přitom hospodářské kompetence (včetně organizací, jako jsou Lesy ČR) samozřejmě mají zůstat na ministerstvu zemědělství. Vyvážené rozdělení rolí ve vládě na hospodářská a kontrolní ministerstva totiž dává smysl a funguje tak v drtivé většině evropských zemí.
Náprava by nutně směřovala i do třetí klíčové oblasti - společné zemědělské politiky. Evropská unie se totiž v reformě svého hlavního dotačního nástroje vydala správným směrem. Jenomže česká vláda stále zarývá paty hluboko do zbytků zdecimované půdy a tvrdě hájí zájmy velkého agrobyznysu i na evropském poli. V roli ministra zemědělství bych musel prosadit odpovědnější přístup.
Tohle všechno pochopitelně není v silách jednoho člověka a už vůbec ne za chvilku. Jinak to ale nejde. Aby se změna v přístupu ke krajině stala trvalou, musí se na ní shodnout rozhodující část společnosti. Věřím, že společně to jednou dáme. A bez kouzelného proutku.
Představte si, že jste se na malou chvilku stal ministrem zemědělství a můžete mávnutím kouzelného proutku napravit tři největší environmentální problémy tohoto rezortu. Jaké změny byste vykouzlil a proč?
Přesně s takovým zadáním se Ekolist.cz obrátil na několik vybraných osobností s žádostí o komentář. Výzvu přijali:
Tomáš Kvítek (Jak jsem se na malou chvilku stal ministrem zemědělství s kouzelným proutkem)Daniel Pitek (Co všechno bych změnil, kdybych byl ministrem zemědělství s kouzelným proutkem?)
Jaroslav Šebek (Kouzelným proutkem na všechno by měl být zdravý selský rozum).
Daniel Vondrouš (Napravit zemědělství musí jít i bez kouzel)
Vojtěch Kotecký (Naší krajině by pomohlo vyčarovat tři příšerně nudné věci)
Dana Balcarová (Jaké problémy resortu zemědělství bych řešila, kdybych byla ministryní zemědělství?)
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Rozhovor o historii environmentálního hnutí u nás s historikem Matějem Spurným
Jak můžeme zlepšit životní podmínky medvědů chovaných v zajetí?
Mám strašně špatný pocit, že se posledních 20 let vlastně propáslo, říká Yvonna Gaillyová
Další články autora |
Daniel Vondrouš: U nás plýtvat nebudeme
Daniel Vondrouš: Přijde ten, kdo má přijít na ministerstvo životního prostředí?
Daniel Vondrouš: Jakou prioritu má Hnutí ANO? Uvidíme zítraOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
pp
pavel peregrin
6.10.2020 07:29Vy se radši do ničeho nepouštějte, váš článek je toho jasným důkazem. A už vůbec ne s "experty" z ministerstva. Ani akademická sféra není zárukou normálního myšlení, jsou většinou odtrženi od praxe, s čestnými vyjímkami.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.10.2020 08:35 Reaguje na pavel peregrinDovolím si podělit se o jednu historku z dob, kdy jsem pracoval na SZIF, krásně dokresluje "expertnost" úředníků z ministerstva:
Jednou z podmínek pro udělení dotace v režimu integrované produkce jahod, bylo metodiky stanoveno, že pro monitoring výskytu lalokonosců (poměrně úporného škůdce) musí pěstitel vlastnit sklepávač.
Sklepávač je, pro vysvětlení laikům, metr na metr velký plátěný čverec, který je za rohy napnut do kříže pomocí laminátových prutů (jako např u stanu). Tento nástroj, jak už název napovídá, slouží ke sklepávání hmyzu sedícího na větvích stromů a keřů. Pod větev vložíte jednou rukou sklepávač a druhou rukou pomocí např klacku praštíte do požadované větve, hmyz se pouští a padá na plátno, odkud jej jde snadno sesbírat.
