Záchranné programy slouží skutečně pro záchranu druhu. Druhu v ČR původního, kriticky či silně ohroženého, u něhož, pokud nebude provedena aktivní podpora, vyhyne. Koncepce aktivních nástrojů druhové ochrany v ČR 2023 – 2032 vyjmenovává kritéria pro výběr druhů pro záchranné programy a také uvádí příkladmý seznam tzv. kandidátů. Jedním z kritérií je i zvážení skutečnosti, zda se reálnými opatřeními dá negativní populační trend či ztráta stanovišť – respektive příčiny ohrožení – zvrátit či zastavit. Pokud by tomu tak nebylo, neměl by záchranný program velkou šanci na úspěch.

Zahlédnout u nás luňáka červeného bylo ještě ve druhé polovině minulého století vzácným zážitkem. Za posledních 30 let však populace luňáků zaznamenala prudký nárůst a momentálně u nás hnízdí přibližně 220-300 párů těchto jestřábovitých dravců. Přesto jsou u nás luňáci stále řazeni mezi kriticky ohrožené druhy a jejich ochranu v rámci Evropské unie, kde hnízdí celých 95 % populace, ukládá i tzv. Směrnice o ptácích.

Vydařená Revitalizace mokřadů v Krkonošském národním parku (KRNAP) zvýšila retenci vody v krajině, nastartovala původní rašeliniště a podpořila biodiverzitu. Zástupci parku teď inspirují ostatní.

Ve spolupráci České vědecké společnosti pro mykologii a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vyšlo nové vydání Červeného seznamu hub (makromycetů) České republiky, který hodnotí ohrožení „velkých hub“ na území ČR. V červeném seznamu je zahrnuto 1676 druhů, což je zhruba třetina druhů, které v ČR rostou. Pro srovnání, předcházející verze červeného seznamu, která vyšla před 18 lety obsahovala jen zhruba 900 druhů.

V posledních letech prosakují zprávy z Německa, že se vlci naučili překonávat nejen ploty, ale útočí i na stáda střežená pasteveckými psy. A že se to prý děje i v Sasku-Anhaltsku, kde působí spolek IG Herdenschutz plus Hund e.V. Znepokojivá šuškanda!

Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky minulý týden odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké (Silurus glanis), z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg.

Planetka, která se srazila se Zemí před 66 miliony let, způsobila celoplanetární pohromu a vyhubila kromě dinosaurů i další formy života. Vědci však v roce 2014 zjistili, že daleko větší kosmické těleso - konkrétně až 200 krát větší - zasáhlo naši planetu před třemi biliony lety. Tato srážka napomohla rozvoji života na Zemi, píše ve studii vědecký tým pod vedením profesorky Nadjy Drabonové z Harvardské univerzity.

Na naší planetě žijí miliony živočišných druhů a každý z nich má reprodukční strategii, která se vyvinula podle jeho specifických potřeb. Který druh však může mít najednou nejvíce potomků? ptá se server Live Science.

Podle nové studie vzrostly celosvětové emise oxidu uhličitého (CO2) z lesních požárů za uplynulých dvacet dva let o 60 %. V případě lesů v Eurasii a Severní Americe se emise z požárů mezi lety 2001 a 2023 dokonce téměř ztrojnásobily. Lesní požáry jsou přitom intenzivnější a uvolňují do ovzduší více emisí než požáry travnatých porostů, například savan, jejichž vypalování naopak v čase klesá.

Zásadním problémem, s nímž se musí potýkat současný lesnický sektor, je globální klimatická změna. Jedná se hlavně o nerovnoměrné rozložení srážek, zvýšení teplot, extrémní projevy počasí a prodloužení vegetační doby mající za následek změnu ekologických podmínek pro růst dřevin. V Evropě je za nejvíce ohrožený region považován Mediterán a dále kontinentální mírná zóna, tedy i Česká republika, resp. její významná část.