Již více než 51 miliard korun stálo odstraňování škod po těžbě a zpracování uranu v České republice. Vyplývá to ze zprávy, se kterou se seznámila vláda 9. března. Ta zároveň rozhodla o uvolnění dalších nezbytných miliard na sanaci následků po chemické těžbě uranu v oblasti Stráže pod Ralskem, která si až doposud vyžádala přes 34 miliard korun. Předpokládaná celková potřeba finančních prostředků pro další pětileté období 2023–2027 je v této oblasti vyčíslena na více než 8 miliard korun. Do roku 2037, do kdy zde mají sanační práce probíhat, ale přinejmenším třikrát tolik.

Vážený pane ministře,

obracíme se na Vás ve věci připravované revize stavebního práva. Z dosud zveřejněných informací vyplývá, že Ministerstvo pro místní rozvoj změny v oblasti územního plánování nepřipravuje, ačkoli je vláda slíbila v programovém prohlášení a odborná veřejnost k nim opakovaně vyzývá.

Jak mění nakládání se stavebními odpady nový zákon a nová vyhláška, která na počátku srpna 2021 nahradila sedm předchozích vyhlášek? S novými právními předpisy se vynořila celá řada nových otázek, problémů, ale i příležitostí pro využívání produktů jejich recyklace. Cílem tohoto příspěvku je proto informovat odbornou veřejnost o prvních zkušenostech s dopady výše zmíněných nových právních předpisů na recyklaci inertních minerálních stavebních odpadů a využívání materiálů z nich vyrobených procesem recyklace. (Text je převzatý z webu České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě.)

Vážený pane poslanče, paní poslankyně,
bedlivě sledujeme debatu v Poslanecké sněmovně k vládnímu návrhu zákona o omezení dopadu plastových výrobků na životní prostředí, během které bylo diskutováno také téma plošného zálohového systému na PET lahve a plechovky. Samozřejmě jsme uvítali skutečnost, že vláda zařadila zálohový systém na plechovky a PET do svého programového prohlášení a také vítáme, že se v této záležitosti vedou již četné diskuse napříč průmyslem, zákonodárci a dalšími aktéry.

Poslední měsíce a roky jsme si zvykli přijímat proud negativních zpráv o přírodě a její ochraně na Jesenicku a v oblasti Králického Sněžníku. Kůrovcová kalamita, sporná rozhodnutí Správy CHKO Jeseníky v lokalitách s nejvyšší ochranou, neřízený rozvoj těžkého turismu v oblasti Dolní Moravy, výstavba a dokončení rozhledny na Králickém sněžníku, přehrada pod Paprskem - to jsou příklady symptomů doby, která stále skrze své odpovědné instituce nepochopila, že “zájmy přírody” jsou ve skutečnosti zájmy člověka a jakékoliv další ukrajování toho nejcennějšího, co nám tu ještě z málo dotčeného přírodního ekosystému zbylo, bude pro nás a další generace fatální.

Genové banky slouží jako depozitáře rostlinných genetických zdrojů a rezervoáry zemědělské rostlinné rozmanitosti planety. Coby koordinátoři Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity České republiky proto s obrovskými obavami sledujeme ruskou ofenzívu Charkova. Národní genová banka rostlin Ukrajiny, která se zde nachází, je jedna z nejvýznamnějších genových bank světa. Její poškození nebo zničení by znamenalo nenahraditelnou ztrátu nejen pro ukrajinské šlechtitele a výzkumníky, ale i ohrožení budoucí potravinové bezpečnosti lidstva. Snahy ukrajinských kolegů o přesun sbírek z okupovaného Charkova do bezpečí jsou zatím nevyslyšeny.

Už jsem to psával dřív a dostával jsem vynadáno; o tuhle satisfakci jsem zrovna nestál, ale příběhy těchto dnů nyní píše realita, ne spisovatelé.

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) se od svého založení věnuje výzkumu a přípravě expertů v oblasti mírového využití jaderných reakcí. Události posledních dní na území Ukrajiny, hlavně nepřátelské destruktivní činy cílené na jaderná zařízení na Ukrajině, fakultu velmi zarmucují a znepokojují. Vyzýváme k dodržování mezinárodních dohod a k zastavení útoků ruských jednotek na jaderná zařízení na Ukrajině.

Psal se rok 1990 a pravý břeh Lipna přestalo svírat do té doby přísně střežené hraniční pásmo. Obyvatelům levého břehu i početným návštěvníkům přijíždějícím sem již od vzniku přehradní nádrže za letní rekreací se jakoby mávnutím kouzelného proutku otevřela rozsáhlá území prostírající se až ke státní hranici.

Podíl ruského zemního plynu na dovozu tohoto paliva do EU nyní činí 40 procent. V případě ropy jde o 25 % a u černého uhlí o 49 % (data za rok 2020) . Různé státy však mají různou míru závislosti. Do České republiky se v roce 2021 dovezlo z Ruska 87 procent zemního plynu. Podíl Ruska na dovozu ropy byl 50 %.