Dovolil jsem si v rámci připomínkového řízení upozornit na zjevnou nesmyslnost použití tohoto nástroje pro monitoring výskytu lalokonosců ze tří důvodů:
1: sklepávač nelze vložit pod jahodníkový keřík.
2: lalokonosci se při přiblížení člověka pouští a padají na zem, kde se velmi dobře maskují.
3: lalokonosec, aby eliminoval predaci, praktikuje úživný žír v noci, přes den je zalezlý v zemi a ožírá jahodníkům kořeny.
Navrhnul jsem řešení v podobě monitoringu výskytu požerků na listech, který v praxi dává mnohem větší smysl. Ze strany metodiků mi bylo sděleno, že na ministerstvu to tak chtějí, a proto to tak bude. Na moje protesty, že jde o postup z praxe, protože jsem takto výskyt lalokonosců dříve sám monitoroval, již nikdo nereagoval.
Co pak chce kdokoli s takovýma tukanama dělat, když si ani po dobře míněné kritice nejsou schopni uvědomit vlastní chybu a zjednat smysluplnou nápravu?
Odpovědět
Jednou z podmínek pro udělení dotace v režimu integrované produkce jahod, bylo metodiky stanoveno, že pro monitoring výskytu lalokonosců (poměrně úporného škůdce) musí pěstitel vlastnit sklepávač.
Sklepávač je, pro vysvětlení laikům, metr na metr velký plátěný čverec, který je za rohy napnut do kříže pomocí laminátových prutů (jako např u stanu). Tento nástroj, jak už název napovídá, slouží ke sklepávání hmyzu sedícího na větvích stromů a keřů. Pod větev vložíte jednou rukou sklepávač a druhou rukou pomocí např klacku praštíte do požadované větve, hmyz se pouští a padá na plátno, odkud jej jde snadno sesbírat.
Dovolil jsem si v rámci připomínkového řízení upozornit na zjevnou nesmyslnost použití tohoto nástroje pro monitoring výskytu lalokonosců ze tří důvodů:
1: sklepávač nelze vložit pod jahodníkový keřík.
2: lalokonosci se při přiblížení člověka pouští a padají na zem, kde se velmi dobře maskují.
3: lalokonosec, aby eliminoval predaci, praktikuje úživný žír v noci, přes den je zalezlý v zemi a ožírá jahodníkům kořeny.
Navrhnul jsem řešení v podobě monitoringu výskytu požerků na listech, který v praxi dává mnohem větší smysl. Ze strany metodiků mi bylo sděleno, že na ministerstvu to tak chtějí, a proto to tak bude. Na moje protesty, že jde o postup z praxe, protože jsem takto výskyt lalokonosců dříve sám monitoroval, již nikdo nereagoval.
Co pak chce kdokoli s takovýma tukanama dělat, když si ani po dobře míněné kritice nejsou schopni uvědomit vlastní chybu a zjednat smysluplnou nápravu?
pp
pavel peregrin
6.10.2020 09:22 Reaguje na Jakub GraňákJsem rád, že jste uvedl tento příklad, protože jinak by mě určitě někdo obvinil, že jsem neustále vůči ministerstvu v opozici. Bohužel, není to zdaleka jen o lalokonosci a takových nesmyslných rozhodnutí by se dala najít spousta.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.10.2020 20:09 Reaguje na pavel peregrinTo máte pravdu, takových hovadin byly mraky. Ty ouřady z vekloměst ale nějaká praxe vůbec nezajímá, zato statusy na fejsbůku, šmuky, voňavky a konfekce... to je to co je třeba studovat
Odpovědět
DA
DAG
6.10.2020 08:25Taky to pro někoho z Vás vyznělo? - Já vám budu poroučet a vy to budete dělat. Všichni kdo nemá stejný názor jsou blbci a ministerstvo zemědělství ničení přírody dělá schválně.
