S výročím 100 let od vzniku Československa se zamýšlím nad tím, proč investuji na obrácené straně zeměkoule, a ne doma. Za něco může intenzívní sluníčko a čistý horský vzduch, který přeje účinnosti našich fotovoltaických elektráren v Chile. Za něco může i politické klima, kdy chilský prezident, který je stejně jako ten český vystudovaný ekonom, dává v energetice jasnou budoucnost obnovitelným zdrojům – do roku 2040 má s nimi Chile dosahovat minimálně 70% podílu.

Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) vybírá, které z dnešních devíti lokalit mají pokračovat v procesu vyhledávání vhodného místa pro hlubinné úložiště vyhořelého jaderného paliva. Do konce roku by měla ocejchovat čtyři z nich. Obce i spolky sdružené v Platformě proti hlubinnému úložišti však nemají důvěru, že vybrány budou skutečně nejvíce bezpečné lokality. Přitom požadavky na tuto stavbu jsou zcela mimořádné, musí garantovat bezpečnou izolaci radioaktivních látek po příští několik set tisíc let. Výběr probíhá zcela netransparentně za zavřenými dveřmi bez předem jasných pravidel. Není zveřejněn postup, podle kterého se mají pomocí dostupných dat vybrat nejvhodnější území, starostům nejsou poskytnuty ani dříve slíbené výsledky geologických prací, které mají být podkladem pro výběr.

Ohňostroj na oslavu výročí republiky má být odpálen z hladiny Vltavy! Vltava je ovšem v této době plná vodních ptáků. Od 1.1.2013, kdy ohňostrojem vyplašení a nárazem do trolejí zkrvavení ptáci padali přímo mezi diváky, se ohňostroje přesunuly z bezprostřední blízkosti Vltavy na okolní kopce. Nyní se však bude střílet opět na Vltavě! V letu méně obratní vodní ptáci jako jsou labutě a kachny, pokud budou ve tmě vyplašeni ohňostrojem, nemají moc šancí na záchranu.

Vážení přátelé,
dlouhodobě se zabývám změnami klimatu a dalšími globálními problémy, problematikou sucha a zádrže vod apod., a naposledy se nám podařilo s Koalicí STOP HF (když stát selhal v kauze břidlicových plynů) zachránit pitnou vodu pro 1,5 milionů obyvatel ČR.

Případ kontroverzní „Obory Radějov“ Leoše Novotného, která devastuje vzácnou a chráněnou přírodu Bílých Karpat a jež byla opakovaně předmětem kritiky ekologů, Nejvyššího kontrolního úřadu i ombudsmana, dostal nový, pikantní rozměr: obora zřejmě ani neexistuje.

Ve středu 24. října začíná Poslanecká sněmovna projednávat návrh státního rozpočtu na rok 2019. Jeho součástí jsou finanční prostředky pro zemědělství a lesnictví v celkové výši 57 mld. Kč. Z nich však pouhých 621 mil. Kč je vyčleněno pro lesnictví, což představuje 1,09 %. Přitom lesy pokrývají přibližně 34 % rozlohy naší republiky. Navíc oproti roku 2018 došlo ještě ke snížení o 20 milionů Kč!

Vláda schválila 17. října 2018 Implementační plán pro naplnění Strategického rámce Česká republika 2030. Strategický rámec Česká republika 2030 je zastřešující dokument, který udává směr rozvoje naší země pro příští desetiletí. Zaměřuje se na zmírnění polarizace trhu práce, snížení podílu lidí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nebo na snížení genderové nerovnosti. Implementační plán strategického rámce zahrnuje konkrétní kroky s časovým harmonogramem pro zvýšení kvality života našich obyvatel a dosažení hospodářského i společenského pokroku, to vše s plnohodnotným zachováním životního prostředí pro budoucí generace.

Podle zprávy OSN z 8. 10. 2018 máme 12-20 let na změnu, pak už bude pozdě. Je třeba začít měnit věci bezprostředně a ihned, ve svém osobním životě. Dovolte abych vám představila svojí vlastní změnu pro zastavení či zpomalení změny klimatu. A prosím zvažte, jestli se nebudete chtít přidat. Napsat svůj list a sdílet jej dál.

Po 111 dnech časově neomezené hladovky zemřel 11. října 2018 v nemocnici v Rišikéši na selhání srdce indický ekolog a asketa Guru Dás Agravál, známý také jako svámí Gján Svarúp Sánand. Bývalému vysokoškolskému profesorovi, který zasvětil poslední desetiletí svého života boji za záchranu posvátné řeky Gangy, bylo 86 let. „Nebudu litovat, pokud při záchraně Gangy zemřu. Konec mého života nebude znamenat konec snah za záchranu řeky,“ řekl v posledním rozhovoru před svou smrtí.

Málokdo ví, že Kamerun je ve válce. Válčí ale sám se sebou. Přitom se ještě donedávna jevil jako jediná relativně klidná země v celém regionu Střední Afriky. Všude okolo se bojovalo, o ropu, o zlato, o vyznání, ale Kamerun byl dlouho oázou míru. Ale už není. A doplácí na to lidé i příroda.