Přeměna a modernizace odpadového hospodářství je nutnou podmínkou celkového zlepšení stavu životního prostředí. Věnuji se tomuto tématu již několik let a upozorňuji na potřebu razantně zvýšit procento recyklace, abychom dosáhli společných evropských cílů oběhového hospodářství. K tomu může dopomoci i nejnovější metoda českých vědců, tzv. katalytické štěpení.

Modelu Zdoňov, z toho, co o něm víme, se nedá upřít odborný i osvětový potenciál. Velmi zajímavé a myslím i přínosné je, že vznikl „zdola“ a zapojuje do realizace širokou veřejnost. Jednotlivé projekty jsme nabídli k financování z Operačního programu Životní prostředí, autor modelu však zatím neuměl najít nebo vytvořit konkrétního "zákazníka", tedy žadatele o podporu, který má současně právo na hospodaření s pozemky.

Chladné a vlhké jaro a léto zpomalilo vývoj kůrovce natolik, že v období od dubna do července jsme ve 2. zónách CHKO Jeseníky vytěžili o 6888 kubíků méně kůrovcem napadeného dříví, než tomu bylo za stejné období roku 2019. Bohužel kůrovec z krajiny nezmizel, ale jen díky chladnému a deštivému počasí se prodloužil jeho vývoj.

Veřejné zakázky, které tvoří zhruba 14 % HDP Evropské unie, otevírají značné možnosti pro zapojení principů cirkulární ekonomiky. Právě tento nemalý objem zakázek zadaných na evropském trhu se dá efektivně využít pro vytvoření moderní a konkurenceschopné evropské ekonomiky s účinným využíváním zdrojů. Téma cirkulární ekonomiky a cirkulárních veřejných zakázek, společně s širšími koncepty environmentálně a společensky odpovědného veřejného zadávání, je v současné době velkých společenských a ekonomických výzev stále aktuálnější. Evropská unie si toto uvědomuje a do budoucna plánuje bližší ozelenění veřejných investic. Zadavatelé tak budou vyzývání, aby zavedli cirkulární kritéria do zadávacích podmínek na veřejné zakázky.

Vláda při přípravě stavebního zákona nerespektuje vlastní pravidla a ignoruje připomínky klíčových aktérů. Nejde přitom o formality. Arogantní postup se propisuje do obsahu zákona, který se týká úplně všech. O kompetence přicházejí samosprávy, odborná pracoviště veřejné správy, oslabena jsou práva majitelů nemovitostí. Návrh také ignoruje nové výzvy, kterým společnost čelí v souvislosti se změnou klimatu. Přání, že nový zákon zlevní ceny bytů, se rychle ukáže jako nereálný mýtus.

Na internetu jsem narazil na článek s titulkem „Lidovci chtějí chránit zemědělskou půdu před supermarkety, vláda je odmítne“. Co na to říci?

Projekt pro zadržení vody v oblasti Zdoňova z týmu pana Malíka je velmi zajímavý a inspirativní. Projekt shrnuje většinu vhodných přístupů ke krajině a vodě v ní. Projekt se zaměřuje na vodu, ale navržená opatření mají většinou multifukční charakter, je tedy možné očekávat další pozitivní vlivy na dané území v případě realizace navržených opatření.

V českých médiích se v posledních dnech a týdnech začaly objevovat články o tom, že zemědělcům vydatné deště začínají škodit. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat. V diskusích i mezi samotnou novinářskou obcí se našla spousta posměšných komentářů, na co že si to farmáři zase stěžují. Existuje přitom hned několik důvodů, proč současné počasí zemědělství až tak nesvědčí a může mít důsledky pro letní sklizeň.

Vážený pane premiére, vážený pane ministře, obracíme se na Vás jako zástupci odborných společností, které letos na jaře vydaly společné stanovisko ohledně tzv. Moravské Amazonie, tedy lužních lesů při dolních tocích Moravy a Dyje (dále Soutok). V tomto stanovisku jsme vyjádřili názor odborné veřejnosti, že ochrana tohoto biologicky nesmírně cenného území není dostatečně institucionálně a územně zajištěna, což vede k jeho poškozování a neplnění závazků, které si vláda ČR sama vytyčila. Na stanovisko za Ministerstvo zemědělství (dále MZe) odpověděl náměstek pro řízení Sekce lesního hospodářství pan Mgr. Patrik Mlynář. Odpověď obsahuje zavádějící tvrzení a flagrantně ignoruje vědecky podložené poznatky. Její obsah i formu považujeme za natolik urážlivou, že jsme nuceni reagovat.

Hnutí DUHA považuje reorganizaci za zcela netransparentní a nesystémový krok. Zejména návrh na slučování některých lesních správ je naprosto nepochopitelný. Ředitelství LČR chce sloučit lesní správy na severní Moravě, na kterých kalamita proběhla, nebo které ji aktuálně musí čelit. Tedy lesní správy s největším zatížením - jak s ochranou proti kůrovci, tak s obnovou lesů. Mají vzniknout větší celky, které budou mnohem obtížněji řiditelné a to bude mít jednoznačně negativní vliv na kvalitu hospodaření na úkor péče o lesy. Podivné je, že přitom jde převážně o kvalitně vedené lesní správy (konkrétně LS Město Albrechtice, LS Janovice, LS Jeseník, LS Loučná nad Desnou), které jsou známé uplatňováním moderních přírodě blízkých lesnich postupů.