https://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/zaruceny-recept-jak-si-privodit-ekologickou-uzkost-snadno-a-rychle
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zaručený recept, jak si přivodit ekologickou úzkost snadno a rychle

9.4.2019 10:13 | PRAHA (Ekolist.cz)
Jak si přivodit kvalitní ekologickou úzkost, pokud ji ještě nemáte? Čtěte Ekolist.cz
Jak si přivodit kvalitní ekologickou úzkost, pokud ji ještě nemáte? Čtěte Ekolist.cz
Foto | jdurchen / Flickr
Také vám dělá starosti, že náš svět je plný neštěstí a problémů? Velká část zpráv o životním prostředí jsou informace o rozjíždějícím se klimatickém rozvratu, o úbytku přírodního bohatství, vymírání druhů. Sucho. Eroze půdy. Kůrovec. Velkochovy. Vystavit se těmto informacím znamená zahrávat si s ekologickou úzkostí a environmentálním žalem. Nebudeme vám lakovat realitu na růžovo, naopak vám poradíme, jak si tu ekodepku co nejvíc užít. Ekolist.cz je v tomto smyslu ideálním místem, kde takové pocity do sytosti načerpat. Věřte nám, víme, o čem píšeme:)
 

Takže jak si přivodit kvalitní ekologickou úzkost, pokud ji ještě nemáte?

Klimatická změna

I přes silnou českou tradici klimaskepticismu, které se přezdívá „stín Václava Klause“ (o české klimaskepsi více zde), dochází k určitému přijetí toho, že klima se mění, a že my lidé k tomu s největší pravděpodobností přispíváme. Zasvěcenci s oblibou používají krásně depresivní pojem klimatický rozvrat.

Roste globální průměrná teplota. Tají ledovce v polárních oblastech, zvyšuje se hladina moří a voda zaplavuje pobřežní oblasti. Dochází k častějším extrémním projevům počasí. Sucho a povodně.

Podle zvláštní zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu ke globálnímu oteplení o 1,5 °C je potřeba podniknout v krátkém časovém úseku drastické kroky, aby se zabránilo závažným důsledkům změny klimatu. V obecném povědomí utkvěla doba 12 let, tedy do roku 2030. Jinak se svět promění do podoby, kterou si velmi pravděpodobně neumíme a zcela jistě nechceme představit. Super. To přesně si chcete nechat projít hlavou nad kolíbkou svého právě narozeného potomka.

Hrozba klimatických změn dokonce zvedla mládež z pohodlí školních lavic. A teď pár tisíc náctiletých dává české vládě ultimáta, protože se začali vážně zabývat myšlenkou, jakou budoucnost mají ve světě, který reálně o snížení dopadů klimatické změny neusiluje.

Mnoho lidí studenty označí za zbytečně úzkostlivé, nešťastné a problémové a poradí jim sázet stromky nebo sbírat odpadky. Skvělá rada, protože stromky uschnou a odpadky do lesa hned zase někdo naveze. Marnost nad marnost a skvělý materiál pro další úzkost.

Dobře už bylo. Sorry jako.
Dobře už bylo. Sorry jako.

Vymírání druhů

Z přírody mizí motýli, hmyz, ptactvo. Sloni, nosorožci, tygři, lední medvědi, orangutani, gorily. Ryby a velryby. Mikroorganismy, ale ty nejsou vidět, takže to pálí jen pár pedologů.

Někteří vědci mluví o šestém masovém vymírání druhů. Proč? Měníme životní prostředí nebo ho druhům rovnou bereme. Ale pochopte to, my to musíme dělat, abychom měli prostor pro rozvoj zemědělství, růst měst, těžbu dřeva, těžbu nerostných surovin a průmyslový rybolov. Abychom měli kam stříkat agrochemikálie, aby bylo kam sypat odpadky. Blbý je, že některá zvířata jsou roztomilá a pohled na želvu, které hodný záchrance vytahuje z nosní dírky brčko, je fakt srdcervoucí. Brčko v nose!

Zhoršování stavu vod, ovzduší, půdy

Intenzivní zemědělství je zatím možné díky intenzivnímu hnojení a intenzivním postřikům. Chemické látky z přírody nezmizí. Některé se přemění, některé ne. Některé nejsou škodlivé pro organismy, některé ano. O zdravotních důsledcích mnoha látek víme málo, protože je vyrábíme rychleji, než zvládáme jejich účinky rozpoznávat a vyhodnocovat. Navíc nikdo netuší, jak tyto látky interagují spolu. Je jich tolik, že se to prostě nedá uhlídat.

