Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
 Jmenuje se to naprosto hrozně: Integrovaný registr znečišťování (IRZ). Je to databáze, do které se hlásí, kolik bylo za daný rok do životního prostředí vypuštěno znečišťujících látek. Ekologická organizace Arnika se snaží data z registru lidsky zprostředkovat normálnímu člověku a pravidelně vyhlašuje své žebříčky znečišťovatelů. Nově Arnika představila webovou aplikaci, kde si každý může najít, jak je to se znečišťováním prostředí v jeho okolí. Najděte si web Znečišťovatelé pod lupou a hlídejte si znečištovatele svého okolí sami. 
 Asi každý občan má povědomí o tom, že životní prostředí je třeba chránit, nepoškozovat a nezhoršovat jeho stav. Někteří za tím účelem poctivě třídí odpad, šetří vodou a papírem, nebo se například zdržují nákupu potravin obsahujících palmový olej. Princip ochrany životního prostředí je ostatně obsažen již v základním zákoně České republiky, tj. v Ústavě, dále v Listině základních práv a svobod a konkrétněji vymezen v zákonech. Často však může nastat situace, kdy my občané, ať už vědomě či nevědomě, porušíme zákonná ustanovení a dopustíme se tím přestupku v oblasti životního prostředí. Víte, jaké sankce vás za některé z nich mohou postihnout? 
 Dieta se nemusí držet jen kvůli štíhlé linii, člověk se pro ni může rozhodnout i kvůli palmovému oleji, indonéským pralesům a orangutanům. Vyřadit nebo alespoň omezit palmový olej ve své spotřebě znamená dobrovolně vzdát se nejedné své oblíbené sladké i slané pochoutky a pečlivě zkoumat složení každého jednotlivého výrobku v obchodě.

 Nezapomeňte včas přezout! Nejde o výzvu pro motoristy, ale o jedno z hesel celoevropské kampaně „ Change your Shoes“, která se rozběhla na začátku tohoto roku a spolu s tradičními vánočními nákupy jde nyní do svého finiše. Cílem tohoto hnutí je snaha o zvýšení povědomí: o neetických podmínkách ve fabrikách zemí třetího světa, kde se boty vyrábí, stejně jako o katastrofálních ekologických problémech, které často za značkovými a slušivými botkami stojí. 
 Program takzvané kotlíkové dotace má za cíl především snížení emisí. Dotace se týká jen kotlů s nejvyšší účinností a nízkými emisemi – nový kotel může mít o řád nebo o dva méně emisí, než starý. Sousedé to jistě ocení. Pro uživatele je ale důležitý také komfort a nižší spotřeba paliva. 
 Některé školy organizují ekosoutěže ve sběru víček od PET lahví, objevují se i charitativní sbírky víček. Na první pohled se sbírání víček od PET lahví může jevit jako bohulibá činnost, v posledku je to z environmentálního i ekonomického hlediska nesmysl, říká Petr Ledvina z brněnské ekoporadny Veronica. Ministerstvo životního prostředí tyto sbírky naopak hodnotí pozitivně. 
 Madeleine Somervilleová je Kanaďanka, blogerka a autorka knihy „ Méně je všechno, co potřebujete“. Madeleine Somervilleová je také žena, která na mytí svých vlasů nepoužívá šampon. Už víc jak pět let. Prostě se jednou rozhodla, že ho přestane kupovat – jako další krok své dobrovolné skromnosti a ohledu k přírodě. 
 Před letošní sezónou spustila skupina mladých nadšenců webové stránky na-ovoce. Lidé na nich mohou sdílet informace o veřejně přístupných stromech a keřích, jejichž plody je možné volně sbírat. Milovníci čerstvého ovoce si na označená místa mohou dojít nasbírat ovoce a ořechy pro svoji potřebu. Autoři stránek chtějí svojí aktivitou nejen oživit často opuštěná a zapomenutá místa, ale i znovu připomenout hodnotu, kterou rostliny a kulturní krajina pro člověka mají. 
 Chtěli mít přístup k čerstvé zelenině od českých farmářů. Chtěli znát toho, kdo jimi zakoupené potraviny vypěstoval. Nebo chtěli na vlastní kůži poznat, jaké to vlastně je být zemědělcem odkázaným na vrtochy počasí. A tak se stali „KáPéZetkou“, neboli komunitou podporující zemědělství (KPZ). Navázat přímou spolupráci mezi farmářem a skupinou jeho zákazníků může každý, důležité jsou hlavně organizační schopnosti. 
 Neutuchající poptávka po mořských plodech žene další a další rybářské lodě lovit další a další ryby. Jak tvrdí Jan Freidinger, který v organizaci Greenpeace vede oceánskou kampaň, 90 procent světových oceánů je přelovena a řada druhů ryb je na kraji vyhubení. Co s tím můžeme dělat my, spotřebitelé? Pečlivě si vybírat druh ryby i to, jak a v jakých vodách byly chycené. Od zítřka to bude snadné díky povinnému značení. A kdo chce mít ohledně světových oceánů úplný klid v duši, ať kupuje českého kapra. 
|
|