https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/danieln-pitek-co-vsechno-bych-zmenil-kdybych-byl-ministrem-zemedelstvi-s-kouzelnym-proutkem
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Daniel Pitek: Co všechno bych změnil, kdybych byl ministrem zemědělství s kouzelným proutkem?

2.10.2020
Je potřeba skončit s nekonečnými lány. Ilustrační snímek.
Je potřeba skončit s nekonečnými lány. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Zcela na začátek bych chtěl podotknout, že nikdy nebudu ministr zemědělství a s kouzelným proutkem už vůbec ne. Jsem hospodařící sedlák a jako ministr bych se musel svého hospodářství zbavit, jinak bych byl ve střetu zájmů. Rodná hrouda je pro mne jako pro každého sedláka to nejdůležitější, proto nikdy o pozici ministra nebudu usilovat, ale mohu svými názory z praxe přispět ke zlepšení současného stavu v zemědělském sektoru.
 

Ministr zemědělství by měl co nejrychleji změnit priority českého zemědělství a nabrat jiný kurs naší politiky týkající se venkova. Ukončit protežování velkých agrárních podniků a začít s prosazováním modelu rodinných farem. Základními kroky pro takovou změnu je zastropování zemědělských dotací pro podniky nad cca 1 000 až 1 200 hektarů, podmínění dotací na plochu podmínkami vztaženými k půdě, krajině, životnímu prostředí, zavedení redistributivních plateb na podporu malých zemědělců, přijetí zákona o rodinných farmách a přijetí legislativních norem pro podporu a distribuci lokální produkce, výrazné zjednodušení zákonných podmínek pro malé producenty potravinářských produktů přímo ze statků. Také by ministerstvo mělo spravovat nějakou informační platformu, kde by se občané o producentech lokálních potravin a například o provozovatelích zařízení pro agroturistiku dozvěděli.

Je potřeba přetvořit Program rozvoje venkova tak, aby z něj nemohly získávat finanční podporu na investice velké podniky, ale pouze malé firmy, živnostníci a především začínající subjekty. Je potřeba vytvořit systém pobídek pro malé a střední podnikání na venkově, abychom motivovali jak stávající venkovské obyvatelstvo, tak lidi z měst, kteří by se na venkov přestěhovali a realizovali by tam i svoji obživu a přinesli by na venkov i jiný pohled na svět a oživili by současné venkovské prostředí jako takové. Pobídky by mohly být v podobě daňových prázdnin u daně z příjmu na určité období, odpuštění daně z nemovitosti u vymezených nemovitostí, které jasně pomáhají naplňovat veřejný zájem (například u ploch ostatních nebo neplodných a také u ploch produkčních, pokud by naplňovaly požadovaná kritéria vztažená ke zlepšování životního prostředí), odpuštění plateb sociálního a zdravotního pojištění začínajícím živnostníkům po jasně vymezené období, jednoduše dostupné bankovní půjčky malým a začínajícím podnikatelům, kde by stát za tyto subjekty držel určitou garanci a platil by úrok nebo minimálně část úroku. Stát musí vytvořit na vesnicích prostředí pro drobné podnikání, které přesvědčí lidi, aby se živili samostatnou činností v místě, kde bydlí než, aby dojížděli do měst do zaměstnání v montovnách a nebo se do měst přímo stěhovali.

Ministr by se měl snažit o vytvoření prostředí, kde by měli začínající malí zemědělci možnost získat minimálně do pachtu zemědělské pozemky. Měl by se prosadit zákaz jakékoliv podpory pro firmy s neprůhlednou vlastnickou strukturou a takové firmy by si ani nesměly propachtovávat státní půdu. Propachtovat státní půdu by si jedna firma mohla pouze do výměry 300 hektarů. Na půdu prodanou Státním pozemkovým fondem zemědělcům v minulosti by měl stát uplatňovat předkupní právo, pokud by pozemky nebyly převáděny v rámci rodiny a nebo se nejednalo o směnu mezi sousedícími sedláky. Nepronajaté státní pozemky by měly být přednostně propachtovávány malým místním zemědělcům z rodinných farem. Ministr by měl oslovit i obce a církev, aby své pozemky přednostně pronajímaly sedlákům z rodinných farem.

