Co můžete dělat, pokud se chystáte zateplovat či rekonstruovat dům, abyste přitom nezlikvidovali jejich hnízda a neporušili tak zákon o ochraně přírody a krajiny?

V dnes tolik populárních žebříčcích, ve kterých je připisována různá emisí zátěž jednotlivým zdrojům potravy, se ryby většinou drží na samém chvostu výčtu. Hluboce pod hovězím a vepřovým masem, dokonce i pod kuřecím a drůbežími produkty. Přesněji řečeno, slepičí vajíčka se obvykle vyskytují poblíž ryb z akvakultur, zatímco ryby „z volné vody“, tedy odchytů z moře, patří v takových seznamech k těm vůbec nejšetrnějším zdrojům živočišných bílkovin. Krása? Ne. Velmi pravděpodobně je iluze udržitelnosti rybího masa nepravda, jak nyní poodkrývá aktuální výzkum.

Obezita se netýká jen lidí, ale i našich domácích mazlíčků. Zatímco lidé jsou s problémem často konfrontováni, nadváhu domácích zvířat velká část chovatelů nijak neřeší. Zvířecí obezita, ke které mohou vést i drobné pamlsky, se kromě zhoršeného zdraví mazlíčků negativně projevuje i na nákladech za následnou léčbu. Vídeňská zvířecí ombudsmanka proto radí: méně pamlsků a více společného času a pohybu.

Otevírají naše srdce, zrovna tak jako peněženky. Usnadňují nám těžká rozhodnutí, šetří nás přemýšlení. A tohle všechno tvůrci ekoznaček a certifikátů udržitelnosti, stejně jako korporátní marketéři a výrobci, moc dobře vědí.

Láska ke zvířatům, péče o pejska nebo kočku, vztah k životnímu prostředí, domýšlení důsledků vlastních činů. Tyto čtyři množiny se jen zřídka prolínají, a když k tomu dojde, je z toho jen trápení.

Do záchranných stanic pro volně žijící živočichy se každoročně dostávají tisíce mláďat našich druhů volně žijících zvířat. Mnoho z těchto mláďat však lidskou pomoc pravděpodobně nepotřebovalo a z přírody bylo vzato kvůli lidské neznalosti přirozeného chování zvířat. Lidé tak často ve snaze pomoci mláďatům spíše uškodí.

Česká společnost ornitologická (ČSO) spouští nový program občanské vědy zaměřený na mapování chorob u ptáků navštěvujících krmítka. Dosud ornitologům veřejnost hlásila případy krmítkové nákazy nárazově. Nový program sběr dat zjednoduší. Díky získaným údajům ornitologové zmapují, kde se nemoci šíří. Britští ornitologovéuž například prokázali, že místní populace zvonků zelených kvůli trichomonóze – tzv. krmítkové nákaze přišla za posledních 15 let o milion ptáků.

I když astronomické jaro ještě nezačalo, v přírodě se objevují první jarní květiny, zpívají ptáci. Každé jaro věnují ptáci obrovské množství času a energie péči o svá vajíčka a mláďata. Lidé jim mohou pomoci zajistit v okolí hnízda bezpečí. Na ochranu ptačích hnízd se zaměřuje letošní ročník mezinárodního programu Jaro ožívá, v němž děti sledují návrat šesti vybraných druhů stěhovavých ptáků. A letošní téma Chráníme ptačí hnízda poradí, jak pomoci ptákům v době hnízdění.

S prvním jarním oteplením se v přírodě objevují také mláďata volně žijících živočichů. Již nyní v únoru můžeme narazit na zajíčky, později na jaře se přidají například srnčata. Samice obou těchto druhů nechávají svá mláďata odložená a vrací se k nim jen několikrát za den. Nález osamoceného mláděte neznamená, že je opuštěné. Nesnažte se mu pomáhat!

Nejčastěji pozorovaným druhem zimních zahrad se stala sýkora koňadra. Těsně za ní skončil kos černý a s odstupem pak sýkora modřinka. Tato trojice byla nejčastěji pozorována i v roce 2004. Ovšem, tehdy byl nejčastějším druhem zahrad kos černý a koňadra byla druhá. Informuje o tom Český svaz ochránců přírody, který právě zveřejnil první výsledky 17. ročníku zimního pozorování ptáků na zahradách v programu Živá zahrada.