Postup záchranářů u čapího hnízda v Oseku prošetří Česká inspekce životního prostředí

Díky online přenosu dění na čapím hnízdě v Oseku byli lidé svědky velmi tíživé podívané. Samice čápa bílého dlouhé dny trýznila jedno z mláďat, které nakonec uhynulo. Na základě podnětu od občana Česká inspekce životního prostředí prošetří, zda to, že zvířecí záchranáři do přírodního děje nezasáhli, bylo v pořádku. Část veřejnosti byla chováním samice zděšena a žádala, aby zvířecí záchranáři mládě před trýzněním zachránili. A velké emoce pak vyvolalo rozhodnutí nezasáhnout. O tom, že se nebude zasahovat, rozhodl zkušený zvířecí záchranář Karel Makoň, který má od státu výjimku na zacházení s chráněnými živočichy, kterými čápi jsou. Ekolist.cz zveřejnil s Karlem Makoněm na toto téma rozhovor Že je příroda zatraceně tvrdá? No je!, říká zvířecí záchranář Karel Makoň a zveřejnil i několik jeho komentářů k tématu (zde a zde). "Vše, co se na hnízdě odehrálo, bylo a je čistě součástí přirozeného přírodního vývoje zvláště chráněného živočicha, který je zcela zásadní pro zachování zdravého rodu a celé populace čápa bílého," říká Karel Makoň.

Kvůli velké odezvě u veřejnosti se k tématu vyjádřila i řada organizací a odborníků, kteří všichni rozhodnutí nezasahovat podpořili. Velmi věcný komentář, který více do hloubky rozebírá dopady zasahování na samotnou populaci či dokonce celý druh, napsal David Číp ze záchranné stanice Jaroměř. K tématu se oficiálně vyjádřila Česká společnost ornitologická či Český svaz ochránců přírody.

Na zcela opačnou stranu se ale staví například Jan Rylich, který sice nemá formální vzdělání v ochraně přírody, ale zjevně hovoří celé řadě lidí z duše. Podle něho se totiž zasáhnout mělo a záchranná stanice nejen odborně selhala, ale dokonce porušila zákon na ochranu přírody a krajiny.

Ekolist.cz si o komentář k případu požádal i Českou inspekci životního prostředí, než ale stihla inspekce text připravit, dostala oficiální podnět k prošetření. Tím okamžikem nemůže inspekce věc komentovat a musíme počkat na výsledek její inspekční činnosti.

O tom, že online přenosy přírody jsou ožehavá věc, píše na svém Facebooku i ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Zoo svého času měla online přenos z pavilonu goril, který však zoo ukončila (stejně jako je nyní ukončen online přenos z čapího hnízda v Oseku). "Bohužel zejména nástup sociálních sítí dal silně zaznívat hlasům zcela nepoučených laiků ‚s názorem‛, kteří generují nesmyslné skandály. A těm - na rozdíl od technických potíží, s nimiž jsme se potýkali před lety - už dost dobře čelit nelze…," komentuje to Miroslav Bobek.

Ekolist.cz oslovil s žádostí o komentář k tématu řadu osobností. Filozof a přírodovědec Stanislav Komárek se do debaty o (ne)zasahování v tomto konkrétním případě zapojovat nechce, ale nabízí širší úhel pohledu: "Lidé špatně chápou, že by se u lidí používala jedna taktika (zachraňovat každého starce či neduživého kojence, ať jsou smrti sebeblíž) a u poměrně podobných "divokých" tvorů jako čáp nechala působit přírodní drsnost a čekalo se. Ono by se vůbec nic nestalo, pokud by se mládě odebralo a dopěstovalo třeba pro nějakou zoo, pro život v čapí populaci je ale prakticky ztracené - lid by velmi dojímala jeho případná namáhavá a drahá ‚resocializace‛ ve stylu lvice Elsy. Jako obvykle se diskuse točí kolem ‚prkotin‛, ale otázka za tím je důležitá: proč máme či musíme mít pro sebe úplně jiný režim, než mají či jaký přejeme jiným tvorům? Proč se má extrémně pečovatelský stát vztahovat na lidi, a na čápy (šimpanze, jeleny...) ne?"

---

reklama

---