Když jsme před dvěma lety vyšli poprvé do ulic, nikdy jsme si nedokázali představit, že klimatická krize tak brzy zajde tak daleko. Letošní rok jsme dopady změn klimatu mohli vidět téměř neustále: extrémní sucha v Česku, ničivé povodně v Německu, Řecko v plamenech. Planeta se ohřívá a čas na řešení klimatické krize se krátí.

Redakční poznámka: Spory o to, zda se na různých místech Česka poškozují lesy, nás v redakci Ekolistu dovedly k otázce, zda les lze poškozovat, a přitom jednat podle zákona. Položili jsme proto tuto otázku několika odborníkům na hospodaření v lesích. Někteří ji přeformulovali, aby na ni mohli odpovědět co nejpřesněji. Pan Utinek změnil zadání do podoby otázky Je možné narušit plnění funkcí lesů dodržením zákona o lesích?

V poslední době se objevují nové návrhy na řešení problému nápojových obalů. Velké nápojářské firmy intenzivně lobbují zejména za zavedení povinného zálohování PET lahví a v nedávné době přišly i s iniciativou na zálohování skleněných obalů.

Nezastupitelný pozitivní účinek městské zeleně a zvláště vzrostlých stromů na lidské zdraví, psychickou pohodu, ale také třeba ekonomiku byl zdokumentován řadou vědeckých studií. Výběr z nich i příklady dobré praxe ochrany stromů ve městech po celém světě přinesl např. Ekolist¹. Zelená infrastruktura je také velmi účinný způsob adaptace na změnu klimatu v městském prostředí – přispívá k redukci efektu tepelného ostrova; i částečné zastínění budov vede též k úspoře elektřiny na jejich chlazení a vytápění².

Jisté memorandum rozhýbalo debatu o českém lithiu před čtyřmi lety a řešily se dokonce biliony na důchody. Zatím to ale vypadá spíše na nároky na veřejné finance a sporný ekologický efekt. Zvonečník formuluje 7 aktuálních tezí pro českou lithiovou ekonomiku.

Veškerá těžba dřeva prováděná společností I.H.FARM s.r.o. v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří byla vždy v souladu se zákonem a s planým lesním hospodářským plánem schváleným Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Po více než roce a půl jsme o prázdninách navštívili Kamerun. Byla to bezpochyby přínosná cesta, kromě jiného jsem v jejím závěru podepsal memorandum s kamerunským ministrem pro lesy a faunu panem Julesem Ndoretem Ndongo. To je velmi významné pro další rozvoj projektu Toulavý autobus i dalších našich aktivit v této středoafrické zemi. Setkali jsme se také s řediteli dvou rezervací – Dja a Ngoyla – a rozhodli se podpořit práci jejich „ecoguards“. Současně jsme se však přesvědčili, že ochrana přírody v době covidu bohužel značně utrpěla. Tomu je věnován i můj následující příspěvek.

Zřejmě každý, kdo se alespoň trochu zajímá o životní prostředí a ochranu přírody, již někdy slyšel o invazních druzích rostlin a živočichů. Zjednodušeně se jedná se o organismy, které jsou v daném území nepůvodní a rychle se šíří, přičemž slovo „nepůvodní“ znamená, že do území byly zavlečeny člověkem. Mezi nepůvodními druhy pak rozlišujeme archeofyty a neofyty, tedy rostliny zavlečené před resp. po objevení Ameriky.

Evropská unie počítá s tím, že ji k naplněné klimatických cílů přiblíží elektromobilita. Jenže spolu s tím, jak narůstá poptávka po e-autech, zužuje se nabídka dostupných surovin nezbytných pro jejich konstrukci. Z dvaceti různých nedostatkových materiálů, bez nichž nebudou další nové baterie do aut, panuje nejkritičtější situace kolem relativní nedostupnosti jinak nenahraditelného lithia. Řítí se tedy plán EU v rychlé zatáčce ke kolizi?

Červencová globální teplota (+1,16 °C od průměru 1880-1920) byla jen o chlup (0,02 °C) nižší než nejteplejší červenec v historii měření (obr. 1, vlevo). A to přesto, že se ještě nacházíme pod vlivem poměrně silného La Niňa (obr. 1, vpravo), vyvolávajícího globální ochlazení se zpožděním v průměru pěti měsíců[1].