Dřív se mi otevírala kudla v kapse, když někdo nazýval ochránce přírody jako diktátory, ale bohužel mi tak začínají taky připadat. Možná je to tím, kde má každý člověk tu hranici co lze nařídit přímo a co je nutné demokraticky prosadit ve všech zúčastněných stranách (myslivci, lesníci, zemědělci). Pro mě začíná být HD, GreenP, ČSOP a někteří lidé v agendách ministerstev, těžce za hranou.
Jsem naivní demokrat, který věří, že by všichni měli nalézt shodu :(
Odpovědět
Dřív se mi otevírala kudla v kapse, když někdo nazýval ochránce přírody jako diktátory, ale bohužel mi tak začínají taky připadat. Možná je to tím, kde má každý člověk tu hranici co lze nařídit přímo a co je nutné demokraticky prosadit ve všech zúčastněných stranách (myslivci, lesníci, zemědělci). Pro mě začíná být HD, GreenP, ČSOP a někteří lidé v agendách ministerstev, těžce za hranou.
Jsem naivní demokrat, který věří, že by všichni měli nalézt shodu :(
JS
Jiří Svoboda
6.10.2020 12:03Na první pohled pěkně napsaný článek založený na naivní představě dobře fungujícího osvíceného administrativního molocha složeného z moudrých expertů, kterým všichni budou naslouchat. Hlavní problém je ale, jak a z koho ten expertní tým složit, k tomu je potřeba osobnost, která má zdravý rozum, představivost, co je reálné, kritické myšlení, dokáže lidi správně namotivovat...., aby prostě nenaletěl ani snílkům ani agresivním vtíravým lobbistům.
Panu Vondroušovi, jak jsem ho poznal, bych proto jako první věc doporučil, aby takový post nebral.
Odpovědět
Panu Vondroušovi, jak jsem ho poznal, bych proto jako první věc doporučil, aby takový post nebral.
DV
Daniel Vondrouš
6.10.2020 12:44 Reaguje na Jiří SvobodaTo by mě nikdy ani nenapadlo :) Jenže zadání Ekolistu znělo - napište, co byste udělal, kdybyste se stal ministrem zemědělství a měl kouzelný proutek. A já jsem prostě přesvědčen, i když to může být chápáno jako naivita, že nějaká kouzla osvíceného ministra ničemu nepomohou. Na nápravě krajiny se prostě musí lidé dohodnout. Jinak dlouho nevydrží.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
6.10.2020 15:15 Reaguje na Daniel VondroušMůj názor je, že se lidé musejí dohodnout na nějakých pravidlech, která se budou dodržovat, a pokud ne tak sankcionovat (asi jako v silniční dopravě). A jak ta pravidla mají vypadat, o tom se již má 10 let věcně a tvrdě diskutovat, aby to i reálně fungovalo a nikoliv, že budou jen omílána zbožná přání a pár vzorných jedinců se podle nich bude chovat.
Samozřejmě, to zadání ministra s kouzelným proutkem je hodně nedomyšlené. V tom se zjevně shodneme a tam byla vaše reakce zcela správná.
Odpovědět
Samozřejmě, to zadání ministra s kouzelným proutkem je hodně nedomyšlené. V tom se zjevně shodneme a tam byla vaše reakce zcela správná.
Katka Pazderů
6.10.2020 18:05A proč by nešlo mít v krajině více stromů, remízků, mokřadů. Leckde je svažitost taková, že je na té půdě nevhodné hospodařit.
Okolo cest by byly aleje stromů, takové Toskánsko v celé ČR.
A nebyly by to jen duby a lípy a topoly, ale i jabloně, nejlépe staré odrůdy, pro zachování genofondu in-situ, a i další ovocné stromy.
A svažité pozemky nad 800 m nad mořem by se zalesnily, a nad 600 m zatravnily.
Potravinářský sektor by přestal cpát do potravin spoustu cukru, v obchodech by existovaly i žitné výrobky, oves by nebyl jen pro koně, pohanka by se jedla bez uzeného. A v každé škole by se vařil alespoň jednou měsíčně jahelník na sladko se švestičkami.
To by se mi líbilo. Kde je ten kouzelný proutek?