Ministr by měl podpořit systém duálního školství, kde by studenti měli praxe přímo na statcích u jednotlivých sedláků nebo v provozech živnostníků a existovala by možnost tento vztah zasmluvnit tak, aby z něj plynuly výhody i povinnosti pro všechny zúčastněné strany. Škola by získala možnost praxí pro studenty přímo v reálných provozech, studenti zkušenosti přímo z praxe a podnikatel by mohl získat na jasně stanovenou dobu pracovníka, kterého by si vychovával od mladého věku. V rámci zvyšování odborné úrovně a všeobecné vzdělanosti v zemědělském sektoru by ministerstvo mělo být garantem a iniciátorem spolupráce mezi našimi profesními a stavovskými organizacemi s partnery ze zahraničí ze zemí jako je například Rakousko, Francie, Itálie, Německo, ale také Maďarsko nebo Polsko. Mělo by našim podnikatelům a to nejen zemědělcům a lesníkům pomáhat získávat inspiraci v zemích, kde nedošlo k přetržení tradice, kontinuity a vykořenění venkova.

Ministr by měl také výrazně zvětšit vliv profesních, stavovských organizací a neziskových organizací na ministerstvo samotné. Tyto organizace by měly mít rovnoprávný přístup do jednotlivých pracovních skupin, do monitorovacího výboru a antibyrokratické komise.

Ministr by se měl snažit, aby zemědělské dotace na přímé hospodaření na zemědělských pozemcích měly podmínky podmíněnosti vztažené k půdě, krajině a celkově k životnímu prostředí. Dotace by měly vylepšovat mimoprodukční funkce krajiny a stav zemědělské půdy. Měl by být podporován jen takový způsob zemědělského hospodaření, který udržuje dobrý stav půdy a krajiny nebo dokonce přispívá k jejímu zlepšování. Dotace by měly být nastaveny tak, aby působily motivačně.

Zájmem ministra by také mělo být, aby kontrolní organizace jako je SZIF, ÚKZÚZ a další nebyly chápány zemědělskou veřejností jako nepřítel a taková státní inkvizice, ale jako poradenské struktury na které se může každý hospodář obrátit s žádostí o radu a pomoc. Je potřeba, aby celý systém předpisů byl mnohem jednodušší a méně byrokratický. Kontroly nesmí být formalistické s drastickými sankcemi.

Ministr musí také nastavit podpory pro vytvoření pestřeji strukturované krajiny, finanční jednoduše administrovanou podporu vytváření krajinných prvků (nelesní zeleně, mokřadů, vodních ploch, mezí, průvlaků, zasakovacích příkopů), zavedení funkčních agrolesnických systémů.

Je potřeba také zavést do praxe všechna možná opatření, která zvýší schopnost krajiny zadržovat vodu a zpomalí dnes rychlý odtok srážek z našeho území. Uplatnit povinnost udržování organické hmoty v půdě, snížení velikosti půdních bloků a střídání plodin. Je potřeba začít budovat vodní nádrže, jak malé a střední, tak někde i ty větší. Vrátit řeky, kde je to možné, do původních koryt a vytvořit možnosti rozlivů do krajiny, vytváření mokřadů a tůní tak, jak to ukazuje například model Zdoňov, ale i jiné přístupy, které se snaží „napravit“ českou krajinu.

Krajinu je potřeba napravit. Ilustrační snímek.
Krajinu je potřeba napravit. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Je nutné urychlit tempo pozemkových úprav, navýšit roční částku na pozemkové úpravy ze 700 milionů na minimálně 2,5 miliardy. Zavést povinnost při pozemkových úpravách vytvářet společná zařízení mající vliv na zlepšení ochrany půdy, struktury krajiny, navýšení biodiverzity a schopnosti daného prostoru zadržovat vodu.

Samostatnou kapitolou jsou lesy a lesní hospodaření. Je potřeba zavést systém podpory lesního hospodaření pro majitele lesů na plochu při dodržení podmínek, které povedou ke zlepšení druhové, prostorové a věkové struktury lesů. V rámci lesního hospodaření musí být rovnocenně chápaná funkce produkční i všechny funkce mimoprodukční.

