Říká se, že úroveň společnosti poznáte podle toho, v jakém stavu je místní hřbitov. Jinou taktikou je podívat se, jak dokáže společnost pečovat o kulturní památky, tedy zda se umí postarat o dědictví svých předků. Jsou krajiny, ve kterých lidé nakládají se svým dědictvím velmi příkladně nebo se o to alespoň snaží a připravují plány, které s památkami v krajině pracují komplexně a pečlivě. Za komunistů chátrající Lednicko-valtický areál nebo dlouho opomíjená hornická krajina Krušnohoří či nízkojesenická Krajina břidlice jsou dobrými příklady.

Po několika odkladech dne 22. června 2022 konečně představila Komise EU balíček legislativních opatření na obnovu poškozených přírodních ekosystémů v Evropě do roku 2050 a snížení používání pesticidů o polovinu do roku 2030. Tento článek se snaží přiblížit obsah a cíle návrhu nařízení EU o právním rámci pro obnovu přírody. Jedná se o návrh historicky první právní úpravy svého druhu v oblasti ochrany přírody a krajiny. Má ambici prostřednictvím závazných cílů v zemích EU zajistit obnovu poničených suchozemských i vodních ekosystémů, ale i zajištění zelených ploch ve městech či zastavení úbytku opylovačů a zvýšení jejich populací.

Otázku, zda evropské směrnice, které řeší povinnost takzvaného ESG reportování pro firmy, nepovedou pouze k dalšímu papírování, si v minulých měsících a letech kladla řada lidí. Dění ve světě doprovázené růstem cen energií a dalších zdrojů však jasně ukazuje, že pouze administrativní podoba reportingů by byla prohra pro všechny. Firmy totiž skutečně budou muset začít více využívat inovace a snažit se uspořit na zdrojích energií a materiálů. Sběr a reportování dat o udržitelnosti jim v tom má pomoci.

Evropská občanská iniciativa (EOI) Za pokusy bez zvířat získala 1 413 383 podpisů a stala se tak třetí úspěšnou EOI za práva zvířat v historii. Sběr podpisů byl ukončen 31. 8. 2022 o půlnoci a už několik dní předtím bylo zřejmé, že iniciativa překoná hranici 1 milionu hlasů. Po dobu následujících 3 měsíců budou členské státy EU ověřovat všechny podpisy. Češi prokázali mezi Evropany výraznou empatii ke zvířatům a pod českou vlajkou se shromáždilo neskutečných 103 495 podpisů.

Vyschlý Dunaj, Pád, Loira, potíže s vodní dopravou na Rýnu – letošní rok o sobě dala klimatická změna důrazně vědět. Ale proces úbytku vody v řekách je dlouhodobý, má řadu příčin a hned tak nepřestane. Má v této situaci smysl investovat miliardy do výstavby labsko-vltavské vodní cesty?

My, níže podepsaní přírodovědci a specialisté v oblasti životního prostředí, jsme s napětím sledovali eliminaci rozsáhlého požáru v Národním parku České Švýcarsko. Cítili jsme s lidmi, kteří utrpěli škody na svých majetcích a ve svém podnikání.

Ministr průmyslu Jozef Síkela včera na tiskové konferenci komentoval možná řešení extrémního růstu cen elektrické energie. Za uvažovaný směr řešení na budoucí Radu ministrů energetiky uvedl možnost oddělit ceny elektřiny od cen plynu. S ohledem na potřebu celoevropského řešení podporuje další zkoumání této cesty i Svaz moderní energetiky. Ten ale také upozorňuje, že je zapotřebí hledat i další možnosti, které povedou k naší energetické bezpečnosti.

Aktuální cíle evropské společnosti směřují k maximálnímu využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) při výrobě elektřiny a k pokrytí i dalších energetických potřeb. Jedním z trendů, které s tímto souvisejí, je masivní instalace a rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren.

Probíhající debaty o přesném počtu stupňů uvnitř budov jsou velmi intuitivní a emoční. Nelze se moc divit. Stát pro racionální nakládání s energiemi za těch 30 let moc neudělal, takže na tuto zimu, která bude strašná, nejsme vůbec připraveni a všechny ty debaty, které v jiných zemích už dávno proběhly, nás teprve čekají.

Uvažované omezení pravidla vyžadujícího bezpečný boční odstup při předjíždění cyklisty považuji za nešťastné. Ve druhém komentáři předestřu, proč je podle mě vhodné nechat pravidlo 1,5 metru tak, jak je.