Odpovědět
Okolo cest by byly aleje stromů, takové Toskánsko v celé ČR.
A nebyly by to jen duby a lípy a topoly, ale i jabloně, nejlépe staré odrůdy, pro zachování genofondu in-situ, a i další ovocné stromy.
A svažité pozemky nad 800 m nad mořem by se zalesnily, a nad 600 m zatravnily.
Potravinářský sektor by přestal cpát do potravin spoustu cukru, v obchodech by existovaly i žitné výrobky, oves by nebyl jen pro koně, pohanka by se jedla bez uzeného. A v každé škole by se vařil alespoň jednou měsíčně jahelník na sladko se švestičkami.
To by se mi líbilo. Kde je ten kouzelný proutek?
KS
Krejcar Stanislav
6.10.2020 19:01 Reaguje na Katka PazderůAno souhlasím s vámi - i když s výhradou ! Pokud se chceme jako milovníci minulosti předsocialistické doby vracet. Tak by jsme si měly vzít příklad právě z našich prapředků. Ve Francii a i Itálii není pozemek jenž se nedá farmářsky obhospodařovat ! Používání chovu nenáročných domácích zvířat jako jsou stáda ovcí a koz jež jsou po staletí domovem v Evropě. Dnes v ČR propagován návrat praturů a prakoní je idealizován návrat predátorů. Pěstování ovoce nejen strých odrůd pro výživu obyvatel už desetiletí propagují a provozují nejen OVOCNÁŘSKÁ UNIE ČR ale i ZELINÁŘSKÁ UNIE ČR !! Nabídka vegetariánských potravin pro vás , už dnes v obchodech existuje. Bohužel využití alejového ovoce různými "klátily" a česáči většinou nezajímající se o vlastnictví vídáme každý podzim. To je pozůstatek socialistického myšlení nedávné minulosti, kdy všechno patřilo všem hlavně dělnické třídě. Neberu vám lásku k ovocným odrůdám z doby před 2sv., ale měla by jste si zjistit -PROČ - se šlechtitlé a šlechtitelské ústavy nejen v ČR zabývají vylepšováním odrůd a kříženců ovoce a zeleniny.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
7.10.2020 11:01 Reaguje na Krejcar StanislavMám takový pocit, že zrovna ty ovocné stromy u paní Pazderů budou docela její parketa ... a nemyslím to jako ironii.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.10.2020 12:14 Reaguje na Krejcar StanislavMyslím, že některé tradiční staré ovocné odrůdy mohou být do takových alejí vhodnější než ty prošlechtěné, protože jsou odolnější. Produkce ovoce by nebyla tím hlavním cílem.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.10.2020 12:20 Reaguje na Majka KletečkováNejde o to stromy vysázet, ale je třeba dohlížet na jejich přežití (zvláště několik let po vysazení) a případně pečovat o jejich dobrý stav. Staré odrůdy mají nižší výnosy a menší plody, ale jsou skromné, co se týče péče o ně.
Odpovědět
Jakub Graňák
6.10.2020 19:59 Reaguje na Katka PazderůProsímvás kde jsou ty svažité nezalesněné pozemky nad 800 m a kde nad 600 m nejsou louky a pastviny už teď? A kolik takové plochy činí procent z celého ZPF? Předem děkuji za odpověď
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
6.10.2020 23:29 Reaguje na Jakub GraňákPlochy nad 800 m jsou docela lesnaté už teď, problém je spíše u úrodných nížin, dejme tomu do 300 m. Tam je lesů jako šafránu a převažují ohromné lány. Nejstrmější polohy bych zalesňoval právě tam. Těžištěm v krajinných úpravách by ale měly být liniové porosty (břehové porosty, aleje kolem silnic a polních cest, větrolamy, aj.).
Odpovědět
Jakub Graňák
7.10.2020 06:08 Reaguje na Jan ŠkrdlaO to mi právě šlo, paní tak trochu netuší o čem mluví:-)
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
7.10.2020 10:57 Reaguje na Katka PazderůKoukám další díl humoristického seriálu "Paní Pazderů a její výkřiky do tmy:-)".