Je potřeba změnit fungování organizace Lesy ČR. Státní podnik by měl fungovat zadáváním jednotlivých zakázek v aukcích a snahou o vytvoření stabilních vztahů s místními dodavateli, měl by být zrušen systém komplexních zakázek pro velké firmy. Lesy ČR by měly mít i určitou vlastní kapacitu pracovníků na možnost rychlé reakce při zpracování kalamit. S lesy souvisí i problém přemnožené zvěře a neúměrných škod na lesních porostech. Je potřeba vydat zákaz pronájmu státních honiteb a přejít na prodej povolenek, takzvaný „ Saský model“, kdy je výkon myslivosti pod kontrolou odborného lesního personálu a k lovu v lukrativních honitbách se dostane mnohem více myslivců. Lesy ČR by měly výrazně zlepšit přístup k vlastnímu personálu.

Tím jsme se dostali k nutným změnám v myslivosti. Myslivost se musí zase stát součástí zemědělského a lesního hospodaření, protože jsou to spojené nádoby a navzájem se ovlivňují.

Musíme se vrátit k myslivosti vázané na vlastnictví honebních pozemků tak, jak to bylo za první republiky a tak, jak je to u našich západních sousedů. Zemědělci a lesníci se musí stát těmi, kdo budou rozhodovat o směřování myslivosti. To povede ke snížení stavů spárkaté zvěře a snížení škod.

O směřování myslivosti musí rozhodovat zemědělci a lesníci. Ilustrační snímek.
O směřování myslivosti musí rozhodovat zemědělci a lesníci. Ilustrační snímek.

Velice důležitou věcí je zlepšit komunikaci s ministerstvem životního prostředí a zahájit meziresortní úzkou a koordinovanou spolupráci. To platí i pro spolupráci s ostatními ministerstvy.

Všechny popsané a potřebné změny v přístupu k zemědělskému, lesnímu hospodaření není možné provést bez výrazné změny legislativy. Proto je velkým úkolem pro ministerstvo, aby předložilo novely zákonů nebo zákony nové, které se týkají zemědělské problematiky. Jednalo by se minimálně o novely Zákona o lesích, Zákona o zemědělství, Zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, Zákona o vodách, Zákona o pozemkových úpravách, Zákona o myslivosti a nového Zákona o rodinných farmách. Zároveň by došlo k výrazným změnám v souvisejících podzákonných normách, vyhláškách a nařízeních vlády.

Je těch úkolů hodně a ještě bych si na nějaké další vzpomněl, ale i takto je to více než dost práce na čtyřleté funkční období jednoho ministra. Měl by začít hned, protože podmínky v zemědělství i lesnictví se mění před očima a ač to letos tak úplně nevypadá, tak i vody rychle ubývá. A myslím, že ten kouzelný proutek by ministr zemědělství určitě potřeboval.

S úsměvem a optimismem z Hromové hory zdraví Daniel Pitek.

Představte si, že jste se na malou chvilku stal ministrem zemědělství a můžete mávnutím kouzelného proutku napravit tři největší environmentální problémy tohoto rezortu. Jaké změny byste vykouzlil a proč?

Přesně s takovým zadáním se Ekolist.cz obrátil na několik vybraných osobností s žádostí o komentář. Výzvu přijali:

Tomáš Kvítek (Jak jsem se na malou chvilku stal ministrem zemědělství s kouzelným proutkem)

Daniel Pitek (Co všechno bych změnil, kdybych byl ministrem zemědělství s kouzelným proutkem?)

Jaroslav Šebek (Kouzelným proutkem na všechno by měl být zdravý selský rozum).

Daniel Vondrouš (Napravit zemědělství musí jít i bez kouzel)

Vojtěch Kotecký (Naší krajině by pomohlo vyčarovat tři příšerně nudné věci)

Dana Balcarová (Jaké problémy resortu zemědělství bych řešila, kdybych byla ministryní zemědělství?)


reklama

 
foto - Pitek Daniel
Daniel Pitek
Autor je lesník a zemědělec.

 twitter
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (22)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2020 06:25
Naprostý souhlas , a za dvacet let by jezdili naši krajinu obdivovat z půlky Evropy. Bohužel, vládu u nás pevně drží velkoagrárníci a ti nikdy nedovolí ohrožení svých prebend. / duo Babiš-Toman je zářným příkladem/

Ze zavedených politických stran mě napadají pouze Piráti, kteří by o něčem takovém mohli uvažovat v případě výrazného volebního úspěchu. Kdysi jsem si myslel, že lidovci mají také obdobnou představu, ale byl jsem rychle vyléčen jejich přístupem.

