Dnešní den pod Milešovkou vypadal jako bychom už nikdy neměli zažít jaro, léto, podzim, zimu, čtyři roční období našeho mírného podnebného pásu, ale jen období sucha a dešťů. Současné zimy se pomalu, ale jistě mění na období dešťů.

Listopadová klimatická konference COP27, konaná pod hlavičkou OSN v egyptském Šarm aš-Šajchu [1], jednala především o urychlení snižování emisí a také o financování opatření spojených se změnou klimatu v celém světě. Zúčastnilo se jí celkem okolo více než 190 delegátů států a vlád a přibližně 35 tisíc dalších účastníků (uhlíková stopa?), což značně ztěžovalo možnost najít nějakou společnou dohodu. Přes velké úsilí se nepodařilo splnit hlavní cíl celé akce – přimět vůdčí osobnosti světa zavázat se k přijetí efektivní akce pro snížení emisí skleníkových plynů (GHG). Na úplném konci COP27 se podařilo v oblasti snižování emisí schválit formulaci, že dojde ke zrychlenému vývoji „nízkoemisních energetických systémů“. Předpokládá se, že větší pokrok ohledně emisí z fosilních paliv se podaří přijmout na následující konferenci COP28, která se bude konat v roce 2023 v Dubaji.

Nemyslel jsem si, že se budu muset někdy kriticky vymezit proti představiteli současné vlády a ještě k tomu v našem zemědělském resortu. Nic jiného mi, bohužel nezbývá, přestože skoro všechny včelaře mám rád, ale pan ministr Nekula za KDU-ČSL mi svým středečním vyjádřením k novele zákona o myslivosti nedal jinou možnost.

Ministerstvo životního prostředí předložilo nový zákon o vodách, který by měl reagovat na nedostatky, které se projevily u otravy Bečvy. Konečně po dvou a půl letech od havárie. Co je na návrhu dobré, co je s otazníkem a co chybí? Podíval jsem se na něj za vás.

Zvonečník vnímá spalovny odpadů jako energetická zařízení, která je nutné posuzovat podobně jako jiná energetická zařízení a ne jen jako odpadová zařízení. Zlepšit je vhodné také osvětu, protože zvláště na rozdíl od recyklace většině lidí v Česku může chybět uvědomění k nakládání se směsným odpadem s koncovkou ve spalovně a ne na skládce.

Ministerstvo zemědělství nečekaně pozastavilo dotační titul určený na precizní zemědělství, který měl jen v letošním roce přinést až 200 milionů korun na podporu variabilního hnojení, a tím pomoci na větší výměře v rámci orné půdy Česka začít využívat přínosnou zonaci porostů a polí. Ambice začít postupně využívat komplexně variabilní aplikace počínaje hnojením, aplikací přípravků na ochranu rostlin a samozřejmě i setí a sázení se tak odkládá na neurčito. Není to škoda?

Ministerstvo pro místní rozvoj zaznamenalo v některých médiích zavádějící zprávy, že po přijetí novely energetického zákona výstavba obnovitelných zdrojů energie nově nemusí být v souladu s územním plánem. Mohl tím vzniknout dojem, že obce ztratily možnost zabránit výstavbě například velkých slunečních nebo větrných elektráren. To neodpovídá skutečnosti. MMR připravuje metodiku, ve které podrobně vysvětlí důsledky novely pro územní plánování.

DOL je mrtev! Úsilí environmentálních spolků, mezi které patřila také organizace Arnika, se vyplatilo. 8. února 2023 vláda splnila svůj slib z programového prohlášení a dlouho očekávaným legislativním krokem zrušila územní ochranu předpokládané trasy kanálu Dunaj-Odra-Labe. To znamená faktický konec tohoto projektu.

Stát Jižní Austrálie patří mezi průkopníky v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů energie (OZE). Například střešní fotovoltaikou zde disponuje více než třetina obytných domů. Celkově se v tomto regionu podařilo za posledních 15 let zvýšit podíl OZE na výrobě elektřiny z 1 na necelých 70 %. I díky tomu mohla být před lety odstavena zdejší poslední uhelná elektrárna. V roce 2021 pak OZE dokázaly pokrýt nepřetržitě veškerou spotřebu elektřiny po dobu 180 dnů. Úplný přechod na zásobování z OZE je plánován do roku 2030. Tyto zdroje přitom musí pokrýt nejen spotřebu 1,8 milionu zdejších obyvatel, ale také místního převážně výrobního průmyslu.

Opět a naštěstí stále hlasitěji se hovoří o potřebě úpravy myslivecké legislativy a korekcí výkonu práva myslivosti, tedy kdo a za jakých podmínek bude myslivost provádět. V diskusi pod článkem předsedy Českomoravské myslivecké jednoty Ing. Janoty, který se stávajícího systému zastává, se objevil názor, že stávající způsob je demokratický. Dle tohoto výkladu honební společenstva jako sdružení vlastníků honebních pozemků rozhodují na demokratickém základu o tom, kdo a za jakých podmínek bude myslivost v dané honitbě provozovat. K těmto názorům podotýkám, že je to představa o demokracii, kterou musím nazvat mysliveckou demokracií po vzoru dávné lidové demokracie, o které pravil starý vtip: „Jaký je rozdíl mezi lidovou demokracií a Kunětickou horou? Žádný, Kunětická hora taky není žádná hora.“