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
8.10.2020 13:06 Reaguje na Katka PazderůPár komentářů na tento nesmysl paní Pazderů tu již je. Tak se omlouvám a jen doplním. Pokud chcete zalesňovat svažité pozemky nad 800 m tak to budete zalesňovat sjezdovky paní Pazderů. Pokud tam zbyla nějaká louka tak na ni prosím nesahejte. Stromů je tam dost a dost.
To samé platí pro nadmořské výšky nad 600m. Co šlo zalesnit je zalesněné a zbytek jsou většinou pastviny. Pokud chcete zalesňovat, zalesňujte v nižších zemědělských oblastech. Zde to ale bude většinou o větrolamech či biopásech.
Plodonosné dřeviny vysazují myslivci již "nějaký" ten rok. Takže nic nového pod sluncem.
Jinak cukr zatím nemusím řešit. Když uzené tak s křenem. To je velice zdravé. A švestičky patří do sudu.
Takže, mě se bude líbit, pokud se vám ten kouzelný proutek velkým obloukem vyhne.
Odpovědět
To samé platí pro nadmořské výšky nad 600m. Co šlo zalesnit je zalesněné a zbytek jsou většinou pastviny. Pokud chcete zalesňovat, zalesňujte v nižších zemědělských oblastech. Zde to ale bude většinou o větrolamech či biopásech.
Plodonosné dřeviny vysazují myslivci již "nějaký" ten rok. Takže nic nového pod sluncem.
Jinak cukr zatím nemusím řešit. Když uzené tak s křenem. To je velice zdravé. A švestičky patří do sudu.
Takže, mě se bude líbit, pokud se vám ten kouzelný proutek velkým obloukem vyhne.
Jakub Graňák
8.10.2020 16:31 Reaguje na Jarek SchindlerPaní se tu dojímá nad krajovými odrůdami ovoce a přitom by chtěla těch pár zachovaných horských luk nad 800 m (viz např. Jablunkovsko) plných prastarých odrůd ovoce zalesnit.
Z toho by jednoho drblo!
Odpovědět
Z toho by jednoho drblo!
va
vaber
6.10.2020 18:22zkoumal někdo na jaké ploše polí z celkové zemědělské půdy chybí remízky a meze, jak klesla plocha obdělávané půdy a pole se změnila na pastviny ,hlavně v podhorských oblastech a přesto zádné zlepšení
co je to revitalizace řek, řeky si našly optimální koryta a ta se s časem mění, když to člověk dovolí, dělá se jen to, že se kolem řek vysekává křoví a nechávají stát osamělé stromy , to má jak pomáhat přírodě? napomáhá jen erozi břeků
v lesích i jinde vykopeme díry ,budou jezírka ,vykopeme nefunkční meliorace a tím zachráníme vodu v krajině
taková revitalizace krajiny může být bezedná žumpa do které zmizí obrovské peníze a zlepšení se bude rovnat nule
Odpovědět
co je to revitalizace řek, řeky si našly optimální koryta a ta se s časem mění, když to člověk dovolí, dělá se jen to, že se kolem řek vysekává křoví a nechávají stát osamělé stromy , to má jak pomáhat přírodě? napomáhá jen erozi břeků
v lesích i jinde vykopeme díry ,budou jezírka ,vykopeme nefunkční meliorace a tím zachráníme vodu v krajině
taková revitalizace krajiny může být bezedná žumpa do které zmizí obrovské peníze a zlepšení se bude rovnat nule
ZZ
Zdeněk Zobač
6.10.2020 19:19Ministerstvo a ne ne zdaleka jen to zemědělství je naprosto odtrženo od reality. Vážená redakce okolistu proč neuděláte anketu na ministerstvu KOLIK lidí tam má nějakou praxi v zemědělství, kolik jich doopravdy vidělo živou krávu v kravíně, kolik jich vůbec někdy vidělo zemědělskou praxi ? Je to spolek dobře schovaných dis. mgr, bc.ing., kteří možná jsou dobří teoretici/někdy bohužel ani to ne/ ale zrovna v zemědělství je to málo, ne málo, nic. Tito lidé potom vymýšlejí vyhlášky, prováděcí předpisy které zemědělství čr vedou do pekel. Čekají na vyhlášky EU , někdy jsou ještě rychlejší než EU a výsledek ??? Nesmysl za nesmyslem.