Kdo z nás před pěti lety slyšel o mikroplastech? Dnes je máme v pivu, vodě, rybách. Neumíme zabránit tomu, aby se rezidua léčiv v odpadních vodách nedostala do přírody. A tak si necháme předepsat další antibiotika i na obyčejnou rýmičku. Když do pekla, tak na pořádný kobyle.

Války, hladomory

Část konfliktů, které dnes vedeme, má své kořeny v boji o přírodní zdroje. Vodu či strategické kovy. Sucho vede k neúrodě, neúrody k hladu, hlad k posunu obyvatel do míst, kde mají větší šanci uživit se a žít v bezpečí, ale tam je už hodně jiných lidí, co měli podobný nápad, takže lidi migrují a jsou ochotni risknout utopení v moři, jen když mají naději na mizerný život uprchlíka. Z fotky utopeného chlapce na pobřeží se stáhne hrdlo každému rodiči.

Mít, nebo nemít dítě?

A co děti? Mít, či nemít?
A co děti? Mít, či nemít?

Představa budoucnosti je v souvislosti s problémy životního prostředí neradostná. A to jsme ještě nemluvili o přelidnění, o tom, že nám dojde fosfor, naopak cpeme do prostředí víc dusíku než je přírodě milé. Pitné vody taky není všude dost… A do toho všeho občas šlápne nějaký živel...

A víte, co je hnací silou velké části popsaných problémů? Populační růst lidí. Je nás téměř 7, 7 miliard a bude nás víc. Ale jak mluvit o nárůstu naší populace, když jsem jeho součástí, když jde o mně, o moje kamarády a jejich děti? Dá se uvažovat o omezení růstu naší populace, aniž bychom rezignovali na humanitní ideály? (Depka, co?)

A tak si možná (environmentálně) citlivější čtenář či čtenářka položí otázku, zda vůbec mít děti? Jaký smysl má přivést je do tohoto předapokalyptického světa? To je jedna z poměrně přímých cestiček k solidní ekologické úzkosti.

Být, či nebýt?

Problémy, ke kterým přispíváme svou samotnou existencí, mohou snadno vést k pocitu viny. A oprávněně se ptáte, proč vám tohle děláme? Proč se v té ráně ještě rýpeme?

Ve skutečnosti nechceme podporovat pocity viny ani úzkost. Nabízíme proto přehled vyzkoušených způsobů, jak se s nepříjemnými informacemi dá naložit.

Popření problému

Skepticismus a popírání klimatické změny povýšil na svůj program bývalý prezident ČR Václav Klaus. Dá se s tím vystačit dlouhé roky i celý život. A samozřejmě se dá aplikovat i na další nepříjemné myšlenky. Vedlejším účinkům takového přístupu se věnuje rozsáhlá psychologická literatura. Jak ale tušíte, je to přístup nedospělý, nehodný čtenáře Ekolistu.

Agrese

Pokud se chcete cítit krátkodobě lépe ohledně sebe a svého žalu, pomáhá najít si hromosvod. Někoho, komu přišijete problémovost. Děti Země, Greenpeace a jiní „ekoteroristi“, klimastudenti, co ve vás probouzejí špatné svědomí... Ztrestejte posly špatných zpráv. Jen pozor, je to vytloukání úzkosti nenávistí. S tím opatrně.

Vytěsnění

Vytěsnit problém a zaměřit se na jiné věci je univerzální mechanismus, úplná klasika, kterou zmákne skoro každý (kromě veganů). Ostatně, je na něm založený spotřební životní styl.

Dokud jsme dost zaměstnaní slevovou akcí, není čas se zabývat existenciálními problémy. Zajímat se o důsledky či promýšlet vlastní odpovědnost. To přeci každý chápe. Hele, výprodej!

Smlouvání

Všechno má svou světlou stránku. V Anglii se z klimazměny radují, protože tam konečně půjde pěstovat vinná réva a nebude potřeba dovážet vína italská. Kdoví, jestli se tam po Brexitu dostanou. A co teprve ohromné zdroje půdy, které zpřístupní tající permafrost! V Grónsku třeba půjde těžit písek, když odtaje ledovec. Super.

