Pražské zastupitelstvo na konci května schválilo Klimatický plán hl. m. Prahy, s cílem snížit do deseti let emise CO2 o 45 % proti roku 2010 a s výhledem na dosažení klimatické neutrality v roce 2050. O ambicióznosti takového cíle můžeme hovořit pouze s vědomím tristní reality klimatické politiky v Česku, která je stále prakticky v zárodečném stádiu. S ohledem na tempo změny klimatu a mezinárodní závazky je naopak třeba považovat tento cíl za naprosté minimum.

Webkamery instalované u mnoha hnízd čápů bílých po celém Česku ukazují veřejnosti přírodu takovou, jaká je. Leč velká část sledující veřejnosti se s přírodními zákony nechce smířit. Požaduje, aby bylo proti nim bojováno. A požaduje to, bohužel, po záchranných stanicích. Zabití nejmenšího čápa v hnízdě v Oseku u Rokycan způsobilo dokonce mezinárodní poprask!

V první řadě vyjadřujeme účast všem, které tato výjimečná událost postihla, a děkujeme těm, kteří se účastní záchranných prací a podílejí se na odstraňování způsobených škod.

Čas utíká bez ohledu na naše konání – je to již 25 let, co vznikl fenomén „Košárské louky – Enkláda“. Podstatu tvoří tamní komplet nivních luk situovaný do nejnižší části území, které je známe pod názvem „Soutok“. Současný název Košárských luk se v průběhu času měnil, jak uvádí Jiří Netík: „Na mapě z roku 1826 je název Placha, v roce 1863 Blaka, v roce 1906 je spodní část pojmenována Koschar a horní část Plaka. V současnosti se při řeči často dodnes používá název Plaka.“ Dokonce pro větší část lučního kompletu (cca 150 ha), který je kvůli ptákům sečen až koncem srpna a v září, se začalo používat označení „Chřástalové louky“. Ale vraťme se k tématu v úvodní větě.

Minulý týden v pátek Sněmovna de facto zabila dva roky práce na velmi důležité novele zákona o myslivosti. Vše nasvědčuje, že důvodem jsou blížící se volby nového vedení Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ). Novela byla odmítnuta velmi zvláštním způsobem – nejprve komunisté navrhli a spolu s ANO, ČSSD a SPD prohlasovali její vrácení do druhého čtení (což vzhledem k blížícímu se konci volebního období znamená shození ze stolu). Poté se ukázalo, že tento návrh byl v rozporu s jednacím řádem a tak třetí čtení komunističtí poslanci vyobstruovali. Vůle zabít tuto novelu sněmovní většinou je ale zřejmá.

Jako sedlák si myslím, že současná zelená ideologie se v politice stává zeleným populizmem, po kterém bohužel sahá většina politických stran. V předvolebním kláním vám politici slibují hory doly a už vůbec vám neříkají, jaké důsledky to bude mít.

Hojně medializovaný případ otrávené Bečvy poukázal na zásadní nedostatky v prevenci havárií, krizovém řízení i v legislativě týkající se ekologické kriminality. Nejde ale jen o Bečvu. Každoročně u nás na povrchových tocích dojde ke zhruba stovce chemických havárií – o většině z nich se však veřejnost ani nedozví. Toto je čerstvý případ malého vodního toku na Brněnsku, který dokládá, jak bezzubá je současná legislativa a jak bezmocné jsou často orgány, které by měly vody chránit.

Magistrát hlavního města právě pořizuje aktualizaci (1) tzv. územně analytických podkladů (ÚAP). Ty by měly popisovat stav území, ale místo toho opět rozvolňují podmínky pro připravovaný Metropolitní plán. Týká se to především přírodních území, jako jsou Stromovka, obora Hvězda, Motolský háj či svahy Troji v okolí Velké skály. Tyto lokality nově nebudou označeny jako nezastavitelné. Město tím ale porušuje dohody se státní správou vzniklé v průběhu vypořádání stanovisek k návrhu nového územního plánu.

Vážená paní ministryně,
reagujeme na včerejší tiskovou zprávu „Zástupci MMR a MŽP provedli společnou kontrolu stavby rozhledny na Králickém Sněžníku“. Vítáme to, že se kontrola uskutečnila za široké účasti zástupců obou ministerstev i polské strany.

Vždycky rád vidím, když se město zahušťuje a využívají se "zbytkové" plochy k bydlení, než když se bezprizorní zástavbou rozlézá do polí. Zde příklad dobré praxe z jihlavské Kollárovy ulice.