Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
Lidé mají zvláštní dojem, že to, co odloží do toaletní mísy, už nikdy v životě nespatří. Není to tak úplně pravda. A nemusí jít jen o případ, že to splachované ucpe trubky a vybublá opět na povrch. V případě spláchnutých jednorázových kontaktních čoček to sice trochu trvá, ale znovu se s nimi můžete setkat, třeba ve své čerstvé zelenině. Píše o tom TreeHugger.com.
V Praze jsou kontejnery na tříděný odpad nepřehlédnutelné – papír, plasty, sklo a nápojové kartony. Každý je potká pár kroků od domova. Ale co třeba olej a jiné tuky z vaření? Nejsnadnější je olej z pánve vylít do kuchyňského dřezu nebo do záchodu a při mytí nádobí přidat o trochu víc jaru. Jenže tuky v odpadu udělají pořádnou neplechu a v trubkách určitě neplatí, že „kdo maže, ten jede“. Tuk se spojuje s ostatními odpady, podivná hmota tvrdne a snižuje průchodnost trubek – od bytové přípojky až po městskou kanalizaci. O nežádoucím vykrmování hlodavců v podzemí nemluvě. Zvyšují se nároky nejen na městský rozpočet, ale i na peněženku každého z nás. Péče o bytovou přípojku odpadu totiž patří mezi běžnou údržbu bytu, kterou si platí i lidé v nájemních bytech.
Pokud žena nechce během své menstruace vytvářet hromady odpadů v podobě tamponů a vložek, může vcelku pohodlně používat menstruační kalíšek. Ten se dá opakovaně používat i několik let. A bezpečně. Podle výsledků v aktuálním čísle spotřebitelského časopisu dTest totiž ani jeden z devíti testovaných kalíšků neobsahoval rizikové množství nebezpečných chemických látek.
Nedopalky, špačky, vajgly. Nenápadný odpad, ze kterého se stal globální problém. Odhaduje se, že ročně se na světě vyhodí 4.500 miliard nedopalků, které způsobují kontaminaci životního prostředí. Cirkulární ekonomika hledá řešení pro globální problémy a ani nedopalky nejsou výjimkou.
Možná to znáte. Jdete do práce a vezmete s sebou tříděný odpad, že ho cestou na autobus hodíte do kontejneru. Jenže ten je přecpaný k prasknutí a žádné další odpady se do něj už nevejdou. Co teď? A co potom? Obrátili jsme se na tiskového mluvčího Pražských služeb Radima Mana, aby nám poradil.
Čína letos pěkně zamotala hlavu evropským odpadářům. Zakázala dovoz směsných plastů. Odpadové firmy a města si teď lámou hlavu, jak se svými plastovými odpady naložit. Praha má svou spalovnu komunálních odpadů, a nabízí se otázka, zda by nebylo lepší plastové odpady posílat do ní, aby pomohly při pálení směsného odpadu. Má tedy v Praze smysl třídit plasty?
Česko si jako každá bohatá země užívá výdobytků spotřební společnosti. Někteří lidé ale začínají být citliví na její negativní projevy. Třeba na přemíru zbytečných obalů a odpadů z nich. Zde je přehled webů, kde lze hledat inspiraci.
Rašelinné pánve pokrývají 2 % souše a snadno bychom je tak mohli považovat za nevyčerpatelný zdroj kvalitního zahradnického substrátu. Chyba lávky. Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
V barevných nádobách na separovaný odpad často končí i odpad, který do nich nepatří. K nejčastějším omylům při recyklaci patří třídění papírových plat od vajec, krabic od pizzy nebo papírových kapesníčků. Pražanům dokážou pořádně zamotat hlavu i produkty ze specifických materiálů, mezi které se řadí polystyren, tlakové obaly od sprejů, zrcadla nebo vysloužilé pneumatiky. Následující manuál Pražských služeb napoví, jak se vyvarovat nejčastějších přehmatů.
|
|