Panu Pitkovi ještě jednou uznání za perfektní shrnutí potřeb naší krajiny i zemědělství.
Odpovědět
li

3.10.2020 10:23 Reaguje na Miroslav Vinkler
Piráti určitě
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.10.2020 07:48
Kromě pár věcí, s nimiž možno souhlasit( organika do půdy, střídání plodin) se dále jedná o nesmysly. A i v případě těch rozumných věcí bych se p. Pitka zeptal, JAK by je chtěl konkrétně naplnit? Nejde jen o to, vyjmenovat negativa, to svede každý, ale KONKRÉTNÍ kroky, to už je jiné kafe. Bohužel takovéto populistické žvásty dnes slyším na každém kroku.
Systém rodinných farem, na to navazující zastropování, přednostní propachtování etc.- typický přístup malosedláka, chtějícího vyžrat všechny výhody na svoji stranu. Malé farmy u nás a v Evropě nemají žádnou budoucnost, protože se rapidně snižuje počet lidí, kteří jsou v zemědělství ochotni pracovat a také malé farmy se potýkají s problémem nástupnictví, a to zdaleka nejen u nás. Tudy cesta rozhodně nevede a nepovede. Souhlasím s tím, aby se zmenšily velké lány, ale zase jen tam, kde to má smysl, na svazích a nikoliv na rovině, kde nesmyslné přidělávání mezí vede pouze k masivnímu šíření hrabošů, stále většímu dusání půdy a ztěžování obdělání půdy.
Bude nutné najít kompromis a hlavně nechodit ode zdi ke zdi, bez odborného zdůvodnění. A když už jsme u toho, tak naopak pro malá hospodářství bych uzákonil podvojné účetnictví a znemožnil prodej načerno ze dvora, bez papírů a na ruku, jak se to ve velké míře právě u malých subjektů děje. Není pravdou, že "venkov jedna rodina", toto nesmyslné heslo neplatí a nikdy neplatilo, jsme si konkurenty vzájemně a máme mít proto i stejné podmínky. Na dotace si v současnosti sáhne každý stejně, ale v účetnictví to neplatí.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

2.10.2020 08:46 Reaguje na pavel peregrin
Dobrý den,

dovolím si za pana Pitka zaskočit: Ekolist oslovil vybrané osobnosti s fabulací kouzelného proutku. Pan Pitek text psal s tím, že takovou hůlku má.

Hezký den,
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.10.2020 12:15 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Osobně jsem rád, že pan Pitek naštěstí takovou hůlku nemá a chce se v budoucnu věnovat hlavně té " rodné hroudě". Ať se mu tam daří.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.10.2020 12:30 Reaguje na Martin Mach Ondřej
To je v pohodě.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2020 09:09 Reaguje na pavel peregrin
Vaše stanovisko perfektně vystihuje dva rozdílné přístupy ke krajině.
Jeden tvrdí, že krajina je pouhý výrobní prostředek k zajištění zisku z podnikatelské činnosti v zemědělství a slouží pouze pro zajištění potravin.
Přístup druhý je založen na poznání, že zemědělská výroba je součástí péče o krajinu, ale prioritou je zdravá krajina plnící řadu ekologických funkcí - zajišťuje biodiverzitu, stabilizuje vodní režim krajiny a je rozumně antropogenně zatěžována na základě principu trvale udržitelného rozvoje.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.10.2020 12:34 Reaguje na Miroslav Vinkler
Moje stanovisko vyjadřuje především reálný pohled na současné zemědělství. Netvrdím a nikdy jsem netvrdil, že je vše v pořádku, ale na druhé straně pohled p. Pitka je úzce jednostranný a až příliš z něho čouhají postranní úmysly. Jako člověk, který v zemědělství prožil celý život, to dokážu posoudit.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