Technooptimismus

Jasný, jde to tu do kytek, ale někteří z nás mají velkou důvěru v to, že nás spasí technologie. Mohli bychom třeba vysypat do atmosféry aerosoly a tím planetu ochladit! Postaví se zídka, aby ledovce tak netály. Naklonujeme si tolik vyhynulých zvířat, kolik jen budeme chtít. Už zítra vymyslíme jadernou fúzi a jaderný odpad se lusknutím prstu stane z nepříjemného problému cenným zdrojem. To by šlo, ne? (Hele, uvidíme zítra.)

Skupinová terapie pomůže, pokud se na ni dostanete.
Skupinová terapie pomůže, pokud se na ni dostanete.
Foto | campact / Flickr

Deprese

Nic nemá cenu a všichni tady zahyneme. (Tak to každopádně.)

Smíření

Přijetí reality a nejistoty budoucnosti mohou znít podobně nedosažitelně jako řešení klimatické krize. Nicméně konkrétní kroky mohou pomoci v obojím. Pomoci může už jen to, že se o environmentálním žalu a ekologické úzkosti začíná i v České republice mluvit jako o relevantních tématech, které si zaslouží pozornost.

Sdílení pocitů se svými blízkými může vést k tomu, že dostanete podporu. Kromě toho se těmito tématy zabývají i psychoterapeuti: od září otevírají terapeuti Zdeňka Voštová a Bohuslav Binka podpůrnou skupinu Emoční odolnost v době klimatické změny a pokračujícího ohrožení přírody. Jestli už není plno.

Takže co s tím? Není v moci žádného čtenáře Ekolistu vyřešit environmentální krizi. Jsou tu ale tři věci, které nám zbývají a které nám mohou pomoci vyhnout se ekologické úzkosti a environmentálnímu žalu.

Za prvé, každý může něco dělat. (Řečeno slovy Jana Palacha), každý má bojovat proti tomu zlu, na které sám stačí.

Za druhé furt platí, že naděje umírá poslední.

A za třetí pomůže, pokud si zachováme smysl pro humor (i když někdy třeba trochu černý).


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
tisknout poslat
 twitter
Vydání článku finančně podpořilo Hlavní město Praha v rámci projektu Ekoporadnypraha.cz.


Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MM

Michal Malina

9.4.2019 12:53
http://www.darkoptimism.org/2019/04/05/deep-solidarity/

https://patternsofmeaning.com/2019/04/04/what-will-you-say-to-your-grandchildren/
Odpovědět
ig

9.4.2019 15:27
👍
Odpovědět

Jan Šimůnek

9.4.2019 18:11
Problémy jsou následující:

- za erozi půdy, kůrovce a patrně i zčásti za sucho mohou jednoznačně ekologické organizace.

- klimatická změna je ryze či téměř ryze přírodní jev a nesmyslný "boj" proti ní (v reálu jen plnění penězovodů do "správných" kapes) je naprosto nesmyslným a zbytečným vyhazováním prostředků, které měly být použity na přizpůsobení se, škodlivým.

- za rezidua chemických látek mohou jednoznačně ekologické organizace, bojující proti GMO, které lze pěstovat s podstatně nižším dávkováním ochranných prostředků a někdy i hnojiv. Půdu ničí masívní pěstování "ekologické" kukuřice a "ekologické" řepky. Tropické pralesy jsou káceny pro zvyšování ploch plantáží palmy olejové na "ekologická" biopaliva.

- lidé, kteří programově a bez závažných důvodů (např. nosičství skutečně vážného genetického defektu) nemají děti, budou jednou parazitovat ne dětech, které se narodily jiným. Pokud se ovšem neudělá nějaké opatření typu závislosti velikosti důchodu na počtu kvalitních dětí.

- skepticismus odpovídá naší zkušeností s předchozími totalitními ideologiemi. Ostatně zelení, coby "melouni" (navrch zelení, uvnitř rudí), jsou jen jedním z novodobých klonů fašismu a komunismu.

- technooptiumismus - je mi líto, návrat k opicím, žijícím na stromech, není možný.

