Pomáhat ptákům můžeme nejen v době zimního strádání, kdy plníme krmítka slunečnicí, ovesnými vločkami nebo lojovými odřezky, ale také při odchovu mláďat. Druhy hnízdící v polo/dutinách mívají často nouzi najít vhodné hnízdiště, tj. úkryt nepřístupný predátorům. Ptačí budka umístěná na správném místě tak nezůstane dlouho bez povšimnutí.

Dopady lesních požárů jsou neštěstím pro vlastníky i správce lesů, ale i životní prostředí. Přejeme všem zúčastněným, aby se požár NP České Švýcarsko podařilo rychle uhasit, nedošlo k žádným úrazům a území se další podobné požáry již vyhýbaly.

Ministři energetiky se na mimořádném zasedání Rady pro dopravu, telekomunikace a energetiku v Bruselu dohodli na vzájemné celoevropské solidaritě a snížení spotřeby plynu. To je pro Evropu dobrá zpráva.

Dlouhodobé sucho a nadprůměrně vysoké teploty zvýšily riziko lesních požárů na maximum, na některých místech v České republice již hasiči bojují s rozsáhlými plochami hořícího lesa. Ve většině případů by však k požáru vůbec dojít nemuselo, na vině jsou často nezodpovědní návštěvníci lesa, kteří nedodržují platná nařízení. Uhasit takový požár může trvat i několik dní a škody na životním prostředí i majetku dosahují nevyčíslitelných hodnot.

Když je vedro, najednou se zase rozběhne diskuze o klimatické změně. Bohužel ale zase ustane s prvním deštěm. Tak jen aby to nezapadlo:

Měst a obcí, které se rozhodly zvýšit vlastní energetickou soběstačnost, neustále přibývá. Považuji za velmi pozitivní, že se v médiích stále častěji objevují zprávy o rozhodnutí dalších měst instalovat fotovoltaické panely na budovy škol či úřadů. Další krok, jak energii z obnovitelných zdrojů distribuovat co nejefektivněji (například i mezi občany města), přináší přechod na komunitní energetiku.

Ano, náš severní soused, účinné řešení ekologických problémů nezvládá. Znovu jsem se o tom přesvědčil při nedávném 16denním pobytu v Polsku.

Ještě nikdy nebylo v českých mainstreamových médiích věnováno tolik prostoru energetice, jako v posledních měsících. Hlavním tématem je zdražování energií a globální bezprecedentní růst cen komodit, sekundárně potom energeticko-klimatická politika EU, zjednodušeně tzv. Green Deal. Část novinářů, komentátorů a hlavně bohužel většina politiků podlehla mrzkému kouzlu zjednodušování, které mnohdy hraničí až se šířením dezinformací. Bez znalosti problematiky a všech souvislostí tak někdy můžeme slýchat, že „za extrémní zdražování může Greendeal“. Není to ale pravda.

Celospolečenská objednávka v ČR i preference odborných kruhů ve vztahu k lesnictví jsou jasné. Preferovaný hospodářský les by měl plnit nejen funkce produkční, stále podstatnější budou i funkce mimoprodukční: klimatická, vodozádržná a obecně vodohospodářská, rekreační atd. Vzhledem k dlouhodobému vývoji ve společnosti lze také očekávat větší důraz na les z pohledu jiných organizmů, tedy z pohledu ochrany a zvyšování biodiverzity. Lze předpokládat, že produkční funkce si zachová svou důležitost, i když pravděpodobně dojde k výrazné diverzifikaci využití dříví. Lesnictví tak stojí před úkolem pěstovat multifunkční lesy. V současnosti již vznikají první nástroje, které budou podporovat tento přístup.

Častým úkolem a důvodem ke stesku hospodářů, kteří kromě zemědělské půdy mají i nějaký ten kousek lesů, je jejich obnova, neboli návrat ke zdravému a rostoucímu lesu po jeho vykácení. Jde o povinnost častější v dnešní době, kdy se porosty přehnala kůrovcová kalamita. Mediálně se tomu říká obnova kalamitních holin, prezentuje se to jako obtížně řešitelné až neřešitelné z řady více či méně objektivních důvodů.