2.10.2020 12:39 Reaguje na Miroslav Vinkler
No a oba tyto přístupy, pokud nedojde k jejich symbióze, jsou chybné nebo zcestné. První i pokud vynechám nesmyslné pěstování plodin pro biopaliva a povětšině nesmyslné bioplynky, devastuje krajinu. Druhý postě a jasně neuživí národ. Prvořadou věcí je skloubit tyto přístupy a dát šanci na rozumnou práci a život i těm drobným snílkům. Ti sice ten národ neuživí ale zase jsou schopni vnést do krajiny mnoho zajímavých prvků. No a neustále opakované ekologické funkce krajiny. Ta podle pana Pitka rovnocenně chápaná produkční a mimoprodukční funkce lesa a vlastně i celé krajiny. Pochopí už někdo, že aby to bylo rovnocenné chápáno musí to být i rovnocenné ohodnoceno! Potom se můžeme bavit o principech trvale udržitelného rozvoje. Jen podotknu, že divočina není schopna žádného trvale udržitelného rozvoje. Divočina buď tou divočinou je nebo není. Nic mezi tím. Pokud mezi tím ale něco chceme hledat, tak to nehledáme v divočině. Atd.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.10.2020 13:10 Reaguje na Jarek Schindler
Přesně tak, mluvíte mi z duše
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.10.2020 18:46 Reaguje na Jarek Schindler
Divočinou asi rozumíte krajinu bez zásahu člověka. A vida, někdy právě takové kouty patří k těm nejhezčím.
Viděl jsem i opak, krajinu citlivě člověkem utvořenou, a taky byla nádherná.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.10.2020 06:32 Reaguje na Miroslav Vinkler
Většinou z hodně velké dálky. Osobní setkání s tou divočinou potom tak idylické většinou nebývá. Na houby byste tam asi nešel. No a pak máme tu naši "kulturní divočinu" a to je většinou ještě horší.
Ano udržovaná krajina citlivě formovaná člověkem může být přímo kouzelná. Některé národy jsou, nebo v tom byly přímo mistry. Jen se jim do toho nesmějí se svými požadavky, míchat ochranáři.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

2.10.2020 13:16 Reaguje na pavel peregrin
Před týdnem tu byl článek hnutí duha o vyčlenění čtvrtiny ZPF na meze, mokřady, stromořadí... Dlouhodobě jsem pro 10 až 15 %, to se nelíbí ani zemědělcům (pro ně je to moc), ani ochranářům (pro ně je to málo), doslova definice kompromisu - ani jedna skupina nebude vyloženě šťastná. Na tomhle je třeba začít stavět.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

2.10.2020 14:49 Reaguje na Jakub Graňák
Ano, kompromis je nutný. V současné době ale převládá naprosto jurodivý přístup a o zásadních věcech rozhodují lidé, kteří se na to pole neumí , s prominutím, ani vys...t.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

3.10.2020 14:45 Reaguje na pavel peregrin
Podle mě je to důsledek příliš jednostanně oborově vyhraněných jedinců na rozhodujících postech, taková individua nejsou schopna nahlédnout situaci z více stran, tudíž ani nejsou schopni s podobně vyhraněnými jedinci na opačné straně jakýkoli kompromis nalézt. Psychoušů (jak Vy píšete jurodivých) je naopak více, než je zdrávo.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

2.10.2020 14:51
Navrhuji zrušit zemědělské podnikání a ze zemědělců udělat státní zaměstnance. Stát jim bude přesně nařizovat co, jak, kdy a kde mají dělat a oni to udělají a coby zaměstnanci se nebudou ptát, proč to mají dělat, nebudou zkoumat, jestli je to pro ně rentabilní nebo proveditelné. Nebudou remcat, že jejich zkušenosti s hospodařením jim říkají něco úplně jiného, než je jim shora/ uvědomělými občany tvrzeno. Bude jim také fuk, jestli opatření, která provádějí, nejsou dražší, než jejich přínosy a jestli vůbec nějaké přínosy mají. Bude jim jedno, jaké komodity budou vyrábět a nebudou se cukat, když po nich bude státní moc/moc lidu požadovat produkovat mokřady místo mléka. Také půdu navrhuji zestátnit, aby už konečně přestali mít zemědělci potřebu bránit vytváření mezí, močálů, rybníčků a nevím, čeho ještě. To už tady bylo a spoustě lidí se to nelíbilo. Ale jak to tak vypadá, opět dorostla generace občanů, kteří chtějí mít zemědělce jako otroky, kteří splní, cokoliv po nich stát/občané chtějí.
Odpovědět
RN

