Na evropském trhu se nebudou smět prodávat výrobky, které prokazatelně přispívají k odlesňování. Nové nařízení schválili europoslanci. Podle návrhu budou muset výrobci dokládat, že jejich produkty nejsou spojené s ničením lesů. Evropská unie je zodpovědná za zhruba 16 % celosvětového odlesňování, které často vede k porušování lidských práv místních a domorodých obyvatel a přispívá k masivní ztrátě biologické rozmanitosti.

Centrální zóna Křivoklátska má získat nálepku národní park. Je-li něco národní, potom se jedná o věc národního zájmu, věc spojenou s národní identitou, národním bohatstvím, věc celospolečenskou se zřejmým kulturním rozměrem. Má-li se přívlastek „národní“ týkat krajiny, musíme se ptát, kde je zde přesně národní zájem? V uchování současného stavu, v návratu ke způsobu hospodaření, který krajinu utvořil, nebo v ponechání přírody sobě samé? Pokud by základní cíle byly jasné, potom musí být přesně definována pravidla vedoucí k jejich naplňování. Odpovědi na tyto otázky by měly zaznít na začátku uvažování o podobném statutu území.

Rychlejší snížení závislosti na ruském plynu a zvýšení energetické účinnosti. S tím přichází směrnice o obnovitelných zdrojích (RED 2) a o energetické účinnosti (EED), které včera schválili europoslanci. Oba předpisy jsou součástí klimatického balíčku Fit for 55 a reagují také na válku na Ukrajině. Díky pravidlům se evropský energetický mix obejde bez ruského plynu i bez nadměrné emisní zátěže. Usnadní se také nástup komunitní energetiky nebo syntetických paliv.

Máme jako Evropa dost energie?

Nikdo neví, ale spíše ne. Ne na celou zimu. Může to dopadnou dobře, pokud bude teplá a větrná zima a rozjedou se francouzské jaderky. Naopak to může dopadnout velmi špatně, pokud bude mráz (bude se muset hodně topit), bezvětří a smůla. Výslednou bilanci nikdo nezná, ale je vysoce pravděpodobné, že několik procent plynu a elektrické energie, počítáno z loňské spotřeby, bude chybět.

V důsledku klimatické změny krajina vysychá. Mokřady představují zásobárnu vody. Za vysokých nákladů jsou v krajině obnovovány. Radnice v Příbrami chce naopak mokřad na Fantově louce zastavět a tím nenávratně zničit. Fantova louka je unikátní mokřadní louka s neporušeným vodním režimem, který komunikuje i s prameništěm Kocáby a Příbramského potoka. Je i významným biotopem s řadou chráněných druhů živočichů a rostlin. Ohrozí tak vzácné druhy i prameny Kocáby. Mokřadní louka má význam i pro okolní zástavbu, která bude zatopována přívalovou vodou, která se na betonových plochách vybudovaných na místě mokřadu nezasákne.

Není nic vzácného narazit v lesích na odvozních místech na skládky dřeva. V závislosti na intenzitě těžeb mohou být i několik desítek metrů dlouhé a často bývají i více než dva metry vysoké. Je na místě zdůraznit, že složené kmeny, jakkoliv by se to mohlo zdát být bezpečné, nejsou dětskými prolézačkami a pohyb po nich může být velice nebezpečný. I z toho důvodu je každá taková skládka dřeva obepnuta červeno-bílou páskou „vstup zakázán“, což doplňují i informační cedule, a lezení po nich je přísně zakázáno.

Klíčová opatření pro rychlejší a snazší výstavbu obnovitelných zdrojů energie poskytla Komora OZE relevantním ministerstvům: MPO, MMR a MŽP. Jejich cílem je zjednodušit povolovací procesy pro výstavbu obnovitelných zdrojů a rozvoj energetických společenství. Týkají se novelizace energetického zákona, stávajícího i nového stavebního zákona a dalších zákonů. Návrhy Komory OZE korespondují s plánem premiéra Fialy vyvázat se ze závislosti na ruském plynu nejpozději do 5 let. Korespondují i s principy plánu Evropské komise prezentované v rámci RePower EU ke zjednodušení a zrychlení rozvoje využívání obnovitelných zdrojů.

Celkem 20 412 zvířat, která se ocitla v nouzi a potřebovala pomoc odborníků, zatím v tomto roce přijaly záchranné stanice Národní sítě záchranných stanic. Tu koordinuje Český svaz ochránců přírody. Z tohoto počtu bylo 7229 zraněných. Přičemž jako nejčastější příčinu zranění identifikovaly záchranné stanice nikoliv střet s dopravním prostředkem, jak tomu bývalo dříve, nýbrž pokousání!

Ustanovení energetického zákona (§ 11a odst. 2) stanoví dodavateli elektrické energie či plynu povinnost oznámit spotřebiteli či podnikající fyzické osobě (odebírající elektřinu z hladiny nízkého napětí nebo s roční spotřebou plynu do 630 MWh) zvýšení ceny za dodávku elektřiny nebo plynu nebo změnu jiných smluvních podmínek dodávek elektřiny nebo plynu a rovněž lhůtu, v níže je třeba tuto povinnost splnit.

Od října začíná nový pachtovní rok. Pokud chtějí vlastníci doplnit do pachtovní smlouvy lepší péči o půdu, uzavřít novou smlouvu nebo vypovědět stávající, mají na to čas už jen do konce září. Když to nestihnou, budou na změnu čekat další rok. Proto spustil projekt Živá půda, za kterým stojí Nadace Partnerství, generátor pachtovních smluv. V něm si i laik na pár kliknutí vytvoří smlouvu chránící soukromou půdu.