Online supermarket Rohlik.cz rozšiřuje nabídku „ošklivé“ zeleniny. Zákazníci mohou od začátku tohoto týdne za zvýhodněnou cenu nakupovat zeleninu, která neodpovídá estetickým nárokům řetězců kvůli nestandardnímu zbarvení, velikosti či tvaru. Rohlik.cz tak bojuje proti plýtvání potravinami, také chce podpořit české pěstitele. Všechna zelenina pochází výhradně z tuzemských polí. Ošklivou zeleninu začali nabízet Rohlik.cz a Penny poprvé loni.

Do konce září je možné se přihlásit se svým kompostérem do soutěže o nejkrásnější kompost Miss Kompost. Letošní dvanáctý ročník soutěže organizuje Ekodomov a Kompostuj.cz.

S obratem ve výši 220 miliard dolarů (v roce 2016) představuje Apple Inc. jednu z nejvýznamnějších obchodních společností na světě. Technologický gigant, který se ve všech stránkách své činnosti prezentuje jako uvědomělá, soběstačná a hlavně na životní prostředí dbající společnost, však neříká svým klientům celou pravdu. Apple je jen další prohnilé jablko, které upřednostňuje především vlastní byznys. Proč? Podrobněji to na portálu Mashable rozebírá Damon Beres.

Žurnál Scientific American se pustil do spotřebitelského hodnocení a rozhodl se porovnat výhody a nevýhody bidetů z hlediska životního prostředí. I když jejich výčet kladů tohoto hygienického zařízení působí spíš jako reklama na prodej, vyplývá z něj několik zajímavých údajů. Včetně informace, že bidety prostě nejsou pro každého.

V běžné české domácnosti se podle společnosti REMA nachází padesát baterií. Vysloužilé baterie zhusta končí ve směsném odpadu, kam kvůli obsahu nebezpečných látek nepatří. Sběr a ekologickou likvidaci vysloužilých baterií by mohl usnadnit FamilyBox: krabice na baterky. Sběrnou nádobu dostanete zdarma a po naplnění ji REMA zdarma odveze a ekologicky zpracuje.

Plýtvání potravinami je novodobý fenomén, který má nepříznivý dopad nejen na životní prostředí, ale také na naše peněženky. Podle výzkumu Organizace pro zemědělství a výživu (FAO) se každoročně vyhodí nebo zkazí jedna třetina vyrobeného jídla, dohromady 1,3 miliardy tun. Více se potravinami plýtvá v industrializovaných zemích než v zemích rozvojových a v obou typech zemí také dochází k plýtvání na jiném stupni výrobního či spotřebního řetězce. V rozvojových zemích jsou ztráty způsobeny právě nerozvinutostí dané země, ke ztrátám dochází především na úrovni výroby a distribuce kvůli nevyhovujícím výrobním, zpracovatelským a skladovacím podmínkám. Naopak v industrializovaných zemích se nejvíce potravin promarní na úrovni obchodů a především samotnými spotřebiteli. Průměrný potravinový odpad v Evropě a Severní Americe je 95-115 kg/osobu/rok, zatímco v subsaharské Africe či jižní a jihovýchodní Asii je to pouze 6-11 kg/rok.

Iniciativa Zachraň jídlo uspořádá v neděli 16. července Jam session. Podobně jako na happeningu Křivá polévka využije tři velké hrnce a uvaří 1000 skleniček džemu z ovoce, které by jinak přišlo vniveč. Džem bude pro příchozí zdarma. Akce začne od 14.00 hodin v Tiskárně na vzduchu v pražské Stromovce.

Nápad s prodejem balené skutečně vody není z nejnovějších. Uběhlo totiž přinejmenším tisíc let, než se kasta prvních pouličních prodejců, kteří prodávali osvěžující tekutinu v prasečích měších pocestným, překlasifikovala na prodejce vody dávkované, přiměřeně balené. Nebyla to většinou voda ledajaká. Pocházela z nejrůznějších studnic a pramenů, spojených se světci a svatými zjeveními. V roce 1621 byly ve Velké Británii například populární skleněné flakónky s vodou ze Svaté studny v Mavern Hills z francouzských Lurd, a u pověstmi opředených pramenů českých tomu nebylo jinak. Už tehdy také mimochodem platilo, že kvalita této první balené vody nebyla na výši a zdaleka ne pokaždé pocházela z etiketou dedikovaného zdroje. Ale mít někde pro jistotu doma v lahvičce vodu, která je svým složením jiná, lepší, zdravější a kouzelnější, bylo přinejmenším lákavé. A z obchodního hlediska byl prodej takové vody zlatý důl. Vlastně je dodnes.

Pokud jste žili v představě, že se z PET láhví od různých nápojů díky recyklaci plastů znovu stanou nápojové obaly, mýlili jste se. Jak ukazují závěry zprávy organizace Greenpeace, pochází vlastně jen nepatrná část plastových lahví z recyklovaných plastů. Výroba lahví z nerecyklovaných surovin je totiž vyjde levněji. O tématu informuje server CNBC.

Město Jihlava chce svým občanům usnadnit nevytváření odpadů. Začala proto prodávat bavlněné nákupní tašky, které nejen pro občany Jihlavy mohou být náhradou plastových nákupních tašek. "Navíc pobaví dvěma druhy vtipných potisků s ježky ze znaku města a s jelenem," říká Jiří Tulis, tiskový mluvčí města Jihlavy.