Radek Novák

2.10.2020 19:32
Je opravdu zajímavé jak se drží při životě mýtus, že snad rodinná farma je něco lepšího než jiné formy podnikání v zemědělství. Tj. většina rodinných farem používá stejné stroje, chemii, osevní postupy atd. jako kterýkoliv z podniků držených velkými hráči nebo drobnými družstevníky či akcionáři nebo společníky s.r.o. Dokonce zcela obrácená je realita se zvýhodňováním velkých podniků, v případě dotací ve skutečnosti jsou ve výhodě ti malí (tedy pokud demagogicky nesrovnáme jen celkové sumy bez návaznosti na produkci).
Zastropování není nic jiného než sprostá diskriminace, dopadem plně srovnatelná s únorem 1948 a znárodněním (žádné úspory z rozsahu zastropování dotací nemůžou vyvážit). Pan Pitek prostě volá po okradení desítek tisíc těch nejdrobnějších spolumajitelů zemědělských podniků, jejichž majek by byl zralý na insolvenci. Opravdu nejde o stovku miliardářů! No potom by možná miliony majitelů půdy koukaly jaké pachtovné by jim přeživší rodinné farmy nabídly.
Pokud u nás nemáme tisíce neobdělaných hektarů, které by bylo nutno zúrodnit, nemá cenu lákat do zemědělství další podnikatele, pokud to nemá být na úkor někoho stávajícího tj. volání po pozemkové reformě nebo rozkulačení č.2. (souhlas s p. Vinklerem, že tohle by se pirátům podobalo)
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

3.10.2020 06:08 Reaguje na Radek Novák
Aniž bych se chtěl pana Pitka zastávat, tak určitě nevolá po okradení desítek tisíc drobných či ještě "drobnějších" spolumajitelů zemědělských podniků. Již z logiky věci je to naprostý nesmysl. Ty drobné minoritní akcionáře může okrádat pouze ten majoritní. Těžko někdo druhý. Tím pádem pokud není v insolvenci majetek toho většinového vlastníka nevím proč by měl být zralý na insolvenci majetek toho drobného. Atd. Význam "rodinných" farem potom nevidím v produkci ale v tom, že dělají to co nedělají ti jiní podnikavci v zemědělství. Rozdíl je možná v tom, že ten malý farmář má k těm polím podstatně jiný vztah než minoritní akcionář zemědělského podniku , který ani neví která ta pole má jeho podnik pronajatá.
Bude asi zbytečné mluvit o pachtovném rodinné farmy, když tato hospodaří většinou z velké části na svém atd.
Odpovědět
RN

Radek Novák

3.10.2020 16:46 Reaguje na Jarek Schindler
pokud jsou to firmy o 50 nebo 200 majitelích kdy každý drží tu 1/50 nebo 1/200 firmy tak je případné zastropování okrade stejně, jako když my dva si otevřeme na jedné ulici každý svou pekárnu a město nám bude oběma dotovat 1Kč na rohlík. No a já napíšu starostovi p Schindler peče ještě s bráchou a tchánem a nedělá to s láskou. Tak dejte mně 2Kč/rohlík a jemu nic.
(Nemyslím že by agrohodingy ještě mněli menšinové vlastníky)
Samozřejmě, že i těch 50 drobných společníků hospodaří na svých polích, něco už koupili na firmu a něco mají pronajaté. Pokud mají rodinné farmy o maličko větší podíl vlastního je to proto, že stát v minulosti umožnil prodej státní půdy jen fyzickým osobám. Každý hospodář vám potvrdí, že nemůže v rámci půdního bloku jinak přistupovat ke své půdě a jinak k pronajaté!
Od té doby co proběhla digitalizace KN a každý vlastník musí platit daň sám, snad mají lidé přehled o svém vlastnictví. Otázka je, jak z cenou půdy a tedy i pachtu zahýbe případná vynucená likvidace cca 70% nájemců dle rozlohy.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

3.10.2020 14:17 Reaguje na Radek Novák
Pan Pitek chce asi zrušit zákon o zadávání veřejných zakázek. Lesy ČT se( možná bhužel) jím musí řídit taky - takže honitby pronajmou tomu , kdo dá nejvíce. V podstatě klidně i strejcovi , co má prachy a najme si hospodáře externího. A spousta firem v oborech ani vzdáleně nesuvisejících dnes má v oboru podnikání i myslivost - náklady si dá do daní. Dále bych se optal , jakou kapacitu na likvidaci kalamit a "co by bylo , kdyby.." si p. Pitek představuje. To jako tam zaměstnají např. 100 lidí , co budu pilně cvičit s pilami a čekat na svoje využití za pobírání své mzdy ? Ovocnář by si držel 10 ukáček navíc , co kdyby se urodilo více třešní apod. ? Je zajímavé , že se mluví o zrušení lánů - hlavně u těch , co jim na ně hektary nedají. A stejně tak preference místních firem jde proti veřejným zakázkám. Možná by ten proutek musel být fakt kouzelný
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

