Rozhodování památkářů je často záhada. Občas povolí něco, nad čím rozum zůstává stát (třeba zbourat celý dům na pražském Václavském náměstí v památkové rezervaci), jindy naopak zaráží jejich přísnost. Nedávno dostalo hlavní město negativní stanovisko k umístění laviček na rekonstruovanou Koněvovu ulici. Na starém Žižkově se prý do ulic nedávaly.

V pátek 18. 6. 2021 měl vládní návrh zákona o myslivosti projít třetím čtením, bohužel se takto nestalo a k dlouho očekávané novelizaci možná ani nedojde.

Dnes, 21. června, je Světový den žiraf. Dvorský safari park je známý jako jejich významný chovatel. Méně známá už je skutečnost, že šlechtic Kryštof Harant, jenž sídlil na hradě Pecka, tedy pouhých 15 kilometrů od Dvora Králové, je autorem zřejmě nejstaršího svědectví o setkání s žirafou v českém jazyce. V roce 1598 vyrazil na pouť do Palestiny a Egypta, kde v Káhiře žirafu spatřil.

Konec dotací na nákup autobusů poháněných stlačeným zemní plynem vypadá pro dopravce jako nepříjemná zpráva. Ve skutečnosti se pro ně otvírá cesta k širokému využívání biometanu. A to je bezesporu dobrá zpráva nejen pro ně, ale i v širším smyslu. Biometan vyráběný například v bioplynce v Rapotíně z odpadu má totiž ve srovnání s fosilním zemním plynem až o osmdesát procent nižší uhlíkovou stopu.

Před dvěma lety byly v pražské ulici Levského provedeny zemní práce, investor měl pozemek uvést do původního stavu, tedy do travnatého porostu, ale to se mu úplně nepodařilo. Část pozemku na chudých půdách zarostla přirozenou sukcesí rostlin. Samozřejmě nejčasnějšími rostlinami tu nejdříve byly pionýrské druhy rostlin, takové, které se velmi snadno šíří. Pozemek pak zarostl běžnými druhy, typickými pro pozemky na sídlištích. V té době jsem nastoupila na radnici a společně s tehdejší kolegyní Veronikou Ouškovou jsme začaly měnit systém seče na mozaikovou a také jsme hledaly plochy pro založení květnatých luk. Tento pozemek se ukázal jako zvláště vhodný.

Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny v červnu doporučil dolní komoře Parlamentu České republiky schválit pozměňovací návrh poslance Pustějovského (ANO), který zavádí přechodnou transformační podporu výroby tepla. Pro české teplárny jde o velmi důležitý bod v novelizovaném zákoně o podporovaných zdrojích energie.

V návaznosti na dnešní zahájení bilaterálních jednání o mezivládní dohodě k Turówu a podmínkách, za kterých bude ČR ochotná stáhnout žalobu na Polsko podanou k Soudnímu dvoru EU, připravila expertní skupina Frank Bold společně se Sousedským spolkem Uhelná Sedm požadavků na dohodu s Polskem, které ochrání českou krajinu.

Zapomeňme aspoň na chvilku na pesimistickou realitu současnosti a pomysleme na veskrze pozitivní budoucnost. Dobu kolem roku 2050, kdy se nám podaří to, co dnes považujeme z nejrůznějších důvodů za téměř nemožné. Tedy efektivní utlumení růstu emisí a dosažení uhlíkové neutrality. Co přijde potom? Jaký bude mít lidstvo další cíl?

Česká vláda včera poslala do Polska seznam podmínek, za kterých je ochotná stáhnout žalobu na důl Turów. Co přesně v seznamu je, zatím nikdo neví. A nevíme to ani my, kteří vedle dolu žijeme. Protože do toho, jestli se za našimi domy bude těžit dalších 23 let a jestli budeme mít pitnou vodu, nám podle náměstka ministra životního prostředí Vladimíra Smrže nic není. Z vyjádření lidí z vlády do médií ale můžeme usuzovat, že ten nejpodstatnější požadavek - na omezení těžby - v dohodě nebude.

Když jsem se před Mikulášem 2010 chystal na svou první návštěvu chovné a aklimatizační stanice Zoo Praha v Dolním Dobřejově, zrovna napadl sníh. Všichni mi začali cestu rozmlouvat. Jako bych se chystal za polární kruh a nikoli sotva osmdesát kilometrů za Prahu, třebas i do kraje označovaného jako Česká Sibiř. Usmíval jsem se tomu do chvíle, než při pohledu na moje auto jeden kolega poznamenal: „Prý se chystáte na Dobřejov. No, proč ne… Pan Karda tam má traktor, tak vás s ním vytáhne.“