Podle informací policie vznikl dnešní požár u Pravčické brány kvůli odpalování zábavní pyrotechniky návštěvníky z Německa. V Německu je prodej pyrotechniky regulovaný. U nás si Němci koupili co chtěli a zapálili les. Potřebujeme také zavést regulaci prodeje pyrotechniky. Škodí lidem, zvířatům - a jak vidíme dnes - i lesům.

Začalo jaro a třeba v takovém Španělsku to letos přineslo počasí, které by odpovídalo spíš horkému létu. Kombinace nevídaného horka a sucha je za prvé nebezpečná pro lidi, ale za druhé to taky znamená hrozící zemědělskou katastrofu. Podle tamních zemědělců dopadá sucho až na 60 % území Španělska a už letos poškodilo úrodu na 3,5 milionech hektarů půdy. Světová meteorologická organizace mezitím jasně zdokumentovala, že to není nějaký nahodilý výstřelek počasí, ale průvodní jev klimatické změny.

Kdo by neznal příběh „nejúspěšnější neúspěšné mise“ kosmické lodi Apollo 13 na Měsíc ve dnech 11. – 17. dubna 1970? V důsledku výbuchu jedné z kyslíkových nádrží byl poškozen servisní modul a bezprostředně tak ohrožen život posádky. Výzkumná mise se v okamžiku změnila v misi záchrannou. Nastalo několikadenní drama, při němž celý svět s napětím sledoval, jestli se podaří posádku tří astronautů zachránit. Technici v kosmickém centru Houstonu a posádka museli v úzké součinnosti vyřešit množství kupících se problémů, jejichž vyřešení muselo být krok po kroku provedeno rychle a naprosto spolehlivě. Často se muselo použít jedinečného řešení, které bylo nejprve navrženo, propočítáno se zvážením možných jiných negativních dopadů, a na pozemském trenažéru prověřeno jako možné. To vše v největší možné rychlosti, pečlivosti, v logické posloupnosti, v týmové spolupráci mnoha specialistů a samozřejmě s obrovskou odpovědností řídících pracovníků. Nejen Amerika, ale lidé na celém světě byli šťastní, že vše dobře dopadlo.

Ke skutečnému obratu v propadu veřejných financí samotné škrty a daně nestačí.

V předchozích článcích, v nichž jsem se věnoval problematice vyhlašování Národního parku (NP) Křivoklátsko, jsem komentoval podmínky vyhlášení tohoto NP dle platného zákona o ochraně přírody a krajiny (zákon) a pravidel mezinárodní organizace pro ochranu přírody (IUCN). Pochybnosti mám proto, že na převažující ploše území, kde je navrhován NP Křivoklátsko, nejsou přirozené ekosystémy, tedy ekosystémy, které nepozměnila činnost člověka, a vyhlašování tohoto NP je proto v rozporu se zákonem.

Celá řada naších zelených aktivistů považuje německé uzavírání jaderných elektráren za tu správnou cestu k udržitelné nízkoemisní energetice. Německá energetická koncepce je podle nich i pro nás tím správným vzorem, který máme následovat. Podívejme se, jestli je tomu opravdu tak.

Zatímco nedávná zpráva ČEPS namísto cesty k uhelnému phase-outu v souladu s vládou stanoveným termínem předkládá spíše výčet slepých uliček, tento text se snaží o přístup z opačné strany. Jeho cílem je určit jaké kroky bychom měli podniknout, aby se odklon od uhlí do roku 2033 mohl stát v Česku realitou.

Problematika soudního přezkumu rozhodnutí a závazných stanovisek orgánů památkové péče k umísťování fotovoltaiky (dále jen FVE) není nová. Existuje k ní relativně rozsáhlá judikatura, která se převážně týkala černých staveb. Možná není překvapivé, že v tomto segmentu památková péče své postoje pravidelně obhájila.

Evropa se konečně rozhodla v jaderných inovacích dohnat světové lídry, zejména USA, Rusko a Čínu. Tyto státy totiž kontinuálně od roku 2011 dávají ročně na vývoj nových jaderných technologií stovky miliónů eur či dolarů, a proto jsou například ve vývoji nových jaderných reaktorů o dekádu napřed – nové reaktory SMR už uvedly do provozu či vyvinuly (namátkou vysokoteplotní či solemi chlazený reaktor v Číně, plovoucí jaderná elektrárna v Rusku nebo licencované LWR reaktory v USA). I v Evropě vedou ve vývoji jaderných technologií státy, které mají svůj vojenský jaderný program – tedy Francie a Británie.

Senátoři ve středu schválili novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů v podobě, jakou jim předala Poslanecká sněmovna. Přestože opravuje mnohé chyby verze od Babišovy vlády, hlavní ideou je především zrychlení povolování staveb stejně jako v původním návrhu. Posílení ochrany životního prostředí, ani právo občanů vznášet námitky v procesu povolování staveb s dopady na přírodu a krajinu, nepřinese. O důležitosti práva veřejnosti na ochranu životního prostředí v procesu výstavby byla v Senátu živá diskuze, pozitivně se o ní vyjadřovali senátoři napříč politickými stranami. Přesto nakonec většina senátorů podpořila přijetí balíčku zákonů beze změn.