Martin Mikeš: Zachrání tropické pralesy sušené hovězí? Když ne hovězí, tak co? Med?

V bohatém světě je chov dobytka maximálně intenzivní a efektivně se kontroluje. Počty zvířat se upravují podle poptávky. V rovníkové Africe je tomu ale jinak. Kráva je v Kamerunu i statusový symbol. To by asi nevadilo, kdyby kvůli rychle rostoucím stádům nemizel vzácný horských mlžný prales.

V severozápadním regionu Kamerunu od roku 2008 žiju a společně s mou rodinou a kamerunskými přáteli obnovujeme horské mlžné lesy v pohoří Bamenda Highlands, které se táhne přes celý region. Je zjevné, že se na drtivé většině celého pohoří kdysi rozprostíral horský mlžný les. Jedná se o nejohroženější typ lesa, který pokrývá pouze jedno procento plochy z rozlohy všech lesů.

Hory, les a umístění skoro na rovníku je ideální kombinace pro život lidí. Husté lesy s dostatkem divokých zvířat (ale bez komárů) a řeky plné vody i v období sucha lidem vždy umožňovaly v této oblasti prosperovat.

O tom, kolik zvířat se v horách prohánělo ještě v 60. letech minulého století, píše koneckonců i Gerrald Durrel ve svých knihách o bafutském fonství a nejhouževnatějším kmeni horského regionu. Už i on ale psal o tomto životadárném horském masivu jako o travnatých pláních, tzv. grasslands. V té době ale bylo pohoří ještě stále z poloviny zarostlé lesem. Teď zbývají jen dvě procenta.

Krávy střídají lesy

Bamenda Highlands se pro své vhodné podmínky k životu stala kolébkou afrického zemědělství a tedy i kmene Bantu, který se za posledních pár tisíc let rozšířil téměř po celé Střední a Jižní Africe a vytlačil tak původní lovecko-sběračské Pygmeje a Křováky. Původně kočovné pastevecké kmeny se v horské oblasti natrvalo usadily až v 17. století a začaly se více věnovat pěstování plodin.

Na začátku 20. století do horské oblasti přikočovali další pastevci, tentokrát z kmene Fulani, kteří byli zvyklí na klimatické podmínky sahelu – tedy hodně suché savany. Tři měsíce deště a devět měsíců bez jediné kapky. V takovém prostředí je vhodné, ba dokonce nutné mít dobytka co nejvíc, protože v období sucha ho dost zahyne. Pro pastevce z kmene Fulani je navíc kráva něco víc než jen chodící pokladnička. Jde o významný statusový prvek.

Horské mlžné lesy, nebo lépe řečeno vykácené a vypálené plochy, které po nich zbyly, nejsou sahel a období sucha na nich trvá jen tři měsíce. Málokdy se proto stane, že by pastevcům krávy umíraly žízní nebo hlady.

Kamerunci navíc nejsou příliš bohatí a maso si moc často nedopřejí. A proto stáda dobytka stále rostou. Lokálně se jejich počet každé čtyři roky až zdvojnásobí.

Jedna kráva potřebuje k přežití jeden hektar, dvě krávy pak hektary pochopitelně dva. Z toho logicky vyplývá, že pokud to takto bude pokračovat dál, brzy pro dobytek nebude místo. A stejně tak ani pro lidi.

Stále rostoucí počty krav a omezená rozloha pastvin mají navíc za následek další masové vypalování původních lesů. To způsobuje jednak ztrátu živin v půdě, ale především rychlé vysychání rozsáhlých oblastí.

Z pohoří Bamenda Highlands se tak pomalu ale jistě stává horská poušť.

Jezme víc hovězího a zachráníme les

Abychom hrozbu pustiny odvrátili, uvažujeme nad tím, že začneme z Kamerunu do EU vozit sušené hovězí maso z krav, které se svobodně pasou po horských pláních dříve porostlých lesem. Tím snížíme počty krav a zisk z prodeje použijeme na ochranu a obnovu původních lesů včetně zajištění permanentní hlídky chráněných oblastí a sázečů původních druhů stromů.

Myslíme i na ty, které trápí uhlíková stopa z produkce hovězího a z jeho dopravy do Česka. Proto za každé kilo masa vysadíme až 25 stromů.

Stojíme zatím před nesnadným úkolem, a to přesvědčit pastevce, ať se části krav zbaví. Nastupující generaci se však oproti jejich rodičům dostalo nějaké vzdělání. Domluva by s nimi tedy měla být snadnější.

Pochopitelně ale nechceme, aby krávy přestali chovat úplně. Při správném managementu je přímo žádoucí v hospodářsky využívané krajině chovat velké býložravé savce. Bez nich je samozřejmě možné „obohacovat“ půdu umělými hnojivy, to ale nemůže dobře fungovat dlouho. A my hledáme dlouhodobá řešení.

Přispějte k záchraně původních lesů

Co děláme už teď je, že nabízíme k pronájmu pralesní úly, odměnou je kromě ochrany pralesa také pralesní med Keku Honey. Pronájmem úlu pomůžete ochránit celý hektar horského mlžného lesa, přispějete na výsadbu 1000 stromů a tím i k záchraně a obnově druhové rozmanitosti a vodních zdrojů. Díky tomu se zvýší životní úroveň tamních farmářů. Pronájmem úlu přes tento unikátní odkaz také přispějete na provoz serveru Ekolist.cz.

---

reklama

---