Magistrát hlavního města právě pořizuje aktualizaci (1) tzv. územně analytických podkladů (ÚAP). Ty by měly popisovat stav území, ale místo toho opět rozvolňují podmínky pro připravovaný Metropolitní plán. Týká se to především přírodních území, jako jsou Stromovka, obora Hvězda, Motolský háj či svahy Troji v okolí Velké skály. Tyto lokality nově nebudou označeny jako nezastavitelné. Město tím ale porušuje dohody se státní správou vzniklé v průběhu vypořádání stanovisek k návrhu nového územního plánu.

Vážená paní ministryně,
reagujeme na včerejší tiskovou zprávu „Zástupci MMR a MŽP provedli společnou kontrolu stavby rozhledny na Králickém Sněžníku“. Vítáme to, že se kontrola uskutečnila za široké účasti zástupců obou ministerstev i polské strany.

Vždycky rád vidím, když se město zahušťuje a využívají se "zbytkové" plochy k bydlení, než když se bezprizorní zástavbou rozlézá do polí. Zde příklad dobré praxe z jihlavské Kollárovy ulice.

Delší dobu se na různých úrovních diskutovalo o potřebě sjednocení vedení lesní hospodářské evidence. Tu je podle zákona o lesích (č. 289/1995 Sb.) povinen vést každý vlastník lesa (§ 40, odst.1). Je povinen sledovat plnění závazných ustanovení lesního hospodářského plánu (LHP), tedy maximální možnou výši těžeb, čili kolik se toho vytěžilo, minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu, čili kolik jsme vysázeli melioračních a zpevňujících dřevin, pro obecní a státní lesy ještě navíc minimální podíl výchovných zásahů v porostech mladších 40 let, jinak - kolik jsme udělali prořezávek (při zásahu se netěží hroubí, tedy dříví silnější než 7 cm) a prvních probírek (těží se hroubí).

Z úst politických představitelů často zaznívají argumenty nebo komentáře, které zkreslují nebo dezinterpretují podstatu problému aktuálního vyjednávání české vlády s Polskem o další těžbě v hnědouhelném dole Turów, jenž negativně zasahuje českou krajinu a způsobuje dramatický pokles hladiny spodních vod. Ve Frank Bold jsme se proto vedle základních požadavků na dohodu s Polskem pokusili dát dohromady také nejčastěji kladené otázky a zároveň vyvrátit kolující mýty.

Rozhodování památkářů je často záhada. Občas povolí něco, nad čím rozum zůstává stát (třeba zbourat celý dům na pražském Václavském náměstí v památkové rezervaci), jindy naopak zaráží jejich přísnost. Nedávno dostalo hlavní město negativní stanovisko k umístění laviček na rekonstruovanou Koněvovu ulici. Na starém Žižkově se prý do ulic nedávaly.

V pátek 18. 6. 2021 měl vládní návrh zákona o myslivosti projít třetím čtením, bohužel se takto nestalo a k dlouho očekávané novelizaci možná ani nedojde.

Dnes, 21. června, je Světový den žiraf. Dvorský safari park je známý jako jejich významný chovatel. Méně známá už je skutečnost, že šlechtic Kryštof Harant, jenž sídlil na hradě Pecka, tedy pouhých 15 kilometrů od Dvora Králové, je autorem zřejmě nejstaršího svědectví o setkání s žirafou v českém jazyce. V roce 1598 vyrazil na pouť do Palestiny a Egypta, kde v Káhiře žirafu spatřil.

Konec dotací na nákup autobusů poháněných stlačeným zemní plynem vypadá pro dopravce jako nepříjemná zpráva. Ve skutečnosti se pro ně otvírá cesta k širokému využívání biometanu. A to je bezesporu dobrá zpráva nejen pro ně, ale i v širším smyslu. Biometan vyráběný například v bioplynce v Rapotíně z odpadu má totiž ve srovnání s fosilním zemním plynem až o osmdesát procent nižší uhlíkovou stopu.

Před dvěma lety byly v pražské ulici Levského provedeny zemní práce, investor měl pozemek uvést do původního stavu, tedy do travnatého porostu, ale to se mu úplně nepodařilo. Část pozemku na chudých půdách zarostla přirozenou sukcesí rostlin. Samozřejmě nejčasnějšími rostlinami tu nejdříve byly pionýrské druhy rostlin, takové, které se velmi snadno šíří. Pozemek pak zarostl běžnými druhy, typickými pro pozemky na sídlištích. V té době jsem nastoupila na radnici a společně s tehdejší kolegyní Veronikou Ouškovou jsme začaly měnit systém seče na mozaikovou a také jsme hledaly plochy pro založení květnatých luk. Tento pozemek se ukázal jako zvláště vhodný.