- environmentální krizi jednoznačně vyřeší volba "antizelených" stran a politiků (jako je třeba D. Trump v USA), kteří zabrání v šíření nesmyslných lží a podvodů a zavedou racionální opatření na přizpůsobení se teplejšímu klimatickému výkyvu. Je ovšem možné, že než se to podaří, budeme řešit ochlazení, opět podle klimaalarmistů "lidmi zaviněné" (třeba vysokou produkci CO2).
Odpovědět
MM

Milan Milan

10.4.2019 07:54
Tzv. "ekologické úzkosti" mohou podlehnout pouze lidiˇ, kteří přírodním jevům a podstatě přírodních cyklů a ekologii nerozumí. To je stejné jako když laikovi sdělí lékař sdělí špatnou zprávu, to je ve chvíli panika v celé rodině. Bohužel mnozí politici ve snaze se zviditelnit problém zveličí,tlučou na poplach,zneužívají přirozené obavy lidí, chytají se toho PR agentury, neziskovky, obchodníci se "zdravím" atd.atd. a na konci je občanská ekologická úzkost a pro část podnikatelů výnosné kšefty, omezování těžce vybudované a vybojované občanské svobody, pronikání do soukromí,touha po centralizaci a řízení všech přírodních zdrojů i procesů......
Odpovědět
ad

10.4.2019 14:49 Reaguje na Milan Milan
Neříkám, že nemáte pravdu v něčem, jen mi připadá že neberete v úvahu to, že lidstvo může svou činností klimatickou změnu zmírnit (vegetace, zalesňování, zadržování vody) ale nedělá to (i když se o to nějací politici/vlády snaží) pokud se na to podívá člověk globálně. Masivní znečišťování životního prostředí a mýcení lesů člověkem je holý fakt. Takže Váš pohled na tu eko. úzkost je hodně jednostranný. Podle mě takové úzkosti mohou podlehnout i lidé, které problematice rozumí.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.4.2019 16:59 Reaguje na
Ale o tomhle je celý spor mezi klimaalarmisty a klimaskeptiky. Klimaalarmisté prosazují vyhazování okny fantastického množství prostředků na nesmyslný boj s CO2, o němž ani nejsou s to jednoznačně a nepochybně prokázat, že je příčinou současného oteplení, zatímco klimaskeptici říkají, že tyto prostředky je nutno vynaložit na přizpůsobení se.
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

16.4.2019 10:54
"my lidé k tomu s největší pravděpodobností přispíváme" Klimaspektik se ale ptá KOLIK? Oteplilo se dejme tomu o 1,5 oC. Spalování fosilních paliv má na svědomí kolik? ,5 nebo 1,4, nebo 0,1 nebo 0,00001 oC? Spalováním fosilního C vzniká 10Gt C/rok. Ohromné množství že? Ale v zemské atmosféře je C přes 500 Gt. Čili člověk přispěl 2% C, čili 0,03 oC. Za předpokladu, že mezi koncentrací CO2 a teplotou je vztah lineární.
J.L.
end
Odpovědět
JL

Jaromír Lukavský

16.4.2019 10:54
"my lidé k tomu s největší pravděpodobností přispíváme" Klimaspektik se ale ptá KOLIK? Oteplilo se dejme tomu o 1,5 oC. Spalování fosilních paliv má na svědomí kolik? ,5 nebo 1,4, nebo 0,1 nebo 0,00001 oC? Spalováním fosilního C vzniká 10Gt C/rok. Ohromné množství že? Ale v zemské atmosféře je C přes 500 Gt. Čili člověk přispěl 2% C, čili 0,03 oC. Za předpokladu, že mezi koncentrací CO2 a teplotou je vztah lineární.
J.L.
end
Odpovědět
Rz

Roman z Vysočiny

18.5.2019 20:44
Tak my lidé zcela jistě přispíváme ke GO, nechápu, jak to tady níže může někdo popírat, rychlost kl. změny je naprosto bezprecedentní, ty kecy že spálíme minimum uhlíku apod. a o kolik přesně jsou úplně mimo, ptejte se, co s tím dělat, jak sám zajistit rodinu na problém s vodou atd., preppeři to třeba řeší a líbí se mi to, ale pro veřejnost stačí, že do roku 2050 se při současné produkci skleníkových plynů dostaneme na nárůst o cca. 4st., dosud je klima rozházeno díky růstu o 1,5st. Teplota nám poroste tedy o cca. 1st. za 1 dekádu a pokud zpět nezalesníme plíce planety (Amazonii) + JV Asii + tajgu, tak my ve vnitrozemí, tzn. i u nás ve střední Evropě, budeme mít ten nárůst ještě vyšší, o kolik přesně je jedno, prostě o dost nad snesitelnou míru, to snad pochopí i dítě.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist