Svého času byli Ekolistem vyzváni povolanější než já se zamyslet, co by udělali jako ministři zemědělství, pokud by měli kouzelnou hůlku. Kdybych takovou hůlku vlastnil já, tak bych ji odevzdal ministerstvu životního prostředí, financí nebo obrany, kde je jí více potřeba. A ministrovi zemědělství bych poradil, aby přeskupil současné zdroje a aktivoval v současné době zdroje v resortu nedostatečně využívané. S tím prvním už ministr začal, v tom druhém, aktivaci zdrojů, bych pro začátek začal revidovat práva a povinnosti majitelů půdy.

V uplynulých týdnech, ve kterých si české polnosti užívaly zasloužený vegetační klid pod sněhovou přikrývkou, mnozí jejich vlastníci i hospodáři prožívali velmi perné chvíle během zcela absurdního boje proti pár změnám ve Strategickém plánu SZP EU pro roky 2023-2027. Museli při nich sledovat například to, jak se pro udržení zájmů hrstky vybraných jedinců vysloveně žongluje s čísly a jak se před nechápajícím obyvatelstvem na zmanipulovaných demonstracích hazarduje s důvěrou v české zemědělství. Paradoxní přitom je, že uskutečněné úpravy fakticky neznamenají žádnou převratnou změnu, snad kromě té, že se proti původnímu plánu finančně pomůže většině zemědělců. Přesto však způsobily až bezprecedentní poprask mezi těmi, kdo si mysleli, že zemědělskou politiku tady budou koučovat už na věky věků.

Nejvýchodnější provincie Demokratické republiky Kongo se dodnes vyrovnávají s důsledky přílivu uprchlíků ze sousední Rwandy během tamní genocidy v roce 1994 a s tragédiemi následujících dvou konžských válek. Ty zde stále ještě doznívají v podobě tzv. konfliktu v Kivu, pro který je charakteristická činnost desítek ozbrojených skupin schopných nejodpornějších zločinů. I v těchto podmínkách tu však mnoho lidí tvrdě pracuje ve snaze ochránit zdejší jedinečnou přírodu. Vedle známého Národního parku Kahuzi-Biega, kde 210 strážců někdy doslova bojuje o záchranu goril východních a jejich prostředí, je to například i mnohem menší, ale velmi potřebné zařízení: záchranná stanice Lwiro Primates Rehabilitation Center (LPRC).

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky má 15. února 2022 na programu ratifikaci Dohody mezi vládou České republiky a vládou Spolkové republiky Německo o údržbě a rozvoji mezinárodní vnitrozemské Labské vodní cesty, jejíž projednávání bylo 11. ledna 2022 odloženo.

Redakce Ekolistu při přípravě článku o toximetrech oslovila státní podnik Povodí Labe s dotazy k využití těchto zařízení při kontrole kvality vody v povrchových vodách. Odpovědi redakci posloužily pro sepsání článku. Protože jde ale o věcnou a strukturovanou odpověď, zveřejňuje ji Ekolist.cz po dohodě s Povodím Labe v plném znění.

Rád si čtu na Ekolistu články, je to pro mě zajímavý zdroj informací. V současné době mi ale připadá, že v „kauze“ změny zemědělských dotací se v rámci dobře míněné snahy o vyvažování a objektivitu dostal Ekolist do podobné situace jako ČT, která dává slovo oběma stranám, i když jedna silnější a lépe organizovaná si vybojovala mnohem větší prostor. Nepodloženými až lživými tvrzeními o katastrofických dopadech na ceny potravin mate neodbornou veřejnost. Že se jedná o účelové a nepodložené poplašné závěry je jednoduché dokázat porovnáním s úrovní cen potravin v sousedním Rakousku nebo Polsku. A jak je známo, v těchto státech hospodaří malé farmy na menších výměrách lánů. Skutečnost, že jsou polští zemědělci úspěšnými pěstiteli dokazuje jejich schopnost vyvážet své produkty do mnoha zemí, včetně náročného německého trhu. Zatím vyznívá bilance příspěvků na Ekolistu 3:1 ve prospěch velkofarmářů. Jeden z mála od Daniela Pitka vyzněl pro podporu změny.

Vážená paní ministryně,
znepokojeni stavem lovu samičí jelení zvěře v NP Šumava se na Vás obracíme s prosbou o zjednání nápravy. Správa NP Šumava pod jejím současným vedením, politicky dosazeném předešlou vládou, rezignovala na veškerou etiku lovu spárkaté zvěře. Nikdy v moderní historii české myslivosti, jejíž tradice jsou mj. zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO, se u nás v ČR tak strašně nezacházelo s jelení zvěří. Jsme tímto stavem znepokojeni a žádáme Vás o zjednání nápravy.

Celková spotřeba zemního plynu v tuzemské dopravě vrostla za rok 2021 o 4,5 % na rekordních 97,112 milionu m3. Důvodem je jak stabilní a zavedené využívání stlačeného zemního plynu (CNG), tak výrazný nárůst spotřeby zkapalněného zemního plynu (LNG) v sektoru nákladní dopravy. Značný zájem u motoristů zaznamenal rovněž zemní plyn s příměsí biosložky, tzv. BioCNG. Jeho spotřeba stoupla meziročně o 1 197 % na 14,91 milionu m3.

Vážená paní ministryně,
dovolte mi, abych Vás nejprve co nejsrdečněji pozdravil ze Šumavy a poblahopřál ke jmenování do funkce nejvyšší ochránkyně přírody. Jsem lesák ze Šumavy, kde jsem strávil většinu života a své profese a od vzniku Národního parku Šumava až do odchodu do důchodu začátkem roku 2011 i jeho zaměstnanec, končící ve funkci vrchního lesního inspektora.

Jako sedlák si myslím, že současná snaha o změnu k uhlíkové neutralitě je tvořena pouze na hezké počasí. Prosazují ji hlavně lide, kteří vyrostli v prachových peřinách velkoměst a za celý svůj život nezažili ani výpadek proudu. Jejichž nejsilnější kontakt s přírodou proběhl na zimní upravené sjezdovce. Představují si, jak zasejeme květinové louky a ona se nám příroda odmění.