Na samém východě Mongolska, v Chalchgolu, nás při naší srpnové návštěvě čekalo překvapení. Poté, co od nás ředitel národního parku Nömrög D. Naranbátar převzal nového Land Cruisera 79, který bude pomáhat při budování reintrodukčního centra pro koně Převalského v údolí Klášterů, nečekaně naopak on mně předal zbrusu nový silný motocykl. Nic podobného jsem ani ve snu nečekal. Byl to pro mne další důkaz, jaký je v Mongolsku zájem o návrat převaláků a současně i ochota se na něm podílet.

V letech 2019 až 2024 se investor pokusil celkem třikrát předložit svůj záměr Rekreačního parku Kovářov k hodnocení vlivů na životní prostředí, přičemž dvakrát musel záměr přepracovat kvůli nesplnění požadavků krajského úřadu. Do třetice všeho dobrého (pro přírodu) získal negativní stanovisko.

Osmnáct vzrostlých stromů tvořících středovou alej v délce 160 metrů náhle uschlo – všechny prakticky zároveň. Co se na místě stalo, kdo nese odpovědnost a jaké jsou plány do budoucna?

Nebezpečné látky z plastů pronikají do těl nás všech, a to bez ohledu na to, zda denně pracujeme s plastovým odpadem, nebo se pohybujeme v nejvyšších patrech diplomacie. Potvrdila to nová mezinárodní studie sítě IPEN. Na výzkumu se podílely organizace Centrum pro životní prostředí, spravedlnost a rozvoj (CEJAD) v Keni, Ekologické varování a obnova – Thajsko (EARTH) a česká Arnika. Laboratorní analýzy pak proběhly na prestižním pracovišti Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

V poslední době se v arboristice rozvířila živá odborná diskuse o tzv. veteranizaci stromů. Jde o kontroverzní téma – někteří odborníci v tomto záměrném poškozování stromů vidí účinný nástroj ochrany biodiverzity, jiní jej považují za neodůvodněné a nebezpečné zasahování do životního cyklu dřevin. Tato diskuse je často zatížena nejasnou terminologií a mylnými představami o cílech a důsledcích veteranizačních zásahů.

Týdenní vyjednávání o finální podobě globální úmluvy o plastech v Ženevě skončilo neúspěchem. Jednání ztroskotala na neústupnosti koalice států těžících ropu, které odmítly jakákoliv opatření na omezení výroby plastů. Svět tak promarnil další klíčovou příležitost, jak řešit narůstající plastovou krizi u jejího zdroje.

Stavba nového léčebného komplexu Záchranné stanice živočichů Plzeň běží na plné obrátky a kdybychom tímto tempem začali hned na začátku, tak už máme hotovo. Každopádně tento týden byl extrémně náročný, a to nejenom na stavbě, ale i co se pacientů a zásahů v terénu týká.

V červenci 2025 představila Česká republika na globálním fóru OSN v New Yorku svůj nejnovější Národní dobrovolný přezkum (Voluntary National Review, VNR) Agendy 2030. Tento strategický dokument shrnuje, jak si naše země vede v plnění Cílů udržitelného rozvoje (SDGs) a zároveň nabízí příležitost sdílet zkušenosti, úspěchy i výzvy s celosvětovým společenstvím.

Otevřený dopis ohledně plánované přeložky silnice I/35 v Českém ráji, který Český svaz ochránců přírody odeslal zainteresovaným institucím.

23. července 2025 vydal Mezinárodní soudní dvůr v Haagu (dále též „Soud“) Poradní stanovisko č. 187 o povinnostech států v oblasti klimatické změny, jehož obsah je z pohledu klimatického práva doslova revolucí. Vyjasňuje některé otázky, na něž existovaly rozporné právní názory, dává klimatické právo do širšího kontextu mezinárodního práva a otevírá zcela nové pohledy na interpretaci klimatických povinností států a na otázku uplatnění odpovědnosti za jejich porušení. Zdůraznila bych, že stanovisko vyznívá výrazně ve prospěch ochrany klimatu, která bude nyní – ve světle závěrů Soudu – snáze vymahatelná. Přestože je založena na týchž normách mezinárodního práva jako dosud, získáváme nový výklad jejich vzájemných souvislostí a jejich významu.