Skutečně se má náplní vašeho života stát neuvěřitelně zbytečný boj se spadaným listím, nebo jste ochotni alespoň částečně odstoupit stranou od ideje, že váš trávník na zahradě musí nutně vypadat stejně jako ten z golfového hřiště ve Velké Británii? Pokud zvažujete, že hrabání listí z trávníku pro jednou vynecháte, čtěte chutě dál.

95 % Čechů tvrdí, že třídí aspoň jeden druh odpadu. Nejvíce lidí se hlásí k třídění plastů (93 %), skla (90 %) a papíru (88 %). S odstupem následují elektrozařízení (76 %) a dále baterie, akumulátory a nápojové kartony, které shodně třídí 69 % dospělé populace. Jak ukázal průzkum společnosti Ecobat, problém je s pravidelností. Když pomineme ty, kteří netřídí vůbec, i mezi těmi, kteří odpad třídí a vědí o důležitosti recyklace, je vysoké procento těch, kteří jej třídí jen občas. U většiny surovin je příležitostných třídičů zhruba čtvrtina. I díky tomu stále velký podíl surovin končí ve směsném odpadu, zatěžují životní prostředí a není možné je dále zužitkovat.

Od Výpřeže až nahoru k Ještědu vede krásná cesta. Příkré stoupání je lemované hustým smrčím a borůvčím. A papírovými kapesníčky a toaletními papírky. Některé jsou hned u cesty, jiné schované kus dál, ale i tak jsou vidět. Nejde o žádnou environmentální katastrofu, ještědská příroda se kvůli troše celulózy a lidským výměškům nezhroutí. Jen na návštěvníka padá jistá vizuální nepohoda. Tu si z návštěvy jinak krásné přírody odnést nechcete. Přitom se dá s vlastní potřebou vypořádat tak, aby nebyla na obtíž.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes na chatu Blesku odpovídal na dotazy čtenářů k právě přijímané novele zákona o ovzduší, která by zásadně změnila náš právní řád a umožnila by státu kontrolovat, zda lidé doma netopí odpadky.

Už v několika českých městech mají svoji veřejnou sdílenou ledničku. Obyčejnou chladničku s neobyčejným účelem – lidé do ní nosí potraviny, které nespotřebují, a nabízí je potřebným. První veřejnou ledničku zprovoznili v Plzni, následovaly České Budějovice, Pelhřimov, Chrudim a Praha. V hlavním městě se v sobotu v rámci oslav Zažít město jinak otevře už v pořadí čtvrtá pražská sdílená lednice. Nejdete ji v Bio Oko Na Praze 7.

Tvrdit o většině ekologických produktů že jsou skutečně ekologicky příznivé, je mnohdy zkreslující až nepravdivé. Nestačí jen LED žárovku nebo úsporný spotřebič zabalit do obalu z recyklovaných materiálů. Je potřeba se podívat, jak dané výrobky ovlivňují naše spotřebitelské chování a jak ovlivňují trh jako takový. Na zoubek "zeleným" výrobkům se podívali Trevor Zink a Roland Geyer na stránkách univerzitního magazínu Stanford Social Innovation Review.

Občané Evropské unie spotřebují při nákupech průměrně 200 igelitových tašek na hlavu za rok, naprostou většinu při nákupu potravin. Český průměr je ještě o trochu vyšší. I přes snahy toto množství snížit nemají v některých případech prodejci šanci obalů ovlivnit - zejména pokud jsou tašky vyžadovány hygienickým předpisem. Proto hledají nové cesty. Internetový supermarket Kolonial.cz v rámci svého konceptu nulového odpadu dává nákupy do rozložitelných „Kuku tašek“, vyrobených z kukuřičného škrobu, a umožňuje recyklaci obalových materiálů.

Ekoporadenských příruček, brožur a webů jsou hromady. Nedávno k nim přibyla webová aplikace Ekodomácnost, kde si na sebe může člověk uplést bič v podobě ekoslibů, a komunitní portál poraďme.se, kde se člověk může zapojit buď jako odpověď hledající, nebo odpověď nabízející uživatel.

Zatímco při třídění plastů lze třídící linky téměř plně automatizovat, u třídění papíru je nejspolehlivější ruční třídění. Pražské služby v současné době mají dvě třídící linky na papír, na každém břehu Vltavy jednu.

Na začátku května byl spuštěn projekt Druhý život, který umožňuje Brňanům přenechávat nepotřebné věci jiným. Na čtyři sběrná střediska odpadu, kde zatím projekt funguje, lidé přinesli už několik desítek věcí. Ty jsou dále za symbolickou cenu nabízeny k prodeji a výtěžek putuje na rozvoj veřejné zeleně ve městě. Informuje o tom firma SAKO, provozovatel brněnských sběrných dvorů.