Minulý týden jsme pokřtili knihu Ryšavý knihovník. Stejně jako předchozí výbory mých sloupků – nutno říci, že rozšířených a doplněných a spoustu fotografií – nese podtitul a další zápisky ředitele zoo. Čím se Ryšavý knihovník od předchozích svazků liší, je to, že tentokrát má předmluvu. Její autorkou není nikdo jiný než primatoložka a ochránkyně přírody světového věhlasu i významu Jane Goodall.

Vzpomenete si ještě, jak bylo v létě horko a sucho? Tak s tím budou teď v zimě ještě problémy. Horké počasí a nedostatek vody totiž vyřadily z provozu elektrárny hlavně na jihu a západě Evropy. Nedostatek elektřiny v některých státech se na společném trhu řešit dá, prostě se nakoupí od elektráren v zahraničí. Ukazuje to ale, že musíme naši energetiku přizpůsobit nové realitě, a tou jsou bohužel v Evropě vysoké teploty a nedostatek vody. Green Deal je jeden z mála plánů, který na to přináší odpověď.

U příležitosti letošního Světového dne chobotnic spojily své síly nevládní organizace nejen z Evropy v čele s Compassion in World Farming. Tato skupina 37 organizací a odborníků zaslala společný dopis Evropské komisi, ve kterém upozorňuje, že chobotnice jsou „naprosto nevhodné pro velkochov a s rozvojem takového odvětví jsou spojeny vážné problémy v oblasti udržitelností a welfare (životní pohody) zvířat". Signatáři upozorňují také, že povolení této praxe by bylo v rozporu s vlastní strategií EU pro udržitelnou produkci potravin, a vyzývají k zákazu dovozu produktů z chobotnic chovaných na farmách.

S ulicemi, sklepy domů a zahradami zaplavenými bahnem z polí se setkáváme spíše na venkově než ve městě. Při přívalovém dešti, kdy půda nedokáže vsáknout většinu vody, se voda z bahnem řítí do nejbližší vesnice a zaplaví ulice, zahrady i sklepy.

Odchod Petra Hladíka do Prahy je pro Brno velkou ztrátou. To neříkám jako jeho spolustraník, ale politický konkurent. Proměny Brna a posun desítek různých projektů a témat nesou jeho jméno.

Pozoruhodný film Apocalypto z roku 2006 od režiséra Mela Gibsona zachycuje dramatické okolnosti rozkladu mayské civilizace v předkolumbovské Střední Americe. Příčinou bylo vyčerpání půdy a zhroucení ekosystémů. Následkem byl hlad, nemoci, vzpoury a války. Vládci starých Mayů se v těchto těžkých časech obraceli na boha Kukulkána a přinášeli mu lidské oběti. Při veřejných obřadech, které sledovaly tisíce rozhněvaných obyvatel, stál na vrcholu kamenné pyramidy velekněz a jeho pomocníci. Ti vzali vybraného nešťastníka, natáhli ho za ruce a za nohy a položili zády na kamenný oltář. Poté k němu přistoupil velekněz, obsidiánovým nožem mu rozřízl hrudník a za živa vytrhl srdce. Dav pod pyramidou se tím odreagoval a všichni doufali, že se Kukulkán napije krve a bude zase dobře. Ale nebylo. A mayská civilizace zanikla.

Nedávno jsme zahájili proces vyhlašování Národního parku Křivoklátsko, který jsme avizovali od února. Původní záměr byl, že proces vyhlašování spustíme začátkem června, abychom měli dost času ho řádně připravit a dokončit. Jde o proces po všech stránkách náročný a zdlouhavý, ve kterém jsou zájmy velkého množství stakeholderů a já chci všem naslouchat.

Zemědělská krajina po sklizni se u nás zasypává chemií namísto podmítnutí a prokypření. Tahle věc se dělá kvůli úspoře asi pětistovky na hektar. Hektar je pěkný kousek země, 100x100 metrů je například plocha velkého náměstí (Václavák, naše největší, má čtyři hektary). Pojďme chvilku počítat: hektar je schopen u nejvýnosnějších plodin vyplodit 20 miliónů kalorií ročně, člověk se sedavým zaměstnáním či senior potřebuje denně 2000 kalorií. ROČNÍ produkce hektaru je tak schopna čistě nutričně zasytit 30 let života člověka - za tu dobu člověk utratí průměrně za potraviny a nealko nápoje 1 milión Kč. (Samozřejmě ke zdravému životu potřebujeme i jiné látky než jen kalorie).

"Podzimní pastorále" strnišť desikovaných totálními herbicidy je bohužel opět zde. Je to zlozvyk "moderního" zemědělství, které si tím usnadňuje práci a "šetří peníze". Přitom je to zcela zbytná operace, která se dá nahradit klasickými postupy, jak popisuje velmi pěkně Martin Lička - "nejprve zapravením podrůstků (nebo meziplodiny) pomocí diskového podmítače, pak následuje cca 7-10 dní pauza, kdy dojde k zavadnutí rostlin, následuje prokypření dlátovým kypřicem a následuje setí (pšenice).

Ředitel NP České Švýcarsko je odvolán k 30.9. Důvody uváděné pro jeho odvolání jsou špatné krizové řízení během požáru a dlouhodobá nedostatečná komunikace s obcemi. Souhlasím s tím, že je klíčové, aby mezi správou NP a obcemi byl vzájemný soulad a spolupráce. Je ale otázkou, jestli odvolání ředitele správy vztahy skutečně zlepší. Navíc, politický tlak na správy všech národních parků byl vždycky obrovský, České Švýcarsko nevyjímaje, ať už jde o otázku splavnění Labe nebo různé pohledy na hospodaření v lesích národního parku. Budu se paní ministryně ptát na podrobnosti všech důvodů k odvolání.