Veškerá těžba dřeva prováděná společností I.H.FARM s.r.o. v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří byla vždy v souladu se zákonem a s planým lesním hospodářským plánem schváleným Krajským úřadem Ústeckého kraje.

Po více než roce a půl jsme o prázdninách navštívili Kamerun. Byla to bezpochyby přínosná cesta, kromě jiného jsem v jejím závěru podepsal memorandum s kamerunským ministrem pro lesy a faunu panem Julesem Ndoretem Ndongo. To je velmi významné pro další rozvoj projektu Toulavý autobus i dalších našich aktivit v této středoafrické zemi. Setkali jsme se také s řediteli dvou rezervací – Dja a Ngoyla – a rozhodli se podpořit práci jejich „ecoguards“. Současně jsme se však přesvědčili, že ochrana přírody v době covidu bohužel značně utrpěla. Tomu je věnován i můj následující příspěvek.

Zřejmě každý, kdo se alespoň trochu zajímá o životní prostředí a ochranu přírody, již někdy slyšel o invazních druzích rostlin a živočichů. Zjednodušeně se jedná se o organismy, které jsou v daném území nepůvodní a rychle se šíří, přičemž slovo „nepůvodní“ znamená, že do území byly zavlečeny člověkem. Mezi nepůvodními druhy pak rozlišujeme archeofyty a neofyty, tedy rostliny zavlečené před resp. po objevení Ameriky.

Evropská unie počítá s tím, že ji k naplněné klimatických cílů přiblíží elektromobilita. Jenže spolu s tím, jak narůstá poptávka po e-autech, zužuje se nabídka dostupných surovin nezbytných pro jejich konstrukci. Z dvaceti různých nedostatkových materiálů, bez nichž nebudou další nové baterie do aut, panuje nejkritičtější situace kolem relativní nedostupnosti jinak nenahraditelného lithia. Řítí se tedy plán EU v rychlé zatáčce ke kolizi?

Červencová globální teplota (+1,16 °C od průměru 1880-1920) byla jen o chlup (0,02 °C) nižší než nejteplejší červenec v historii měření (obr. 1, vlevo). A to přesto, že se ještě nacházíme pod vlivem poměrně silného La Niňa (obr. 1, vpravo), vyvolávajícího globální ochlazení se zpožděním v průměru pěti měsíců[1].

Podle údajů Českého statistického úřadu, které vycházejí z výsledků sčítání lidu v roce 2011, je v České republice 4 756 572 bytů. Ve srovnání s rokem 1991 to představuje nárůst o bezmála 700 tisíc bytů za 20 let. Podle stejného zdroje bylo v roce 2011 neobydleno 13,7 % bytů. Pokud se podíváme na údaje týkající se pouze bytových domů, pak to v absolutních číslech to znamená více jak 176 tisíc neobydlených bytů, což je téměř 2x více, nežli v roce 1991.

Zemědělství ve městě a navíc šetrné k přírodě? Nad tím mnozí, když jsem o tomto záměru napsala v loňském roce, kroutili nevěřícně hlavou. A přece se podařilo. O některých změnách jsem již psala v článku Co se zemědělstvím ve městě?. Od té doby se toho ještě hodně změnilo. Především na pozemcích našich pachtýřů, ale i těch, které si nechala Městská část Praha 12 sama k obhospodařování. Příklady táhnou, takže v okolí nás začalo následovat několik vlastníků soukromých polí, ať již hospodaří šetrněji sami nebo pole propachtovali naši pachtýřům, kteří se osvědčili. Ozývají se také zájemci o exkurze a na polích se pomyslná „vrátka“ netrhnou.

Jiří Mánek v nevkusném a lživém článku „Mengele a doktoři smrti - jatka březích laní a jejich nenarozených koloušků v NP Šumava“ křivě a bez jakýchkoli důkazů obviňuje Správu Národního parku Šumava z trestného činu pytláctví. Správa NP Šumava absolutně odmítá, že by střílení březích laní bylo politikou parku a bude se proti nechutným Mánkovým pomluvám a přirovnáním postupů parku a ministra Richarda Brabce k nacistickým zločinům a zločincům bránit právní cestou.

Každý den se odehraje spousta drobných událostí, které do světa velkých médií nutně neprorazí. Ještě že máme ty sociální sítě.

Nadnárodní korporace Nestlé se sídlem ve Švýcarsku čelila v minulosti několika skandálům ohledně používání neudržitelně produkovaného palmového oleje. V roce 2018 jí bylo dokonce pozastaveno členství v certifikačním systému palmového oleje The Roundtable on Sustainable Palm Oil - Kulatý stůl pro udržitelnou výrobu palmového oleje (RSPO) z důvodu porušení pravidel organizace.