Odpovědět
pp
pavel peregrin
7.10.2020 07:19 Reaguje na Zdeněk ZobačTo je přesně to, o čem neustále mluvím. Může být bez praxe vynikající mladý odborník fyzik, matematik, IT, ale nikdy ne např. ekonom , agronom, zootechnik, stavbyvedoucí, protože pro tyto a nejen tyto obory je zapotřebí tvrdá praxe. A lidé bez praxe, zato třeba se dvěma vystudovanými školami, se na ministerstva jen hrnou a podle toho to pak vypadá. Ale tito lidé jsou tam žádoucí, protože přesně zapadají do koncepce" drž hubu a krok a dělej podle tabulek a hlavně nepoužívej rozum".
Odpovědět
va
vaber
8.10.2020 09:16 Reaguje na pavel peregrinkdo je praktik ještě neznamená ,že to dělá dobře, stav našich polí udělali praktici ,neobhajuji ministerstvo
jaká je chyba v našem zemědělství ,že máme špatné praktiky a nebo praktiky máme dobré,ale oni se řídí špatnými pravidy které jim nařizuje ministerstvo?
ministerstvo snad nařizuje každému zemědělci jak se chovat k půdě a nesmí používat rozum? V tom případě co si mám myslet o moudrých rolnících a hloupém ministerstvu
Odpovědět
jaká je chyba v našem zemědělství ,že máme špatné praktiky a nebo praktiky máme dobré,ale oni se řídí špatnými pravidy které jim nařizuje ministerstvo?
ministerstvo snad nařizuje každému zemědělci jak se chovat k půdě a nesmí používat rozum? V tom případě co si mám myslet o moudrých rolnících a hloupém ministerstvu
PB
Petr Blažek
6.10.2020 21:29Ano stačí se dobře dívat a hlavně srovnávat. Tyto problémy které tady popisujete jsou stejné po celé Evropě a je jedno kolik remízků která země má.
Člověk si přizpůsobuje přírodu po tisíce let. V Evropě s nástupem průmyslové revoluce a s nárůstem populace došlo k prudkému nárůstu poptávky po surovinách například došlo k velké devastaci lesů.
Na základě toho se zakládaly lesní a zemědělské školy. Od té doby se datuje moderní lesní a zemědělské hospodaření.(zhruba od Marie Terezie)
Zajímalo by mě kam by jste se chtěl vrátit do minulosti. Lesů je dnes více než kdykoliv v historii a polí méně než kdykoliv v historii a přesto díky práci zemědělců netrpíte hlady.
Vyčítáte zemědělcům. že vysušují krajinu, přitom dnes už většina soudných lidí ví, že hlavním důvodem nedostatku vody je zvýšená teplota a s tím zvýšený odpar. I v letošním relativně deštivém roce zůstaly mnohé toky a rybníky prázdné , to myslím dost jasně ukazuje, že k žádnému nadměrnému odtoku vody z krajiny nedochází. To je bohužel pouze zelená propaganda která nás tady minimálně posledních 5 let masíruje.
Mluvíte tu o erozi - na základě protierozního pamfletu, kde se píše že 60 procent půdy je " potenciálně " ohroženo erozí nám zakázali orat na svazích. Například v Itálii, kde mají s bleskovými povodněmi od moře zkušenosti delší než 2000 let se orá do hloubky i více než 60 cm aby se zadržela voda - to je jeden z dalších příkladů kdy nám poroučí ministerstvo.
