Vánoční nálada u mnoha lidí navozuje touhu vrátit vánočnímu kaprovi život a místo na pekáč jej odnést k řece či rybníku a vypustit jej na svobodu. Jenže takto znovunabytou svobodu si kapr dlouho neužije.

Ústřední prvek environmentálních debat o výživě lidí se v posledních letech omezil na to, zda a jak radikálně omezit konzumaci masa. Nejrůznější studie přitom polstrují daty skutečnost, že dieta 3 % světové populace veganů (a 5 % vegetariánů) je teoreticky udržitelnější než strava 92 % zbývající populace. Plynou z toho rozepře, které neprospívají ani tak životnímu prostředí, ale spíš těm, kdo stojí za produkcí ultra procesně zpracovaných potravin. Jak to?

Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více, než vlády, velké korporace nebo média. O průzkumu, zveřejněném u příležitosti právě probíhající konference OSN o změnách klimatu COP26, napsal list The Guardian.

Cigaretové nedopalky, chcete-li špačky či vajgly, jsou ve světě podobně neodbytné odpady jako mikroplasty. K nalezení jsou zrovna tak prakticky všude, a navíc mají tu nepříjemně dvojakou podobu fyzického i chemického znečištění. Za jejich vznikem je třeba hledat 1,13 miliardy kuřáků, kteří ročně v tabákových výrobcích zkonzumují okolo 6 bilionů ekvivalentů cigaret. Z nichž asi třetina končí típnutá, volně odhozená, padni kam padni. Co se s nimi pak děje dál a jak ovlivňují životní prostředí?

Pomozte vědcům sledovat výskyty nepůvodních druhů. V tomto ročním období můžeme v naší přírodě nalézt vrtuli ořechovou. Invazní moucha napadá ořešáky, nemá přirozené nepřátele a ve spolupráci s chorobami dokáže zničit celou úrodu vlašských ořechů. Díky občanským vědcům v projektu Najdi.je dnes víme, že se její areál v Česku rychle zvětšuje. Zapojte se do jejího sledování i vy. O projektu informuje Výzkumný ústav rostlinné výroby (VÚRV).

Kromě osobního sentimentu a opory prchavých vzpomínek obvykle nemají fotky z dovolené u moře valné ceny. Pilotní projekt srílanské neziskovky OCEA a Potápěčského centra z útesů Polhena jim ale hodnotu může dodat. Zvlášť, když na snímcích máte záběry mořských želv.

Vznik květnatých luk v Praze a v okolí podporuje projekt entomologů z České zemědělské univerzity Praze (ČZU). Majitelům zahrad nabízejí vhodné osivo k založení louky pro mnoho druhů hmyzích opylovačů. Odborníci pak zapojí zahrádkáře do sčítání ohroženého hmyzu, uvedla mluvčí ČZU Karla Mráčková. Data pomohou zmapovat aktuální situaci spojenou s úbytkem opylovačů ve městech.

Další smutný případ v řadě, kde hlavní roli hrál plastový provázek, řešila Pražská zvířecí záchranka v Ďáblicích. Mimo už notoricky známých rybářských vlasců, co likvidují vodní ptactvo, jsou čím dál častější případy, kdy se ptáci zamotají do odhozených plastových provázků, motouzů a vláken. Dlouho zaškrcené končetiny většinou nelze zachránit a akce zvířecích záchranářů tak končí až na výjimky milosrdným usmrcením pacienta. V Ďáblicích takto dopadla mladá poštolka.

Během nynější pandemie nemoci covid-19, kdy mnoho lidí trávilo většinu času, a někdy i všechen čas doma, prudce stouply adopce a prodej psů. Nyní s klesajícím počtem nových případů nákazy a rostoucím počtem očkovaných se lidé začínají znovu pomalu vracet do kanceláří. Na návrat do práce si budou muset znovu zvykat nejen lidé, ale i jejich zvířecí mazlíčci, napsal zpravodajský server Huffington Post.

Při cestách po EU musí mít domácí mazlíčci jako psi, kočky a fretky čip, pas a mít očkování proti vzteklině, připomněl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Majitelům, jejichž zvíře tato opatření nebude splňovat, hrozí postihy podle jednotlivých členských států. Například v ČR jde o pokutu 20 000 Kč pro fyzickou osobu a až 300 000 Kč pro podnikatele.