Životní situace: bydlíte v Praze v bytě a chtěli byste třídit bioodpad, protože vám trhá srdce, kolik ho vyhazujete do kontejneru na směsný odpad. Tušíte, že ohryzky od jablek a slupky od brambor nemají končit v pražské spalovně a že by jim to mnohem víc slušelo na kompostárně. Ale předseda vašeho domu o nějakém bioodpadu nechce slyšet, protože je to moc drahé a kdo by to zařizoval, dejte pokoj. Jestli to víceméně sedí na vás, věnujte chvilku času tomuto pokusu věc prošťouchnout.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Počítání uhlíkové stopy je jako sport, který vám i planetě Zemi může prospět, ale také přivodit újmu. Třeba na duševním zdraví. Záleží totiž na tom, jak poctivě chcete své osobní emise počítat a co všechno při tom vezmete do úvahy. Spotřebitelská dilemata environmentálně uvědomělého jedince dobře demonstruje článek ABC.net.

Nová bezplatná telefonní linka lidem poradí, kam odnést různé druhy elektroodpadu. Operátoři na čísle 800 976 679 je navedou na nejbližší vhodná místa, kde mohou nechat drobné i objemné spotřebiče. Linka funguje ve všední dny od 8:00 do 18:00. Za profesní sdružení Asociace Informačních Technologií a Telekomunikací (AITAT) a kolektivní systém REMA o tom ČTK informovala Markéta Faltysová.

Re-use centra nabízí obcím řadu benefitů, jak už z pohledu ekonomického, sociálního, tak i environmentálního. Hlavním cílem zřízení takovýchto center je prevence vzniku odpadu, který je pro obce v rozpočtu častou ekonomickou zátěží. Nová re-use centra mohou být příležitostí, jak nepotřebným, ale funkčním věcem najít druhý život.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Během nouzového stavu kvůli šíření viru COVID-19 je potřeba upravit i rutiny nakládání s domácím odpadem. Domácnosti s osobami v karanténě či prokázaným onemocněním by neměly třídit odpad, ten navíc musí i do směsného kontejneru řádně zabezpečit proti potenciálnímu šíření nákazy kontaktem s odpadky. Speciální postup vyžaduje i likvidace ochranných pomůcek, a to od všech občanů, varuje Státní zdravotní ústav. Odvoz materiálu na sběrné dvory je nutné odložit na později. Informuje o tom MŽP.

Na tuto otázku hledal odpověď tým badatelů z univerzity v Plymouthu. Využíval přitom archivních kousků, nových stavebnic i dílků stavebnice, vyplavených mořem při jihozápadním pobřeží Anglie. Výsledky výzkumu nepotěší. Píše o tom Independent .

Bude to teď trochu připomínat placenou reklamu, ale na rovinu přiznávám, že o výrobci outdoorového oblečení značky Patagonia jsem donedávna neměl sebemenší tušení. A byť mám v šatníku i pár kousků do přírody, konkrétně od této značky tam vážně nemám ani ponožku. Tahle původem kalifornská firma mě teď zaujala z dočista jiného důvodu. Rozjíždí totiž kampaň zacílenou primárně na své klienty, ale prospěch z ní mohou mít i miliony dalších lidí. Kteří doma nějaký ten outdoorový kousek šatstva mají a zrovna se jim třeba pokazil. A Patagonia jim teď na svém webu radí, jak si jej mohou, hezky sami, opravit.

Jednorázové mikrotenové sáčky, kelímky na kávu, vatové čistící tyčinky a samozřejmě plastová brčka - to je letmý výčet jednorázových výrobků, na které se leckde nově vztahuje zákaz. Z výběru ale vypadl jeden druh jednorázového výrobku, který je přitom vcelku běžný. Plastové mini obaly a nejrůznější plněné pytlíčky na hořčice, majonézy a kečup. Britská organizace A Plastic Planet si na ně nyní posvítila. Píše o tom Independent.