Vy jste představitelem zelené demagogie, která nikdy nic nevypěstovala ale všechno ví. Kolikrát jste řešil jak zasít když je sucho a nemůžete do země dostat ani dláto, nebo když je tak mokro že nemůžete do pole ani vjet.
Dále nám vyčítáte biopaliva, ale to nevymysleli zemědělci to jste si vymysleli vy bohatí zelení z měst jako takovou úlitbu bohům, že se můžeme chovat dál jak chcete když máme ty obnovitelné paliva. Protestujete za záchranu včeliček a pak si sednete na letadlo a letíte si na nákup do Dubaje nebo si lehnout na pláž do Asie.
Pořád omíláte dokola, že u nás jsou velké zemědělské celky. Jestli jezdíte po Evropě tak určitě víte, že kromě Rakouska a Švýcarska (které mají dost specifickou skladbu krajiny), jsou velká pole běžná po celé Evropě.
Ono totiž přibývá kecalů o zemědělství, ale ubývá zemědělců. Po celé Evropě se s každou další generací pole zvětšují to je realita. Nikdo z vás nezvedne zadek od počítače a nepůjde tvrdě pracovat do resortu který je z hlediska finančního ohodnocení na chvostu ekonomiky.
Odpovědět
Člověk si přizpůsobuje přírodu po tisíce let. V Evropě s nástupem průmyslové revoluce a s nárůstem populace došlo k prudkému nárůstu poptávky po surovinách například došlo k velké devastaci lesů.
Na základě toho se zakládaly lesní a zemědělské školy. Od té doby se datuje moderní lesní a zemědělské hospodaření.(zhruba od Marie Terezie)
Zajímalo by mě kam by jste se chtěl vrátit do minulosti. Lesů je dnes více než kdykoliv v historii a polí méně než kdykoliv v historii a přesto díky práci zemědělců netrpíte hlady.
Vyčítáte zemědělcům. že vysušují krajinu, přitom dnes už většina soudných lidí ví, že hlavním důvodem nedostatku vody je zvýšená teplota a s tím zvýšený odpar. I v letošním relativně deštivém roce zůstaly mnohé toky a rybníky prázdné , to myslím dost jasně ukazuje, že k žádnému nadměrnému odtoku vody z krajiny nedochází. To je bohužel pouze zelená propaganda která nás tady minimálně posledních 5 let masíruje.
Mluvíte tu o erozi - na základě protierozního pamfletu, kde se píše že 60 procent půdy je " potenciálně " ohroženo erozí nám zakázali orat na svazích. Například v Itálii, kde mají s bleskovými povodněmi od moře zkušenosti delší než 2000 let se orá do hloubky i více než 60 cm aby se zadržela voda - to je jeden z dalších příkladů kdy nám poroučí ministerstvo.
Vy jste představitelem zelené demagogie, která nikdy nic nevypěstovala ale všechno ví. Kolikrát jste řešil jak zasít když je sucho a nemůžete do země dostat ani dláto, nebo když je tak mokro že nemůžete do pole ani vjet.
Dále nám vyčítáte biopaliva, ale to nevymysleli zemědělci to jste si vymysleli vy bohatí zelení z měst jako takovou úlitbu bohům, že se můžeme chovat dál jak chcete když máme ty obnovitelné paliva. Protestujete za záchranu včeliček a pak si sednete na letadlo a letíte si na nákup do Dubaje nebo si lehnout na pláž do Asie.
Pořád omíláte dokola, že u nás jsou velké zemědělské celky. Jestli jezdíte po Evropě tak určitě víte, že kromě Rakouska a Švýcarska (které mají dost specifickou skladbu krajiny), jsou velká pole běžná po celé Evropě.
Ono totiž přibývá kecalů o zemědělství, ale ubývá zemědělců. Po celé Evropě se s každou další generací pole zvětšují to je realita. Nikdo z vás nezvedne zadek od počítače a nepůjde tvrdě pracovat do resortu který je z hlediska finančního ohodnocení na chvostu ekonomiky.
