Ministerstvo životního prostředí dnes představilo rozšíření programu Nová zelená úsporám Light, součástí je nová podpora pro jednoduché instalace fotovoltaických elektráren využívajících solární elektřinu pro ohřev teplé vody. Opatření pomůže domácnostem v rodinných domech složeným ze seniorů, rodin pobírajících dávky na bydlení a invalidů ve vysokém stupni invalidity snížit výdaje na energie. Svaz moderní energetiky vítá zejména volbu jednoduchého systému, který nevyžaduje připojení do distribuční soustavy a efekt v podobě snížení částek na fakturách tak může přijít rychle bez čekání na připojení.

V poslední době se v médiích objevují a diskutují až katastrofické scénáře budoucího vývoje tuzemského trhu s fotovoltaikou, které předvídají výrazný pokles zájmu o fotovoltaické systémy a krach desítek až stovek firem. Opravdu se již začínají objevovat první symptomy, jež by mohly evokovat hrozící konec solárního boomu a krizi v celém odvětví. Mezi ty nejviditelnější patří rostoucí počet stížností zákazníků na firmy, které nedokážou plnit své smluvní závazky, úbytek zakázek od vlastníků rodinných domů nebo odmítání žádostí o připojení k distribuční soustavě.

V posledních letech jsme svědky nárůstu dopadů změny klimatu a zároveň i zvyšování nákladů na dopady katastrof, zejména přírodních. Je to dobře vidět i z publikovaných dat a týká se to nejen rozvojových, ale i rozvinutých zemí. Ukazuje se, že adaptace na klimatickou změnu (Climate Change Adaptation, dále CCA) a snižování rizika katastrof (Disaster Risk Reduction, DRR) mají hodně společného v hrozbách i dopadech těchto hrozeb. Zatím jsou však CCA a DRR většinou naprosto oddělovány, což má nepříznivé dopady zejména na DRR. Avšak v poslední době se posiluje snaha oba tyto přístupy integrovat (Cíle udržitelného rozvoje, Pařížská dohoda a také Rámcová dohoda o snižování rizika katastrof ze Sendai). Tuto integraci také podporuje zejména „fond ztrát a škod“ (Loss and Damage Fund), schválený pro finanční podporu rozvojových zemí na konferenci COP27 [1]. Integrované financování CCA a DRR je výzvou, která se postupně v některých zemích stále více prosazuje.

Je dobře, že lidi vnímají, že je potřeba dostat do krajiny tůně, mimolesní zeleň. Ale jako adaptace to nestačí. Prvků je potřeba do krajiny dávat typově i početně o řády více a navíc ne nahodile, jako dosud, ale podle plánu.

V sobotu 15. dubna budou v Německu odstaveny z provozu poslední tři tamní jaderné elektrárny - Isar 2, Neckarwestheim 2 a Emsland. Stane se tak přesto, že podle o víkendu zveřejněného nejnovějšího průzkumu si jen 37 % dotázaných Němců a Němek myslí, že je to správné rozhodnutí. Více než polovina je naopak proti a 11 % dotázaných na otázku neodpovědělo.

Klimatický plán hlavního města Prahy do roku 2030 zní jako téma velmi důležitě. Přece jen je to dokument, který schválilo Zastupitelstvo hlavního města Prahy. Schvalování v roce 2021 sice provázela přestřelka tehdejší koalicí s opozicí, která upozorňovala na konkrétní nedostatky plánu, a i když se poměry ve vedení pražského magistrátu změnily a koalice přeskládala, je Klimaplán provázen problémy. Protahuje se třeba přestavba bioplynové stanice, kterou Praha v loňském roce koupila za bezmála 160 miliónů korun. Tendr na její přestavbu musel být z administrativních důvodů zrušen a bude třeba vypsat nový, pokud ovšem Praha získá evropské dotace. Přestavba bioplynky přijde totiž na dalších 100 miliónů a bude se čekat na ni nejméně rok.

Jako sedlák si myslím, že se Evropa řítí hlavou proti zdi a vzpamatovává se vždy, až když si o tu zeď rozbije ústa. U elektřiny vzala konečně na milost jadernou energetiku, u spalovacích motorů se začalo alespoň diskutovat, ale bohužel ještě není všem ideologickým nesmyslům konec.

S velkou obavou informuje, že dnes, 12. dubna, přesáhne Česko moment, kdy poptávka obyvatel ČR po přírodních zdrojích překročí kapacitu, kterou je naše země schopna v tomto roce obnovit.

V několika krajích České republiky je plánována výstavba tzv. zařízení na energetické využívání odpadu (zkráceně ZEVO). V Jihočeském kraji jsou plánována hned tři taková zařízení na energetické využívání odpadu – v Českých Budějovicích (plánovaná kapacita 160 000 tun odpadu/rok), v Písku (plánovaná kapacita 50 000 tun odpadu/rok) a v Plané nad Lužnicí (plánovaná kapacita 40 000 – 70 000 tun odpadu/rok).

Ve středu 29. března 2023 Velký senát Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) začal projednávat první klimatické stížnosti, které k němu byly podány. Konkrétně proběhlo veřejné slyšení v případech Verein KlimaSeniorinnen Schweiz a ostatní proti Švýcarsku a Carême proti Francii. Velký senát se ještě bude zabývat třetí klimatickou stížností, případem Duarte Agostinho a ostatní proti Portugalsku a dalším 32 státům, které je vedeno i proti České republice (veřejné slyšení se očekává po letních prázdninách). V těchto třech případech se Evropský soud pro lidská práva vůbec poprvé vyjádří k otázce lidských práv a změny klimatu a toto rozhodnutí se pravděpodobně promítne nejen do rozhodování o dalších stížnostech, ale i do rozhodování vnitrostátních soudů.