4.10.2020 10:55 Reaguje na Radek Novák
Mýtus o rodinných farmách je živen ideologicky, aby se popřely
výhody například družstevnictví. Je to pravý opak roku 1948 a nemá logické opodstatnění. Rodinná farma může být vzorová a může být i tím žalostným hospodářstvím, které předvádějí někteří " farmáři".
Stejně vypadaly i ta JZD a "JZD", či státní statky a "státní statky". Jakákoliv ideologie je na závadu čemukoliv a platí to
i pro lesy, kde někteří vlastníci les buď vytěží předčasně a dál
se o něho nestarají a jiní ani nevědí, kde je. Je to tak se
vším a dobrý hospodář je dobrý hospodář ať už se 100 hektary a nebo ten s tím 1000. Pak jsou tu ale i podmínky, za kterých musí hospodařit a v jaké je to lokalitě. Kouzelný proutek neexistuje
a ani nebude nikdy existovat, protože co je pro jednoho dobré, tak
pro druhého je neaplikovatelné. Vždy tu tak budou úspěšní a taky
ti neúspěšní a vracet se k pár hektarům a rodinným farmám je jako návrat od továren k domácím dílničkám. Pouze je třeba přistupovat
ke všemu jako ti dobří hospodáři, kteří umí dobře hospodařit i
na tisících hektarů a nebo ti srdcaři na pár desítkách. Píši
srdcaři, protože dřina od rána do večera 7 dnů v týdnu není práce, ale řehole a vracet se k tomu dobrovolně po poznání snadnější
obživy chce buď to srdce a nebo je to pouhá tradice, která však
časem i tak vymizí, protože mnozí nemají následovníky.
Odpovědět
PB

Petr Blažek

5.10.2020 17:45
Nejhorší co může potkat jakékoliv podnikání, zemědělství nevyjímaje, jsou dotace. Ty nedostávají ti nejlepší nebo nejpotřebnější, ale ti co jsou nejšikovnější v jejich čerpání. A tak i když se proklamuje že mají pomoc těm malým tak aparát na jejich získání mají hlavně ty větší, p.Pitka nevyjímaje.
To že někdo bere velké ekologické dotace na půdu neznamená, že se o ni stará lépe než klasický zemědělec. V Čechách je asi 480 000ha "ekologicky obhospodařované půdy" a z toho se na asi 450 000ha pěstuje ekoseno.
Všichni kritizují Babiše za jeho Čapí hnízdo, ale kdo trochu může tak se snaží pod rouškou agroturistiky postavit sobě nebo dětem "penzion" který se po určité době dá převést na byt. Když je schůze ASZ tak se neprobírá úroda a ceny komodit, ale probírá se jaké další dotace jsou vypsány a jak je získat.
To je důsledek centrálního rozhodování o zemědělství, kdy se vám přesně podle popisu p.Pitka snaží určovat co máte nebo nemáte dělat.
Přitom dobře orané pole jedno jaké velikosti určitě dokáže vsáknout více vody než utužené pastviny a louky. Zemědělci se nedělí na malé a velké, nebo na rodinné farmy a družstva(apod), ale na ty dobré a špatné. Dále musíme neustále zdůrazňovat, že zemědělství zajišťuje produkci potravin i když si mnozí myslí, že rostou v supermarketech na regálech. To že tady naděláme remízky, tůně rybníky a pod. to rozhodně nezvýší vsakování vody do půdy, ale určitě to sníží, za obrovské finanční částky, naši soběstačnost ve výrobě potravin. Každý rok u nás přijdeme asi o 5000ha zemědělské půdy, každá vesnice musí mít obchvat, každé město novou průmyslovou zónu z kterých teče voda do vodotečí. Je snaha "obnovovat" polní cesty, ale ve finále na ně nesmí zemědělská technika a slouží jenom jako cyklostezky. Každé sebehůře zpracované pole vsákne více vody než beton nebo polní cesta.
Bohužel toto je důsledek dlouhodobé mediální masáže veřejnosti o tom jak zemědělství škodí lidem.

Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist