Ve dnech 24. července – 12. srpna 2022 zachvátil jádro Národního parku České Švýcarsko (NPČŠ) rozsáhlý lesní požár, který nese mnoho neslavných rekordů: zasaženou plochou lesa byl největší v historii Česka (zachvátil asi pětinu území NPČŠ, tj. 3 575 ha, spálená plocha činí asi 1 060 ha), trval rekordně dlouhou dobu tří týdnů, způsobila ho dvojí nekompetentnost či zvůle. Těch, co svoji hrubou nekázní ničivý lesní požár bezprostředně způsobili a správy NPČŠ, která vytvořila ideální podmínky pro jeho šíření, odmítla v jeho začátku razantní hašení požáru a poté její ředitel v médiích tvrdil, že chybu neudělali.

Tragicky skončilo před několika dny letošní hnízdění čápů bílých v Nových Hradech. Tři mláďata se dostala do péče Třeboňské záchranné stanice postupně na přelomu července a srpna. V pátek 12. srpna se podařilo dva mladé čápy na loukách za Novými Hrady úspěšně vypustit. O dva dny později však svou krátkou životní pouť ukončili na nebezpečném sloupu elektrického vedení v půl kilometru vzdálené obci Štiptoň. Oba mladí čápi při odletu z rizikového „posedu“ utrpěli smrtelná poranění elektrickým proudem.

Dokážete si představit být žalováni třeba jezerem, horou nebo řekou? Nejde o vtip, nýbrž o skutečnou úvahu – soud ve Spojených státech amerických se totiž nyní vskutku vypořádává s mimořádně zajímavými teoreticko-právními otázkami. Lze jezero považovat za nositele subjektivních práv? Může se taková „entita“ úspěšně dovolat práv? Nebo jak vůbec právně jedná?

Takže začíná panika, že je sucho a že není voda? Ke skutečné panice není důvod, protože my jsme opravdu nic neudělali, aby se situace s vodou v krajině výrazně změnila. Pravá panika začne, až občané otočí kohoutkem doma a nic nepoteče.

Ministr dopravy Martin Kupka oznámil, že se chystá opětovně otevřít pravidlo bezpečného odstupu 1,5 při předjíždění lidí na kole. Návrh se má objevit jako „přílepek“ ministerského návrhu reformy bodového systému. Důvodem jsou námitky spolku Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů (SVOL).

Letošní nebývalá vlna sucha a veder doprovázená požáry, jinde nečekanými povodněmi, nejen u nás, v západní a jižní Evropě, ale všude ve světě, vyvolává spoustu otázek a domněnek, proč k těmto jevům dochází. Odpovědí většinou bývá, že se jedná o klimatickou změnu vyvolanou antropogenním CO². Proto je nastolen trend odejít od spalování fosilních paliv a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji energie, tj. solárními panely, větrem poháněnými vrtulemi, případně jadernou energií (Green deal).

Dnes začínají v OSN závěrečná jednání o Globální oceánské dohodě, která potrvají do 26. srpna. Jejich výsledek rozhodne o osudu oceánů pro další generace. K vytvoření ambiciózních pravidel pro omezení destruktivní lidské činnosti na volných mořích se zavázalo 49 zemí včetně Česka [1], jejich součástí má být i vytvoření sítě mořských rezervací na 30 % jejich rozlohy. Následujících 14 dní ukáže, jestli dvacet let trvající úsilí [2] Greenpeace, vědců a progresivních států bude mít z hlediska ochrany přírody happy end.

V Bullsbrooku na dnešním předměstí Perthu si jednoho rána roku 1953 farmář Arthur Gates všiml malé vodní želvy. Mířila přes silnici směrem pryč od bažiny. Gates ji sebral a daroval školákovi Robertu Boydovi, o němž věděl, že je nadšený přírodovědec. Ten ji později ukázal odborníkům, aby mu ji určili. Podle jejich názoru šlo o běžnou dlouhokrčku, ale Robert se nedal. Jeho želva má přece krátký krk! Nakonec se podivná želva dostala až do rukou kurátora Západoaustralského muzea Ludwiga Glauerta. Zanedlouho pak vyšel jeho vědecký popis zcela nového druhu, kterému dal jméno Emydurainspectata. Tak byla díky laskavému farmáři, zvídavému klukovi a úctyhodnému vědci objevena živoucí fosilie, která se téměř neliší od želv svého rodu z období miocénu.

Pekelný rybník u Vejprnic není podle map rybníkem, ale uměle vytvořeným přírodním mokřadem, biotopem a hlavně oázou pro mnoho druhů zvláště mezinárodně i všeobecně chráněných volně žijících živočichů. V posledních dvou měsících se tato vodní plocha objevila hned několikrát v nabídce realitních kanceláří s tím, že vlastníci pozemků nabízejí zajímavou vodní plochu, rybník, který není rybníkem, jelikož nemá hráz ani stavidlo, k prodeji. Na tom by nebylo nic špatného, kdyby se mokřad nenabízel jako výborná investice s možností zřízení soukromého rybářského revíru a vodní plochy k rybolovu! Ostrouhá opět ochrana přírody s vyšším veřejným zájmem a vzácnými zvířecími obyvateli?

Českým Švýcarskem prošel ničivý požár. V ČR asi nebyl člověk, který by to nezaznamenal. V průběhu požáru jsem publikoval na svém FB/Twitteru denní shrnutí toho, co bylo ze satelitů vidět a jaká je možná interpretace. Ekolist mne požádal, zda bych to neshrnul do jednoho článku. Co nám tedy mohou o požáru napovědět data ze satelitních systémů a jaké datové zdroje vlastně máme?